Svatobořice - Utrpení lidí poslaných za války do internačního tábora by mělo připomenout nové muzeum. To vznikne v místě bývalého internačního tábora ve Svatobořicích na Kyjovsku. Ten tam fungoval mezi roky 1942 a 1945 a dnes ho připomíná jen osamocený pomník. Nadšencům se pro záměr už podařilo získat jednu z budov přímo v areálu tábora - bývalou jídelnu.
Hrůzy lágru ve Svatobořicích připomene nové muzeum
Devadesátiletý Stanislav Bodlák skončil za války v internačním táboře kvůli tomu, že jeho bratr utekl do Británie a vstoupil do královského letectva. Dům číslo devět, který se v areálu nachází, si dobře pamatuje i po sedmdesáti letech. „Leželi jsme vedle sebe jako v každým jiným lágru, ale bylo nás tam dost, kdybych to spočítal, možná nás tam bylo na té světnici dvanáct nebo čtrnáct,“ vzpomněl si Bodlák.
Tábor ve Svatobořicích byl jedním z těch, které nacisté zřídili pro rodinné příslušníky těch, co za války emigrovali, aby se zapojili do zahraničního odboje. Ocitly se tam také děti těch, které gestapo po atentátu na zastupujícího říšského kancléře Reinharda Heydricha popravilo nebo poslalo do koncentračních táborů.
„Tábor byl založen v září 1942 na základě tzv. akce E (od slova emigranti), kterou nařídil státní tajemník při úřadu říšského protektora K.H. Frank. Jejím cílem bylo shromáždit rodinné příslušníky lidí, o kterých se vědělo, že aktivně bojují proti nacistickému Německu,“ vysvětloval v Událostech, komentářích historik Petr Koura. V rámci akce E pobývali v táboře např. sochař Otakar Špaňiel, bratr Jiřího Voskovce nebo bratr generála Svobody.
Heydrichiáda v roce 1942 změnila Ireně Hešové život. Její rodiče byli za pomoc atentátníkům popraveni, ona sama skončila v internačním táboře Svatobořice. Jako patnáctiletá se zde snažila pomoci menším dětem a nahrazovat jim matku. Svůj příběh vypráví novým generacím a zítra za to dostane cenu Český patriot. Více o příběhu Ireny Hešové čtěte zde.
Za tři válečné roky prošly internačním táborem víc než tři tisíce lidí. „Tady umírali lidé, kteří byli biti, vyslýchání. Mnozí z nich byli odsud přímo posláni třeba do Osvětimi, nebo do Terezína,“ řekl iniciátor projektu Jan Kux. Věznění žili za třímetrovým, neprůhledným, dřevěným plotem, za ostnatými dráty a pod dozorem ozbrojených hlídek v kulometných věžích.
Ve Svatobořicích vznikne muzeum lágru (zdroj: ČT24)
Oběti připomíná jen pomníček
Zhruba stovku lidí, kteří útrapy internačního tábora nepřežili, nyní připomíná jen malý pomník. Letos na podzim by se ale mělo otevřít přímo v areálu bývalého lágru muzem. V něm by už zapomenuté utrpení připomněly zejména dobové fotografie.
Získat pro projekt vhodné místo pomohl místním nadšencům podnikatel Josef Kouřil. Ten také zaplatí většinu z čtyřmilionových nákladů. Pro vznik muzea obětoval i své obchodní plány. „V té budově měla být stolařská dílna,“ uvedl podporovatel projektu Kouřil. Nová expozice by se měla otevřít návštěvníkům letos na podzim a nadšenci doufají, že ji na důstojném místě doplní i nový památník.
GALERIE
Fotografie dětí ve Svatobořicích