Jez pod hněvkovickou přehradou stojí na Vltavě téměř sto let a nepropluje přes něj žádná výletní loď – ani teď, když už jsou plavební komory na dalších jezech v okolí i na samotné přehradě. To se nelíbí starostům povltavských obcí, kam tím pádem nepřiplouvají turisté, ani dopravcům, kteří nemohou nabídnout například přímou lodní linku z Českých Budějovic až na orlickou přehradu. Změnit by to měla plavební komora, kterou po dlouhém vyčkávání schválila vláda. „Je to pro návrhové plavidlo dlouhé 44 metrů – pro osobní lodě,“ uvedl Jan Flíček z Povodí Vltavy.
Úprava jezu a stavba komory bude stát 400 milionů korun, mluvčí Ředitelství vodních cest Jan Bukovský ubezpečil, že jsou peníze „plně k dispozici“. Na ŘVC nyní je výběr dodavatele, aby mohla stavba co nejdříve začít. Především starostové doufají, že peníze vložené do jezu z řeky brzy vyplavou a zůstanou v regionu. „Mohlo by se to projevit na zvýšeném zájmu o Týn nad Vltavou z hlediska turistického ruchu,“ nastínil vltavotýnský starosta Milan Šnorek (ODS).
Díky již stojícím komorám v Českých Budějovicích, Hluboké nad Vltavou a na samotné hněvkovické přehradě bude po dokončení té u hněvkovického jezu možné plout z Českých Budějovic na Orlickou přehradu v obytných lodích. Ty už se stavějí v hlubockém doku.
Horní část střední Vltavy upravují vodohospodáři už šest let, stát jim na splavnění řeky dal více než miliardu korun. Kromě stavby plaveních komor hloubí i říční koryto. Projekt ovšem patří ke kontroverzním. Kritizovali ho aktivisté z ekologických organizací, ale i jihočeský hejtman. Před dvěma lety označil Jiří Zimola nákladný projekt za zbytečný. „Je to akce, kterou bych možná nazval vyhazováním peněz, protože se daly použít někde jinde a mnohem lépe,“ řekl. Výhrady k němu měla také Evropská komise.
