Třeboň – Státní oblastní archiv v Třeboni oslaví letos 400 let své existence – přitom je stále na stejném místě, sídlí v areálu zámku. Je zde množství cenných archiválií, přesto drží krok i s moderní dobou. Ukrývá také místa, kam se kromě archivářů nikdo nedostane.
Třeboňský archiv odhalil zákulisí
Třeboňský archiv – tady jsou cenné prameny k dějinám celé Evropy. „Za tyto dveře už nikdo normálně nesmí, ale vás zvu dál,“ uvedl archivář Václav Rameš a dodal: „Je tu uloženo to nejcennější – národní kulturní památka Historika čili rožmberský archiv.“ Řád, podle kterého jsou dokumenty uloženy, dali archivu dávní majitelé – Schwarzenbergové. Jejich systém používají archiváři dodnes. Třeboňský archiv neukrývá jen minulost lidí, stejně podrobnou dokumentaci mají třeba i koně.
2 minuty
Reportáž Kristiny Vrkočové
Dlouhá chodba je zde symbolem nekonečné práce archivářů. Nejen proto, že tudy nachodí kilometry, ale i proto, že se v ní hromadí nejnovější archiválie, které teprve čekají na zpracování. Například do digitální podoby – stránka po stránce, vozík za vozíkem. Na každý se vejde jeden a půl metru vysoký stoh dokumentů. „Tak zhruba za týden se zpracuje jeden a půl metru materiálu. Samozřejmě se to případ od případu liší,“ vysvětlil další z archivářů Aleš František Plávek a jeho kolega Jakub Kaiseršat doplnil: „Do našeho digitálního archivu se bez problémů dostane každý člověk, stačí mu pouze počítač a internetový prohlížeč.“
Co je psáno, to je dáno – heslo archivářů napříč staletími platí stále stejně. Rožmberkové chtěli pro další generace ochránit svědectví o minulosti. Digitalizace je cestou, kterou současní archiváři směřují ke stejnému cíli.
