Preparáty, které lze v antropologickém depozitáři Národního muzea zkoumat, jsou staré až 150 let. „Čím dál jdeme do minulosti, je zachovalost materiálu malá,“ podotkl antropolog Vítězslav Kuželka. Vědci doufají, že výzkumem koster lidí zasažených vážnými chorobami minulosti pomohou s léčením těch současných. „Sbírka slouží jako mohutný tezaurus informací, ze kterého by se čerpaly informace pro potírání chorob,“ uvedl Vítězslav Kuželka.
-
Křivice zdroj: ČT24 -
Nekróza zdroj: ČT24
Mezi chorobami, které naháněly strach našim předkům, byla i křivice neboli andělská nemoc. „Křivice je metabolická porucha, je to avitaminóza z nedostatku vitamínu D,“ popsal antropolog Kuželka. Další vražednou nemocí minulosti byla nekróza, kterou trpěli dělníci sirkáren, kteří pracovali s bílým fosforem. „Páry fosforu způsobovaly zánět okostice a k tomu se přidával druhotný zánět, takže kost se rozpadala,“ vysvětlil Vítězslav Kuželka.
Bez povolení se dnes do depozitáře Národního muzea dostanou kromě zaměstnanců jen studenti. Do dvou let ale chtějí antropologové část sbírek zpřístupnit i pro širokou veřejnost.
