Olešnický proces s „kulaky“. Tresty smrti padly v sokolovně

Olešnice - Dva rozsudky smrti, jedno doživotí a mnohaleté tresty vězení. Tak před 60 lety skončil vykonstruovaný proces s lidmi z obcí na Olešnicku. Jejich jediným proviněním bylo, že se postavili proti kolektivizaci zemědělství. Z dávné tragédie se obce dodnes nevzpamatovaly.

V budově bývalé sokolovny v Olešnici na Blanensku nyní sídlí základní umělecká škola, občas se zde konají koncerty nebo divadelní představení. Před 60 lety se ale v těchto prostorech konalo zcela jiné divadlo – tentokrát pořádané komunistickou Státní bezpečností. Nechybělo přitom nic, co k pořádné inscenaci patří: předem připravený scénář a repliky, herci, rozdávání vstupenek. Kdo se do sokolovny nedostal, mohl událost poslouchat v přímém přenosu Českého rozhlasu.

Hlavním smyslem olešnického procesu, jehož hlavní líčení probíhalo od 17. do 19. dubna 1953, bylo zlomit odpor místních obyvatel k pokračující zemědělské kolektivizaci. Celá oblast nebyla komunistické ideologii příliš nakloněna, velký vliv si zde už od Bílé hory udržovala katolická víra. „V Brněnském kraji, zvláště v okrese boskovickém a bystřickém, obzvláště kolem prostoru Olešnice, kde nikdy nebyl průmysl, proletariát ovlivňovali reakčně římskokatoličtí duchovní a reakčně zaměření funkcionáři strany lidové, rekrutující se z řad kulaků,“ konstatovala v 50. letech zpráva brněnské StB.

Ilustrační foto
Zdroj: ČT24

Uspořádání exemplárního procesu s údajnými kulaky, kteří kolektivizaci měli bránit především, bylo pro komunistické funkcionáře nejjednodušším způsobem, jak lidi z kraje postrašit. „Bylo třeba ukázat, že třídní nepřítel žije mezi námi a může to být i váš soused,“ soudí nynější starosta Olešnice Zdeněk Peša.

Provokace západního agenta Karla

Záminkou k rozpoutání soudní mašinerie proti kulakům byl zinscenovaný útok na předsedu místní organizace KSČ Josefa Šafránka. Ten 15. června 1952 večer před hostincem v Kunicích provedl bývalý partyzán Josef Matouš, kterého jako provokatéra najala komunistická tajná služba. Dvakrát na něj vystřelil, pouze jej ale zranil na uchu.

Záběry z dokumentu "Moc má jméno šibenice"
Zdroj: ČT24

Nebyla to ale první aktivita „západního agenta Karla“ v kraji. Tou dobou už více než rok obcházel okolní vesnice, kde se pokoušel získat místní k různým protikomunistickým a protistátním akcím. U někoho si půjčil lopatu, aby mohl vykopat partyzánský bunkr, jindy chtěl ukrýt zbraně. Kdo mu pomohl, poskytl nocleh či stravu, měl smůlu. Agent Karel ho posléze udal úřadům. Zatýkání začalo v únoru 1953.

Před soudním tribunálem, kterému předsedal Jaroslav Demczak, nechvalně známý už z analogického procesu v Babicích, stanulo deset lidí. Většina obviněných pocházela z okolních obcí, z Ústupu, Křtěnova, Kunic. Ke svým proviněním – protistátní spiknutí – se přiznali všichni, i ti, kterým hrozil trest smrti.

Není se čemu divit, doznání bylo od zadržených vynucováno násilím. „V noci jsem byl po půl hodině buzen. Měl jsem neustále hlad a při výsleších mně vyhrožovali, že jestliže se nepřiznám, budu popraven. … Byl jsem úplně hotový, zlomený. Podepsal jsem a nevěděl co, protože další mučení jsem nemohl vydržet,“ vzpomínal na tvrdé „vyšetřovací“ metody František Šafařík, který od soudu odešel s odnětím svobody na 17 let.

Vzhledem k ostatním ale mohl být Šafařík ještě spokojený. V olešnické sokolovně byly vyhlášeny dva tresty smrti, z nichž jeden dostal provokatér Josef Matouš, a jedno doživotí. Společně s odsouzenými trpěly i jejich rodiny. „Tehdejší moc jim zabavila majetek, někteří dokonce měli zákaz pobytu na území okresu Boskovice a museli se vystěhovat do pohraničí,“ popsal starosta Peša.

