Kam s nimi? Na stavbu. „Most inteligence“ slaví 50

Praha – Přes Vltavu se v Praze klene osmnáct mostů (včetně rozestavěného Trojského) – od Zbraslavi až po Holešovice. Čtyři z nich jsou železniční. Každý je unikátní, svého času ale hned několik „nej“ nesl most, který je dobře známý jako „most inteligence“, ačkoli se ve skutečnosti jmenuje Branický most. Donedávna byl nejvyšší, je třetí nejdelší (donedávna druhý), je také první poválečný a také nejmladší z těch, kde vedle vlaků chodí i pěší. Dostavěn byl v roce 1955, údajně ale jen proto, že režim potřeboval urychleně najít práci pro jeho stavitele – někdejší právníky či lékaře, kteří upadli v nemilost. V provozu je ale most až od 30. května 1964.

Branický most vznikl jako důležitá součást železniční Jižní spojky, která odvedla z centrálních nádraží (hlavního, smíchovského, vršovického a částečně libeňského) nákladní vlaky. Stavba mohutného mostu byla klíčovou podmínkou její výstavby, pouze díky němu mohou vlaky jezdit po trase Radotín – Krč – Vršovice (seřazovací nádraží) – Malešice – Libeň. Most je nejenom nejvýraznější stavbou celé spojky, ale také nejznámější. Je vskutku nepřehlédnutelný a o jeho vzniku kolují i půl století po otevření historky pravdivé i smyšlenky.

Kdysi nejdelší železobetonový most

Označení „most inteligence“ souvisí s dobou jeho vzniku. Stavět se začal v roce 1949 a stavba skončila v roce 1955. Tehdy nastupující komunistický režim zakázal mnoha představitelům dosavadní elity – právníkům či lékařům – vykonávat profesi a zařadil je mezi dělníky, kteří pracovali i na stavbě Branického mostu. Výsledkem jejich práce je železobetonová stavba s pozoruhodnými pilíři a přechody do oblouků – těch má most patnáct –, která přemosťuje nejenom Vltavu, ale také železniční trať 171 (dříve 17a) Praha – Beroun, Strakonickou ulici, novou tramvajovou trať, Modřanskou ulici a železniční trať 210 Praha – Čerčany i s celým branickým nádražím.

S délkou 910 metrů je v Praze třetí nejdelší po Radotínském mostu a Negrelliho viaduktu. Míval i jedno světové prvenství. „Ve své době šlo o největší železobetonový dvoukolejný železniční most,“ poukázal železniční historik Pavel Schreier. Z pražských mostů přes Vltavu byl také léta nejvyšší, mostovka se tyčí 19 metrů nad hladinou. O toto prvenství ho však před čtyřmi lety připravil Radotínský dálniční most.

Branický most v době otevření již neměl druhou kolej, ale ani trakční vedení – elektrizace proběhla až v roce 1973.
Zdroj: Bedřich Krejčí/ČTK

Příprava od 20. let

Ačkoli se po Branickém mostě a celé Jižní spojce rozjely vlaky až v roce 1964, přičemž vlastní stavba mostu proběhla převážně v první polovině 50. let, myšlenka na odvedení nákladních vlaků z centra Prahy byla podstatně starší. Již v roce 1920 předložil Josef Kubler plán, jak by mohla Jižní spojka vypadat, o sedm let později vznikl plán budoucích železničních úprav v Praze, který obsahoval i trať zhruba odpovídající její konečné podobě. Urychlená výstavba mostu v době, kdy navazující části nákladní spojky ještě neexistovaly, je často zdůvodňována snahou nalézt vhodnou práci pro onu „inteligenci“ odstavenou o původních profesí.

Branický most (tento název však nese až od roku 1969) původně měl být dvoukolejný. Městská legenda praví, že ona „inteligence“, která most stavěla, se komunistům pomstila tím, že ho úmyslně postavila příliš úzký. Není to pravda, což dokládá i fakt, že druhá kolej na mostě původně skutečně byla. Kamenem úrazu se ukázal až navazující úsek, kterým byl chuchelský tunel – skála nebyla dostatečně pevná, aby bylo možné vyrazit v ní dvoukolejný tunel. Druhá kolej na mostě tak nenašla využití a byla snesena. Na chuchelském konci mostu je také naznačena odbočka směrem na sever. Navazující rampa však nikdy nevznikla, a tak vlaky z Branického mostu sjíždějí výrazně směrem na Chuchli, odkud pokračují na Radotín, Beroun a Plzeň, eventuelně Příbram.

V roce 1962 byl most mezi Braníkem a Chuchlí sice již sedm let hotový, ale bez využití. Stále čekal na dokončení dalších částí Jižní spojky.
Zdroj: Karel Janouš/ČTK

Desítky vlaků objíždějí centrum, most pod nimi chátrá

Původnímu účelu slouží Branický most i dnes – denně tudy projedou desítky nákladních vlaků, navíc je k dispozici osobní dopravě jako odklonová trasa v případě výluky mezi Chuchlí, Smíchovem a hlavním nádražím. Od příštího roku by mohl začít osobní dopravě sloužit naplno, pražský organizátor dopravy Ropid uvažuje o zavedení nové městské železniční linky, která by vedla z Radotína do Krče a k nové zastávce na Kačerově.

