Olešnický proces s „kulaky“. Tresty smrti padly v sokolovně

Olešnice - Dva rozsudky smrti, jedno doživotí a mnohaleté tresty vězení. Tak před 60 lety skončil vykonstruovaný proces s lidmi z obcí na Olešnicku. Jejich jediným proviněním bylo, že se postavili proti kolektivizaci zemědělství. Z dávné tragédie se obce dodnes nevzpamatovaly.

V budově bývalé sokolovny v Olešnici na Blanensku nyní sídlí základní umělecká škola, občas se zde konají koncerty nebo divadelní představení. Před 60 lety se ale v těchto prostorech konalo zcela jiné divadlo – tentokrát pořádané komunistickou Státní bezpečností. Nechybělo přitom nic, co k pořádné inscenaci patří: předem připravený scénář a repliky, herci, rozdávání vstupenek. Kdo se do sokolovny nedostal, mohl událost poslouchat v přímém přenosu Českého rozhlasu.

Hlavním smyslem olešnického procesu, jehož hlavní líčení probíhalo od 17. do 19. dubna 1953, bylo zlomit odpor místních obyvatel k pokračující zemědělské kolektivizaci. Celá oblast nebyla komunistické ideologii příliš nakloněna, velký vliv si zde už od Bílé hory udržovala katolická víra. „V Brněnském kraji, zvláště v okrese boskovickém a bystřickém, obzvláště kolem prostoru Olešnice, kde nikdy nebyl průmysl, proletariát ovlivňovali reakčně římskokatoličtí duchovní a reakčně zaměření funkcionáři strany lidové, rekrutující se z řad kulaků,“ konstatovala v 50. letech zpráva brněnské StB.

Ilustrační foto
Zdroj: ČT24

Uspořádání exemplárního procesu s údajnými kulaky, kteří kolektivizaci měli bránit především, bylo pro komunistické funkcionáře nejjednodušším způsobem, jak lidi z kraje postrašit. „Bylo třeba ukázat, že třídní nepřítel žije mezi námi a může to být i váš soused,“ soudí nynější starosta Olešnice Zdeněk Peša.

Provokace západního agenta Karla

Záminkou k rozpoutání soudní mašinerie proti kulakům byl zinscenovaný útok na předsedu místní organizace KSČ Josefa Šafránka. Ten 15. června 1952 večer před hostincem v Kunicích provedl bývalý partyzán Josef Matouš, kterého jako provokatéra najala komunistická tajná služba. Dvakrát na něj vystřelil, pouze jej ale zranil na uchu.

Záběry z dokumentu "Moc má jméno šibenice"
Zdroj: ČT24

Nebyla to ale první aktivita „západního agenta Karla“ v kraji. Tou dobou už více než rok obcházel okolní vesnice, kde se pokoušel získat místní k různým protikomunistickým a protistátním akcím. U někoho si půjčil lopatu, aby mohl vykopat partyzánský bunkr, jindy chtěl ukrýt zbraně. Kdo mu pomohl, poskytl nocleh či stravu, měl smůlu. Agent Karel ho posléze udal úřadům. Zatýkání začalo v únoru 1953.

Před soudním tribunálem, kterému předsedal Jaroslav Demczak, nechvalně známý už z analogického procesu v Babicích, stanulo deset lidí. Většina obviněných pocházela z okolních obcí, z Ústupu, Křtěnova, Kunic. Ke svým proviněním – protistátní spiknutí – se přiznali všichni, i ti, kterým hrozil trest smrti.

Není se čemu divit, doznání bylo od zadržených vynucováno násilím. „V noci jsem byl po půl hodině buzen. Měl jsem neustále hlad a při výsleších mně vyhrožovali, že jestliže se nepřiznám, budu popraven. … Byl jsem úplně hotový, zlomený. Podepsal jsem a nevěděl co, protože další mučení jsem nemohl vydržet,“ vzpomínal na tvrdé „vyšetřovací“ metody František Šafařík, který od soudu odešel s odnětím svobody na 17 let.

Vzhledem k ostatním ale mohl být Šafařík ještě spokojený. V olešnické sokolovně byly vyhlášeny dva tresty smrti, z nichž jeden dostal provokatér Josef Matouš, a jedno doživotí. Společně s odsouzenými trpěly i jejich rodiny. „Tehdejší moc jim zabavila majetek, někteří dokonce měli zákaz pobytu na území okresu Boskovice a museli se vystěhovat do pohraničí,“ popsal starosta Peša.

Rehabilitace se postižení dočkali až v polovině 90. let, až na jednoho se jí dožil ovšem jediný z odsouzených. „Ostatní umírali s tím, že se na ně pohlíželo jako na kriminálníky,“ poznamenal Peša.

