Šumavské obce před rokem podaly rozklad proti rozhodnutí ministerstva ohledně šíření bezzásahových zón šumavského parku. Nelíbilo se jim, že správa parku nechala se souhlasem ministerstva ležet v nejcennějších územích asi 140 000 krychlových metrů dřeva. Podle ministerstva by tyto části parku sanací výrazně utrpěly. Podle starosty obce Modrava Antonína Schuberta se ale rozhodnutí ministerstva neopírá o platnou legislativu, kterou by se měly orgány životního prostředí na Šumavě řídit.
Starostům nejvíc vadilo, že úřad o rozkladu až do začátku tohoto týdne nerozhodl, a tak 15 obcí ministra zažalovalo. Tvrdí, že Bursíkova nečinnost jim brání v zákonné povinnosti pečovat o obecní lesy. Bojí se, že se v nezpracovaném dřevě vylíhne kůrovec, který napadne i další smrkové porosty.
V minulosti se každé čtyři roky základní přístup k lesům měnil. Kůrovec se například nejprve aktivně asanoval, ale za další čtyři roky se nechával samovolnému vývoji. „Jsme přesvědčeni, že je to špatně, a proto jsme nastavili dlouhodobá pravidla pro péči o nejcennější části. Jedná se o první zóny a vybrané části druhých zón. O obnovu procesu se zde postarají přírodní procesy,“ uvedl náměstek ministra životního prostředí František Pelc.
„Na území národního parku dochází ke střetu dvou zákonů. Zákona o ochraně životního prostředí a zákona o obcích. V této době je bohužel uplatňováno nadřízené postavení zákona o ochraně přírody,“ uvedla starostka Stožce Zděňka Lelková. Zastupitelé Volar a Kašperských Hor už proto minulý rok požádali o vinětí městských lesů z národního parku. „Žádáme o vyčlenění našeho majetku z parku, nebo finanční náhradu,“ potvrdila starostka Volar Martina Pospíšilová.
„V národních parcích nejsou hospodářské lesy. Jde zde primárně o ekosystémy,“ řekl Bursík. Kyrill podle něj ukázal, jak byly zásahy do přirozeného vývoje v minulosti škodlivé. Vichr pokácel stromy především tam, kde se dříve kácelo kvůli kůrovci.