Světlou budoucnost ale kalí stav mostu. Již v době, kdy slavil 45 let od dokončení, poukazovali představitelé SŽDC, že se zejména část, odkud byla snesena nepotřebná kolej, rozpadá. Na tom se nic nezměnilo a nejspíš nezmění ani poté, co přes most začnou denně jezdit vlaky s cestujícími.

Provoz na Branickém mostě v roce 1964 zahájila jízda motorového vozu "Kredenc" s přívěsným vozem
Zdroj: Bedřich Krejčí/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Jedna z dívek, jež se topily ve Vltavě, zemřela

Jedna ze dvou dívek, které se v sobotu večer topily ve Vltavě v Českých Budějovicích, zemřela. Druhá zůstává na jednotce intenzivní péče. Uvedl to mluvčí jihočeské policie Miroslav Šupík. K tonoucím dívkám vyráželi záchranáři a policisté v sobotu po sedmé hodině večer. Policie tragédii vyšetřuje pro podezření na usmrcení z nedbalosti. Záchranáři na místě ošetřili i lehce zraněné policisty, kteří při příjezdu k události havarovali se služebním autem.
09:57Aktualizovánopřed 48 mminutami

Lidé ve Starosedlském Hrádku v referendu odmítli stavbu větrných elektráren

Lidé ve Starosedlském Hrádku na Příbramsku v sobotním referendu odmítli umístění větrných elektráren na území obce. Proti výstavbě se vyslovilo 71 z 83 hlasujících, jedenáct s ní souhlasilo a jeden hlas nebyl platný. Referenda se zúčastnilo 68,6 procenta z celkového počtu 121 voličů. Je tak platné a jeho výsledky závazné, vyplývá z informací na webu obce. Podle starosty Rudolfa Šimka (nez.) to znamená, že záměr se v obci neuskuteční.
09:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Dvě dívky se topily v Českých Budějovicích

Dvě dívky se v sobotu topily ve Vltavě v Českých Budějovicích. Zachraňovali je kolemjdoucí a policisté. Jedna z dívek je ve velmi vážném stavu. Novináře o tom informoval mluvčí jihočeské policie Miroslav Šupík.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Hudba byla stoleté Miladě Tomkové vždy útěchou

Snacha sokolského odbojáře Norberta Tomka, stoletá Milada Tomková, vzpomíná na druhou světovou válku, bombardování Brna a popisuje i tragické rodinné osudy. Přibližuje také, jak jí v těžkých časech pomáhala hudba. Hrála na klavír a zpívala ve sboru moravských učitelek, který vedl skladatel Břetislav Bakala. Po roce 1989, kdy se jí otevřel svět, mohla navštívit v Paříži bratrance, malíře Frantu.
včera v 16:45

Na Vysočině a severu Čech se čeká od neděle silný vítr

Vysočinu, část Pardubického kraje a sever Čech zasáhne od nedělního poledne silný jihovýchodní vítr, který může v nárazech dosahovat rychlosti až osmdesát kilometrů za hodinu, uvedl ve výstraze Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Podle něj vítr zeslábne až v noci na úterý.
včeraAktualizovánovčera v 13:27

Případů pití alkoholu na veřejnosti v Praze ubylo

Pražští strážníci minulý rok evidovali přes 18,5 tisíce přestupků v souvislosti s pitím alkoholu na veřejnosti. Meziročně jich řešili o čtyři tisíce méně. Udělili i méně pokut, za které vybrali meziročně o 400 tisíc korun méně. České televizi informace poskytla mluvčí Městské policie Praha Irena Seifertová. Vyhláška zakazující konzumaci alkoholu na veřejnosti platí v hlavním městě od července 2022, nejvíce se porušuje v Praze 1.
včera v 08:00

Pěstounů přibývá, pomohly náborové kampaně

Kampaně na podporu pěstounství přinášejí výsledky. Za poslední rok přibylo podle statistik ministerstva práce a sociálních věcí zhruba sto přechodných pěstounských rodin. Například v Plzeňském kraji jich bylo loni třikrát víc než v předchozích letech. Krajská kampaň Pěstuj budoucnost ale necílí jen na zvýšení počtu pěstounů. Chce vyvracet některé ve společnosti zažité mýty a upozornit na to, že pěstounem může být každý.
včera v 07:00

Slibované čínské lázně u Pasohlávek stojí stále jen na papíře

Zatímco budova krajského Sanatoria Pálava v Pasohlávkách na Brněnsku je po zhruba dvou letech prací téměř hotová, na blízkém pozemku určeném pro stavbu lázeňského komplexu se nic neděje. Česko-čínskou firmu RiseSun, která tam má lázně vybudovat, nejspíš čeká pokuta. V roce 2019, kdy od kraje pozemky kupovala, se totiž zavázala dokončit lázeňský areál do sedmi let.
16. 1. 2026
Načítání...