Tématu politických procesů s odpůrci kolektivizace, které byly vyvolány provokacemi ze strany Státní bezpečnosti, věnovala ČT dokument „Moc má jméno šibenice“. Právě jejím promítáním si obyvatelé Olešnicka minulý víkend připoměli 60 let staré události. Kromě událostí z Olešnicka se dokument zabývá také případy z Babic a Hodonínska.

Dokument vysílala ČT2 letos 24. února, zhlédnout ho můžete na internetu v iVysílání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Jedna z dívek, jež se topily ve Vltavě, zemřela

Jedna ze dvou dívek, které se v sobotu večer topily ve Vltavě v Českých Budějovicích, zemřela. Druhá zůstává na jednotce intenzivní péče. Uvedl to mluvčí jihočeské policie Miroslav Šupík. K tonoucím dívkám vyráželi záchranáři a policisté v sobotu po sedmé hodině večer. Policie tragédii vyšetřuje pro podezření na usmrcení z nedbalosti. Záchranáři na místě ošetřili i lehce zraněné policisty, kteří při příjezdu k události havarovali se služebním autem.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Lidé ve Starosedlském Hrádku v referendu odmítli stavbu větrných elektráren

Lidé ve Starosedlském Hrádku na Příbramsku v sobotním referendu odmítli umístění větrných elektráren na území obce. Proti výstavbě se vyslovilo 71 z 83 hlasujících, jedenáct s ní souhlasilo a jeden hlas nebyl platný. Referenda se zúčastnilo 68,6 procenta z celkového počtu 121 voličů. Je tak platné a jeho výsledky závazné, vyplývá z informací na webu obce. Podle starosty Rudolfa Šimka (nez.) to znamená, že záměr se v obci neuskuteční.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Dvě dívky se topily v Českých Budějovicích

Dvě dívky se v sobotu topily ve Vltavě v Českých Budějovicích. Zachraňovali je kolemjdoucí a policisté. Jedna z dívek je ve velmi vážném stavu. Novináře o tom informoval mluvčí jihočeské policie Miroslav Šupík.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Hudba byla stoleté Miladě Tomkové vždy útěchou

Snacha sokolského odbojáře Norberta Tomka, stoletá Milada Tomková, vzpomíná na druhou světovou válku, bombardování Brna a popisuje i tragické rodinné osudy. Přibližuje také, jak jí v těžkých časech pomáhala hudba. Hrála na klavír a zpívala ve sboru moravských učitelek, který vedl skladatel Břetislav Bakala. Po roce 1989, kdy se jí otevřel svět, mohla navštívit v Paříži bratrance, malíře Frantu.
17. 1. 2026

Na Vysočině a severu Čech se čeká od neděle silný vítr

Vysočinu, část Pardubického kraje a sever Čech zasáhne od nedělního poledne silný jihovýchodní vítr, který může v nárazech dosahovat rychlosti až osmdesát kilometrů za hodinu, uvedl ve výstraze Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Podle něj vítr zeslábne až v noci na úterý.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Případů pití alkoholu na veřejnosti v Praze ubylo

Pražští strážníci minulý rok evidovali přes 18,5 tisíce přestupků v souvislosti s pitím alkoholu na veřejnosti. Meziročně jich řešili o čtyři tisíce méně. Udělili i méně pokut, za které vybrali meziročně o 400 tisíc korun méně. České televizi informace poskytla mluvčí Městské policie Praha Irena Seifertová. Vyhláška zakazující konzumaci alkoholu na veřejnosti platí v hlavním městě od července 2022, nejvíce se porušuje v Praze 1.
17. 1. 2026

Pěstounů přibývá, pomohly náborové kampaně

Kampaně na podporu pěstounství přinášejí výsledky. Za poslední rok přibylo podle statistik ministerstva práce a sociálních věcí zhruba sto přechodných pěstounských rodin. Například v Plzeňském kraji jich bylo loni třikrát víc než v předchozích letech. Krajská kampaň Pěstuj budoucnost ale necílí jen na zvýšení počtu pěstounů. Chce vyvracet některé ve společnosti zažité mýty a upozornit na to, že pěstounem může být každý.
17. 1. 2026

Slibované čínské lázně u Pasohlávek stojí stále jen na papíře

Zatímco budova krajského Sanatoria Pálava v Pasohlávkách na Brněnsku je po zhruba dvou letech prací téměř hotová, na blízkém pozemku určeném pro stavbu lázeňského komplexu se nic neděje. Česko-čínskou firmu RiseSun, která tam má lázně vybudovat, nejspíš čeká pokuta. V roce 2019, kdy od kraje pozemky kupovala, se totiž zavázala dokončit lázeňský areál do sedmi let.
16. 1. 2026
Načítání...