Levy zdůraznil, že 64 let po holokaustu se zdá, že vzpomínky vyhasínají a popírači holokaustu, zejména v Evropě, jsou na vzestupu. „Neděje se tak ale jen v Evropě. Dokonce i prezident Iránu popřel existenci holokaustu nedávno na mezinárodní konferenci proti rasismu a xenofobii v Ženevě. Zároveň pracuje na vývoji jaderných zbraní, které mají zahájit nový holokaust,“ řekl Levy v projevu. Dodal, že památník také není jen lidským příspěvkem „zmizelým sousedům“, ale varováním před tolerancí rasismu, xenofobie a antisemitismu.
Pavel Sekyrka, spoluorganizátor projektu:
„V době vzrůstajícího extremismu to považujeme za více než symbolické… Jestliže někdo dupe městem v kanadách, pak my jsme zase klidná síla.“Patnáct gymnazistů spolu se svým učitelem Pavlem Sekyrkou završilo odhalením památníku pátrání po osudech zmizelých Židů ze Strakonic, které zaznamenali v knize Zmizelí a nalezení. Předlohu k ní zapůjčil spisovatel Arnošt Lustig. Do celorepublikového projektu se studenti zapojili v říjnu 2007. V archivech doma i v zahraničí pátrali po sousedech, kteří z jejich nejbližšího okolí zmizeli převážně v období druhé světové války, ale hledali i ty přeživší. Výsledky bádání pak prezentovali například na izraelské ambasádě a ve Velké Británii.
Memento na břehu řeky Otavy má podobu menory, sedmiramenného svícnu s oválným kamenem uprostřed. Čtyři metry široký a dva metry vysoký kovový svícen, vážící i s oválným kamenem kolem pěti tun, navrhla architektka Laura Jablonská. Kámen z Otavy o šířce 140 centimetrů je symbolem modlitby za židovské duše. Na celé dílo se podařilo získat 350.000 korun z grantu EU, od sponzorů i ze sbírky. „Samozřejmě, že to bylo těžké. Hodně se ptali, jaký to je projekt, jestli to má nějakou cenu, jakou má perspektivu,“ řekla pro ČT studentka a spoluorganizátorka projektu Adéla Lávičková.
Židovskou komunitu, kterou za války ve Strakonicích vyhladili nacisté, připomíná od roku 2007 i pamětní deska na místě, kde ještě v 70. letech minulého století stávala židovská synagoga. Ke strakonickým rodákům hlásícím se k židovské menšině patřili třeba biochemik a fyziolog Otto von Fürth, ředitel milánské konzervatoře Ricardo Pick-Mangiagalli či americký spisovatel Owen Elford.
Židé ve Strakonicích žili od 15. století. V roce 1878 žilo ve městě 199 Židů z 5 183 obyvatel. Stopy strakonických Židů mizí během druhé světové války. Deseti rodinám se podařilo před nacisty utéct, mnoho jich ale skončilo v koncentračních táborech jako Terezín nebo Osvětim. Židé žili i poblíž Strakonic. Například v nedalekém Oseku se narodil otec spisovatele Franze Kafky a pohřbeni jsou tam také jeho dědeček a babička.
- Pavel Sekyrka autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/849/84867.jpg
- Pietní svícen autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/849/84879.jpg
- Památník obětem holokaustu autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/849/84877.jpg
