Břeclavsko - Na každé popelnici čárový kód a vážení odpadu přímo v popelářském voze. Nový systém teď zavádí 26 obcí na Břeclavsku. Kódy prozradí, kolik odpadu domácnosti vyprodukují. Radnice se ale z kódů dozvědí i to, kteří obyvatelé se s tříděním moc nezdržují.
Čárové kódy na popelnicích napoví obcím, kdo a jak třídí
Přiložit a pípnout. Úkon, který s čárovým kódem provádějí hlavně prodavači, teď mají v popisu práce i popeláři na Břeclavsku. Třeba Michal Pilka dnes k pracovním rukavicím vyfasoval ještě čtečku. Sejmutím kódu pošle firemním dispečerům data o naplněnosti každé popelnice. A dívají se i dovnitř. Hlavně na to, zda popelnice neobsahuje odpad, který v ní nemá co dělat – třeba stavební suť, nebo ještě žhnoucí popel, který by mohl poškodit popelářský vůz.
Výsledky skenování prozradí, kolik směsného a vytříděného odpadu produkuje konkrétní obec, ulice a domácnost. Systém teď začíná fungovat v 26 obcích na Břeclavsku. Ve větších městech ale moc šanci na přežití nemá. Na sídlištích totiž jedna velká popelnice nebo kontejner slouží pro desítky domácností, na konkrétní producenty odpadu si tak obec může jen těžko došlápnout. „Tam bude opravdu záležet na lidech a na tom, jak se k sobě budou vzájemně chovat,“ přiznává ředitelka svozové firmy Jana Krutáková.
Od dubna musí města a obce povinně třídit biologický odpad. Ve Velkých Pavlovicích a v dalších pětadvaceti obcích na Břeclavsku jsou díky novému systému připraveni už teď.
Ředitelka svozové firmy Jana Krutáková o novém systému (zdroj: ČT24)
Kdo třídí, ušetří
Díky datům ze systému můžou starostové obcí na Břeclavsku třeba odměňovat ty, kteří třídí nejvíc. „Ale je tam i určité riziko, že by část občanů mohla nakládat s odpady jiným způsobem. Například spalováním v kamnech,“ přiznává možnou slabinu starosta Velkých Pavlovic Pavel Procházka (ODS).
To třeba Šitbořice na Znojemsku mají dokonce soutěž ve třídění odpadu. Pomocí čárových kódů na pytlech s tříděným odpadem určují, kdo víc recykluje, a ten pak za odvoz odpadu zaplatí méně. Systém lidem šetří peníze a motivuje je k soutěživosti. I díky tomu se do třídění zapojilo přes 90 procent obyvatel obce.
Vše přitom začalo jako studentský experiment Radka Staňka, který na Mendelově univerzitě studoval obor odpadové hospodářství. Podle něj tvoří obsah běžné popelnice ze 40 procent bioodpad a dalších 40 procent připadne na recyklovatelné materiály. Pouze pětina odpadu se nedá znovu využít.