Rehabilitace se postižení dočkali až v polovině 90. let, až na jednoho se jí dožil ovšem jediný z odsouzených. „Ostatní umírali s tím, že se na ně pohlíželo jako na kriminálníky,“ poznamenal Peša.

Tématu politických procesů s odpůrci kolektivizace, které byly vyvolány provokacemi ze strany Státní bezpečnosti, věnovala ČT dokument „Moc má jméno šibenice“. Právě jejím promítáním si obyvatelé Olešnicka minulý víkend připoměli 60 let staré události. Kromě událostí z Olešnicka se dokument zabývá také případy z Babic a Hodonínska.

Dokument vysílala ČT2 letos 24. února, zhlédnout ho můžete na internetu v iVysílání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Lidé na náhradu kloubu čekají až tři roky. Změnit to mají i roboti

Na výměnu kyčelního či kolenního kloubu čekají pacienti v tuzemsku i několik let. Některé nemocnice se proto snaží zrychlit operace pomocí robotických systémů, nových typů endoprotéz nebo multidisciplinárních postupů ERAS. Přestože moderní technologie mohou zlepšit přesnost výkonu a urychlit rekonvalescenci, jejich širší využití brzdí vysoké pořizovací náklady i kapacitní limity jednotlivých pracovišť.
před 1 hhodinou

Soud uložil v kauze Stoka další tresty

Krajský soud v Brně uložil v korupční kauze Stoka Petru Liškutinovi, Michalu Unzeitigovi a Jiřímu Hosovi podmíněné a peněžité tresty. Soud jim schválil dohody o vině a trestu, které uzavřeli se státním zástupcem. Jedná se o další schválené dohody v kauze údajného ovlivňování zakázek v městské části Brno-střed. Všechny již schválené dohody jsou pravomocné.
před 2 hhodinami

Vodárny chystají od nového roku zdražení, v průměru o inflaci

Vodárny v těchto dnech zveřejňují ceníky na příští rok. Ve většině regionů vodné a stočné zvýší, v průměru o inflaci. Domácnosti to vyjde řádově na stokoruny ročně navíc.
před 3 hhodinami

Komora kvůli ubývajícím venkovským lékárnám žádá systémovou změnu

Z menších měst a obcí dál mizí lékárny, jejichž provoz je kvůli nastaveným podmínkám stále obtížnější. Ve velkých městech naopak přibývají především pobočky velkých řetězců. Hluk na Uherskohradišťsku je jednou z mála výjimek – po roce tam lékárnu znovu otevřeli. Česká lékárnická komora proto žádá systémové změny, díky kterým by se provoz lékáren vyplatil i v menších obcích. Podle ministerstva zdravotnictví se od příštího roku změní způsob bonifikací tak, aby lékárenská péče nebyla hrazena pouze podle ceny vydaných léků.
před 18 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 21 hhodinami

Podmínka za znásilnění pro muže ze Siřemi byla porušením zákona, rozhodl Nejvyšší soud

Krajský soud v Ústí nad Labem porušil zákon, když muži z Lounska uložil za znásilnění a omezování osobní svobody jen podmínku. Nejvyšší soud (NS) dal za pravdu stížnosti bývalého ministra spravedlnosti Pavla Blažka (dříve za ODS). Muž později trestnou činnost opakoval, údajně v Siřemi věznil a znásilňoval další ženu. Výrok NS se však týká předešlého odsouzení a nemá bezprostřední důsledky. Za dané procesní situace totiž NS nemůže verdikt zrušit.
před 21 hhodinami

ODS ukončila členství odcházejícím zastupitelům z jihu Čech. Podle Kuby je to nešťastné

Vedení ODS fakticky ukončilo členství jihočeským a českobudějovickým zastupitelům, kteří již dříve oznámili, že stranu opustí. Končí na základě veřejné deklarace odchodu, řekl místopředseda občanských demokratů Martin Kupka. Ve straně tak skončili mimo jiné jihočeský hejtman Martin Kuba nebo českobudějovická primátorka Dagmar Škodová Parmová. Celkem jde o třicet krajských a čtrnáct českobudějovických zastupitelů zvolených za ODS. Všichni chtějí vstoupit do nového hnutí, které právě Kuba připravuje.
před 23 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24
Načítání...