Olešnický proces s „kulaky“. Tresty smrti padly v sokolovně

Olešnice - Dva rozsudky smrti, jedno doživotí a mnohaleté tresty vězení. Tak před 60 lety skončil vykonstruovaný proces s lidmi z obcí na Olešnicku. Jejich jediným proviněním bylo, že se postavili proti kolektivizaci zemědělství. Z dávné tragédie se obce dodnes nevzpamatovaly.

V budově bývalé sokolovny v Olešnici na Blanensku nyní sídlí základní umělecká škola, občas se zde konají koncerty nebo divadelní představení. Před 60 lety se ale v těchto prostorech konalo zcela jiné divadlo – tentokrát pořádané komunistickou Státní bezpečností. Nechybělo přitom nic, co k pořádné inscenaci patří: předem připravený scénář a repliky, herci, rozdávání vstupenek. Kdo se do sokolovny nedostal, mohl událost poslouchat v přímém přenosu Českého rozhlasu.

Hlavním smyslem olešnického procesu, jehož hlavní líčení probíhalo od 17. do 19. dubna 1953, bylo zlomit odpor místních obyvatel k pokračující zemědělské kolektivizaci. Celá oblast nebyla komunistické ideologii příliš nakloněna, velký vliv si zde už od Bílé hory udržovala katolická víra. „V Brněnském kraji, zvláště v okrese boskovickém a bystřickém, obzvláště kolem prostoru Olešnice, kde nikdy nebyl průmysl, proletariát ovlivňovali reakčně římskokatoličtí duchovní a reakčně zaměření funkcionáři strany lidové, rekrutující se z řad kulaků,“ konstatovala v 50. letech zpráva brněnské StB.

Ilustrační foto
Zdroj: ČT24

Uspořádání exemplárního procesu s údajnými kulaky, kteří kolektivizaci měli bránit především, bylo pro komunistické funkcionáře nejjednodušším způsobem, jak lidi z kraje postrašit. „Bylo třeba ukázat, že třídní nepřítel žije mezi námi a může to být i váš soused,“ soudí nynější starosta Olešnice Zdeněk Peša.

Provokace západního agenta Karla

Záminkou k rozpoutání soudní mašinerie proti kulakům byl zinscenovaný útok na předsedu místní organizace KSČ Josefa Šafránka. Ten 15. června 1952 večer před hostincem v Kunicích provedl bývalý partyzán Josef Matouš, kterého jako provokatéra najala komunistická tajná služba. Dvakrát na něj vystřelil, pouze jej ale zranil na uchu.

Záběry z dokumentu "Moc má jméno šibenice"
Zdroj: ČT24

Nebyla to ale první aktivita „západního agenta Karla“ v kraji. Tou dobou už více než rok obcházel okolní vesnice, kde se pokoušel získat místní k různým protikomunistickým a protistátním akcím. U někoho si půjčil lopatu, aby mohl vykopat partyzánský bunkr, jindy chtěl ukrýt zbraně. Kdo mu pomohl, poskytl nocleh či stravu, měl smůlu. Agent Karel ho posléze udal úřadům. Zatýkání začalo v únoru 1953.

Před soudním tribunálem, kterému předsedal Jaroslav Demczak, nechvalně známý už z analogického procesu v Babicích, stanulo deset lidí. Většina obviněných pocházela z okolních obcí, z Ústupu, Křtěnova, Kunic. Ke svým proviněním – protistátní spiknutí – se přiznali všichni, i ti, kterým hrozil trest smrti.

Není se čemu divit, doznání bylo od zadržených vynucováno násilím. „V noci jsem byl po půl hodině buzen. Měl jsem neustále hlad a při výsleších mně vyhrožovali, že jestliže se nepřiznám, budu popraven. … Byl jsem úplně hotový, zlomený. Podepsal jsem a nevěděl co, protože další mučení jsem nemohl vydržet,“ vzpomínal na tvrdé „vyšetřovací“ metody František Šafařík, který od soudu odešel s odnětím svobody na 17 let.

Vzhledem k ostatním ale mohl být Šafařík ještě spokojený. V olešnické sokolovně byly vyhlášeny dva tresty smrti, z nichž jeden dostal provokatér Josef Matouš, a jedno doživotí. Společně s odsouzenými trpěly i jejich rodiny. „Tehdejší moc jim zabavila majetek, někteří dokonce měli zákaz pobytu na území okresu Boskovice a museli se vystěhovat do pohraničí,“ popsal starosta Peša.

Rehabilitace se postižení dočkali až v polovině 90. let, až na jednoho se jí dožil ovšem jediný z odsouzených. „Ostatní umírali s tím, že se na ně pohlíželo jako na kriminálníky,“ poznamenal Peša.

