Luhačovice – Vincentka, Aloiska, Ottovka a nově i Viola. Dnes vysvěcený pramen v léčebném domě Praha se zařadil mezi další minerální prameny, které v lázních Luhačovice léčí různé neduhy – od potíží s dýchacími cestami až po onkologická onemocnění. Léčivý pramen Viola byl objeven před čtyřmi lety, dnes se dočkal slavnostní „kolaudace“ a vysvěcení.
V Luhačovicích slavnostně vysvětili nový pramen – Violu
„Voda je vhodná pro zevní léčení i pro pitné kůry a inhalace, a to jak pro dospělé, tak i pro děti,“ popsala ředitelka Lázeňského domu Praha Anna Kneblová. Tam bude nový pramen sloužit především. Ochutnají jej ale i turisté, kteří do lázní zavítají jen na prohlídku. Do léta by v blízkém lese měl vzniknout altán, pod kterým bude pítko s minerální vodou z Violy.
Pomohla i virgule
Hledání léčebného pramene si zadal Lázeňský dům Praha, který pro své pacienty potřeboval silnější zdroj minerální vody. „Nechali jsme si vypracovat hydrogeologickou studii a provedli jsme dva průzkumné vrty,“ uvedla Kneblová s tím, že po odbornících přišly na řadu i tradiční metody. „K určení přesného místa jsme použili i tzv. virguli, abychom věděli, kde přesně vrtat. A vyšlo to,“ dodala ředitelka.
GALERIE
videogallery_437246
Od chvíle, kdy Viola vytryskla na povrch, uběhlo tři a půl roku. Mezitím museli odborníci potvrdit léčivé účinky vody a lázeňský dům získával potřebná povolení. „Viola byla objevena v hloubce 56,5 metru, pak jsme vrt prohloubili do 70 metrů, aby byl bezpečný a zdravotně nezávadný,“ uzavřela Kneblová. Léčivá voda vyvěrá v lese nad Ottovkou, necelých 1,5 kilometru od hotelu.
Symbolem Luhačovic je Vincentka
Lázně Luhačovice spravují celkem 16 minerálních pramenů. Jejich vody jsou považovány za jedny z nejúčinnějších v Evropě nejen pro vysoký obsah minerálních látek, ale také pro vynikající proplynění volným oxidem uhličitým. K pitné kúře, inhalačním procedurám a k minerálním koupelím se využívá 9 pramenů, včetně nové Violy. Nejznámějšími jsou Vincentka, Aloiska, Ottovka a Pramen Dr. Šťastného, které jsou volně přístupné veřejnosti. Před Violou byl naposledy slavnostně zpřístupněn pramen Nový Jubilejní, který byl vysvěcen na podzim 2013.
Nejvíc je s Luhačovicemi spojen právě pramen Vincentka. Již v roce 1680 byl znám jako „Hlavní pramen,“ pojmenování Vincentka dostal podle hraběte Vincenta Serenyiho až koncem 18. století. Nejčastěji se používá k pitné léčbě a k inhalacím. Jako jediná z tamních pramenů se plní do lahví a vyrábějí se z ní i další výrobky.
Prvními majiteli, kteří si plně uvědomili význam léčivých pramenů, byl rod Serenyiů v 17. století. Serenyiové se rozhodli využít potenciálu minerálních vod k podnikání. Hrabě Ondřej Serenyi dal na severním úpatí Malé Kamenné upravit pramen, který pronikal na povrch s hlasitým bubláním a nazýval se Bublavý, později přejmenovaný na Amandku, který dnes už na povrch nevyvěrá.
Kolem roku 1860 byl upraven další pramen, dnešní Vincentka. Zprávy o hojivé moci luhačovických vod se roznesly po okolí a u pramenů se začali objevovat první hosté. Jak zájem o prameny vzrůstal, dal tehdejší majitel luhačovického panství postavit v roce 1789 poblíž pramenů hostinec s několika pokoji pro ubytování hostů. Rozmach lázní podporovaly zprávy o úspěšném léčení a četné lékařské práce, které vysoce hodnotily blahodárnou léčivou sílu „luhačovské vody“.
Koncem 18. století stavební ruch kolem pramenů značně zesílil. Byl postaven Zámeček, Vincencův dům či kaplička Svaté Alžběty, jejíž zvon oznamoval začátek a konec léčebného dne. Kaple stojí dodnes a je nejstarší stavbou lázeňského středu. Počátek 19. století znamenal pro lázeňství v Luhačovicích zlatou éru. Ředitelem lázní se stal doktor František Veselý, který s sebou přivedl architekta Dušana Jurkoviče, který Luhačovicím vtiskl svojí nezaměnitelnou architekturou novou tvář.
Zdroj: Město Luhačovice