Brno - Nelidské zacházení, ublížení na zdraví i omezení osobní svobody. S tím vším se prý setkala rodička v brněnské Nemocnici Milosrdných bratří v lednu 2013. Její stížnost na postup lékařů ale nemocnice zamítla a ani policie se jejím trestním oznámením nezabývala. Podle Ústavního soudu (ÚS) tak porušila její právo na účinné vyšetřování. Soud se nezabýval samotným půběhem porodu, ale vyšetřováním.
Ústavní soud se zastal rodičky. Policie se jí dostatečně nevěnovala
Během porodu tlačili doktoři ženě na břicho a vyvolali tak silné krvácení. Rodička jejich postup považuje za krutý a podle ní to nebylo nezbytné. Personál prý prováděl zdravotnické úkony bez jejího souhlasu. Lékaři se tak údajně zachovali, protože plod měl nízký tep a chtěli porod urychlit. Dítě se narodilo zdravé.
Žena si posléze na lékaře stěžovala u vedení nemocnice. To její stížnost odmítlo jako neoprávněnou. Stěžovatelka proto podala trestní oznámení na policii. V něm stojí, že v nemocnici byla vystavena násilí, které dosahuje intenzity ponižujícího zacházení.
Policie loni v únoru dospěla k závěru, že nic nenasvědčuje, že by se doktoři dopustili trestného činu. Žena se pak obrátila i na Městské státní zastupitelství v Brně. Tam si už ale stěžovala na postup policie. Ta údajně neřešila, jak porodní komplikace vznikly. Ani žalobci se ale jejím případem nezačali zabývat. ÚS dnes konstatoval, že chybovali jak policisté, tak státní zástupci. „V případech, ve kterých došlo k ohrožení života, je nutné provést důkladné vyšetřování,“ řekla ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková.
O případu hovoří ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková (zdroj: ČT24)
Policie trestní oznámení zlehčovala
Podle soudu policisté nevyslechli ani samotnou rodičku nebo doktorku, která porod vedla. Policejní vyšetřovatel je přesvědčený, že policie udělala vše správně. Policisté tak nyní musí doplnit dokazování. „Je žádoucí, aby vyslechli stěžovatelku bez jakýkoli předsudků a pak její výspověď srovnali s výpovědí ošetřující lékařky. Pak mohou ještě třeba požádat o posouzení nezávsilého lékaře,“ vysvětlila Šimáčková. Teprve poté mohou policisté rozhodnout, zda zahájí trestní stíhání, anebo případ znovu odloží.
Podle Šimáčkové se ÚS nezabýval zdravotnickými úkony personálu, se kterými rodička nesouhlasila. Ty totiž byly použity na základě soukromého práva. Naopak řešil možné ohrožení práva na život, o kterém stěžovatelka ani přímo nehovořila. „Policie totiž zmínku o masivním krvácení bagatelizovala a nevyžádala si ani odborné posouzení,“ dodala ústavní soudkyně.