Tématu politických procesů s odpůrci kolektivizace, které byly vyvolány provokacemi ze strany Státní bezpečnosti, věnovala ČT dokument „Moc má jméno šibenice“. Právě jejím promítáním si obyvatelé Olešnicka minulý víkend připoměli 60 let staré události. Kromě událostí z Olešnicka se dokument zabývá také případy z Babic a Hodonínska.

Dokument vysílala ČT2 letos 24. února, zhlédnout ho můžete na internetu v iVysílání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Zdravotní klauni přinášejí vánoční radost dětem v nemocnicích

Ne všechny děti mohou strávit vánoční svátky doma – některé musí zůstat na nemocničním lůžku. Zpříjemnit jim pobyt v nemocnici a vykouzlit úsměv na tváři se v rolích sester a doktorů snaží zdravotní klauni. Malé pacienty navštěvují celoročně, o Vánocích jsou jejich klauniády obzvlášť důležité.
před 8 hhodinami

O tradiční rybí polévku byl na Staroměstském náměstí velký zájem

Tradiční rozlévání štědrodenní rybí polévky podle receptu s koňakem a karamelem na Staroměstském náměstí v Praze opět provázel velký zájem. Dlouhá fronta se začala tvořit už půl hodiny před začátkem vydávání, kterého se s pomocníky ujal pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS). Rozlévání vánoční rybí polévky se v metropoli uskuteční i na Kampě u Karlova mostu nebo na náměstí Republiky.
před 9 hhodinami

Trojice bratrů spojila síly, obec na Zlínsku se tak dočká opraveného betlému

Vánoční svátky v Nedašově na Zlínsku budou po letech zase kompletní – tedy včetně bezmála devadesát let starého mechanického betléma. Mohutný model devět měsíců opravovali tři bratři – Jakub, Karel a Tomáš Suří a tchán jednoho z nich. Betlém rozložili v garáži, historické součástky postupně nahrazovali novými. Do radosti pro druhé investovali desítky tisíc korun. Nyní na úplný závěr prošlo dílo závěrečným testem. Opravený betlém má pro Nedašov mimořádný význam. I podle statistiků je tu víra pořád silně zakořeněná. Při posledním sčítání se k církvi přihlásilo 855 z 1315 obyvatel vesnice. První veřejné předvedení betlému bude v kostele na Štědrý den během sváteční půlnoční mše.
před 13 hhodinami

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste, aerolinky přicházejí z celého světa

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste. V hangárech na pražské Ruzyni servisuje své stroje víc než desítka aerolinek z celého světa. Během dekády se jejich počet zdvojnásobil. I proto tam hledají nové zaměstnance. Lidí ve specializovaných profesích je ale málo.
před 14 hhodinami

Skauti rozvážejí Betlémské světlo. Někde až domů

Skauti a skautky i letos rozvážejí Betlémské světlo po celém Česku. Lidé si ho mohou vyzvednout na náměstích, v kostelech nebo v nákupních centrech, někde s plamínkem skauti obcházejí domácnosti osobně. Tradice, která symbolizuje mír, naději a přátelství, se v Česku udržuje už více než pětatřicet let.
včeraAktualizovánovčera v 15:42

Výstraha ČHMÚ: Na Šumavě až dvacet centimetrů sněhu, silný vítr na východě Česka

V Pošumaví a na Šumavě může ve středu napadnout pět až dvacet centimetrů sněhu, hrozí i sněhové jazyky. Vyplývá to z výstrahy, kterou vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). V části Moravskoslezského a Olomouckého kraje bude na Štědrý den také foukat silný vítr, v nárazech může mít až 70 kilometrů za hodinu.
včera v 11:37

Kdy a kde bude na Štědrý den sněžit? Podívejte se na přehlednou mapu

Na některých místech Česka by mohlo na Vánoce sněžit. Nebude jich mnoho, sněhu bude spíše málo, ale naděje na bílou pokrývku existuje.
včera v 11:30

Brusel zahájil šetření české státní podpory pro jaderné bloky v Dukovanech

Evropská komise (EK) zahájila hloubkové šetření s cílem posoudit, zda je veřejná podpora, kterou Česká republika plánuje poskytnout na výstavbu a provoz dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, v souladu s pravidly EU pro státní podporu. Komise o tom informovala v tiskové zprávě. Unijní exekutiva se chce zaměřit na vhodnost a přiměřenost státní podpory i na dopad, jaký toto opatření bude mít na hospodářskou soutěž na trhu.
22. 12. 2025Aktualizováno22. 12. 2025
Načítání...