Terapie prací. Drogově závislí pečují o ostrov s osamoceným mušovským kostelem

Nové Mlýny – Kostel na nepřístupném ostrůvku uprostřed Novomlýnských nádrží je už desítky let tím jediným, co připomíná zatopenou obec Mušov. Ta musela ustoupit stavbě přehrady. O údržbu okolí chátrající památky se už šest let snaží klienti kyjovského centra Krok. Péče na opuštěném ostrově je pro ty, kteří bojují se závislostí na drogách, ideální terapií. Nikdo jiný se sem nedostane, kostel totiž leží v srdci přírodní rezervace s přísným režimem ochrany.

Vstávají každý den v šest hodin ráno a pak až do večera sečou a hrabou trávu a uklízí hned sedm ostrovů. To, co kolem kostela svatého Linharta vyroste za rok, musejí dobrovolníci z kyjovské komunity odstranit za pouhých šest týdnů.

Pravidelný režim a smysluplná práce je podle kyjovských terapeutů to nejlepší, co může jejich klientům pomoct překonat drogovou závislost. Potvrzuje to i šestadvacetiletá Nela Jurasová, která bojovala se závilostí na pervitinu. „Člověk tady pořád pracuje, nezastaví se a nemá čas myslet na jiné věci než na práci. Zároveň má ale pořád čas pracovat sám na sobě,“ popsala největší pozitiva Nela Jurasová.

I když se jí občas stýská po dceři, kterou jinak dvakrát do měsíce navštěvuje, je ráda, že může pomoct. K síle lidských rukou navíc přibyly ovce a kozy. „Ovce to tady systematicky spásají, takže návrat louky k původnímu biotopu bude lepší a rychlejší,“ dodal hlavní terapeut občanského sdružení Krok Milan Čamlík. Právě on stál u zrodu ojedinělé terapie, která umožnila návrat původních a často vzácných druhů rostlin.

Projekt zpřístupnění kostela je zatím v nedohlednu

Zatímco zarostlé ostrovy se pod rukama kyjovských klientů mění rok od roku k lepšímu, na opuštěném kostele svatého Linharta se stále více podepisuje zub času. Kvůli padající omítce a praskajícímu zdivu letos musejí mít dobrovolníci, kteří v kostele přespávají, nad hlavami plachtu.

Kostel sv. Linharta v Mušově

Kostel sv. Linharta vznikl před polovinou 13. století v souvislosti se založením obce Mušov. Původní kostel měl o polovinu menší půdorys než dnes. K jeho zvětšení došlo při gotické přestavbě – nová loď byla rozšířena a starý presbytář nahradilo prostorné kněžiště. Kostel se stal cílem poutníků putujících ke svatému Linhartovi, patronovi vězňů a zločinců. Tradice se zachovala až do poloviny 17. století. Za třicetileté války zanikly poutě a zdejší fara byla přičleněna k obci Perná. Ve 2. polovině 18. století se kostel dočkal další přestavby, tentokrát barokní. Největší změnou byla výstavba nové severní věže, která nahradila původní románskou. Poslední výraznou změnou vzhledu prošel kostel na počátku minulého století, kdy získal novogotickou podobu.

(zdroj: www.jizni-morava.cz)

Ivaň jako vlastník kostela i Pasohlávky, do jehož správy území patří, se už roky snaží o jeho záchranu. Rekonstrukce je ale stejně jako jeho případné zpřístupnění pořád v nedohlednu. „Projekt zpřístupnění mušovského kostela je ve fázi přípravy projektu. Chtěli bychom na to, abychom tam dostali návštěvníky, získat dotace,“ popsal aktuální stav starosta obce Tomáš Ingr (Moravané).

Projekt počítá s vybudováním odpočinkové zóny pro návštěvníky, lodní dopravou na ostrov nebo s vytvořením vyhlídky ve věži kostela. Na záchranu památky z 13. století a související investice by bylo podle odhadů potřeba okolo dvaceti milionů korun.

Je ale otázkou, jestli by proměnu opuštěného místa v atraktivní turistickou destinaci povolili ochránci životního prostředí. Kostel totiž leží v přírodní rezervaci, která přísně chrání především tamní ptactvo. Variantou je tak patrně zpřístupnění pouze na několik měsíců v roce, kdy ptáci v lokalitě nehnízdí a ani se do ní neslétají na zimu.

Demolice a zatopení Mušova

Navzdory odporu obyvatel Mušova musela obec na konci 70. let ustoupit výstavbě novomlýnských nádrží. Ještě předtím v roce 1975, kdy začala stavba Horní nádrže, zanikly rozsáhlé lužní lesy evropského významu s vzácnými druhy mokřadní fauny a flóry.

Vojska ministerstva vnitra srovnala se zemí více než sto rodinných domů, přestěhovat se muselo zhruba pět stovek lidí. Starousedlíci si mohli vybrat – buď získat náhradní bydlení, nebo finanční kompenzaci. V lednu 1980 byl Mušov vymazán ze seznamu obcí v Československu, o sedm let později obec definitivně pohřbily miliony kubíků vody. Díky úsilí památkářů zůstal zachován alespoň kostel sv. Linharta, který dodnes stojí na malém ostrůvku uprostřed Věstonické nádrže.

Zatopení Mušova a vzniku novomlýnských nádrží se věnoval i pořad ČT Zatopené osudy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Při střelbě v Chřibské na Děčínsku zemřel muž, šest lidí je zraněných

Po střelbě na úřadě v obci Chřibská na Děčínsku zemřel muž, zranění utrpělo šest lidí, včetně tří policistů. Dva lidé jsou zraněni středně vážně. Útočník je také mrtvý, usmrtil se sám nelegálně drženou zbraní. Policie incident prověřuje jako zvlášť závažný zločin vraždy, úřad bude ohledávat do nočních hodin. Na místo přes den dorazili policejní prezident Martin Vondrášek a ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO).
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Kejda v Dyji může ohrozit vodárenskou nádrž

U Podmyč na Znojemsku se na zemědělské farmě protrhla jímka. Uniknout z ní mohly až tři tisíce metrů krychlových statkového tekutého hnojiva, část do Dyje. Hasiči vyslali mobilní chemickou laboratoř i dronovou službu. Odpoledne zredukovali síly, na místě ale ještě budou další hodiny, řekl po 18:00 mluvčí Jaroslav Mikoška. Ředitel dotčené společnosti Rhea Holding se prý snaží eliminovat škody. Podle mluvčí Povodí Moravy Jany Kučerové nenastal žádný úhyn ryb, havárie však může ohrozit vodárenskou nádrž. Havárií se zabývá také znojemský vodoprávní úřad. Proud kejdy podle hasičů zasáhl i několik aut a dům ve Vranově nad Dyjí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Odměnami Hřiba za členství v představenstvu PREH se zabývá úřad v Říčanech

Městský úřad v Říčanech řeší odměny, které Zdeněk Hřib (Piráti) pobíral za členství v představenstvu společnosti Pražská energetika Holding (PREH). S předsedou Pirátů a bývalým náměstkem pražského primátora zahájil přestupkové řízení, ve kterém mu hrozí pokuta až 250 tisíc korun. České televizi to řekla mluvčí úřadu Helena Vlnařová. Hřib měl pozici v představenstvu jako člen vedení Prahy vykonávat zdarma. Firma mu ale za jeho působení vyplatila 178 tisíc korun. Hřib spáchání přestupku odmítá.
před 7 hhodinami

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
před 9 hhodinami

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
před 10 hhodinami

Soud začal řešit machinace s byty v Havířově. Všichni obžalovaní se přiznali

Okresní soud v Havířově se začal zabývat případem machinací při zadávání veřejných zakázek kvůli opravám městských bytů v Havířově na Karvinsku. Všech sedm obžalovaných se před soudem přiznalo. Uznali vinu a souhlasili s tresty navrženými státním zástupcem. Hrozí jim převážně ty podmíněné. Výjimkou je bývalý vedoucí provozně investičního odboru Městské realitní agentury (MRA) Havířov Marek Klimša. Pro něj žalobce požaduje sedmiletý nepodmíněný trest.
před 14 hhodinami

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
před 15 hhodinami

Nemocnice kvůli stárnutí populace zvyšují kapacity dlouhodobé péče

České nemocnice ruší kvůli stárnutí populace akutní lůžka a místo toho zvyšují kapacity následné a dlouhodobé péče. Trend podporuje i ministerstvo zdravotnictví. Podle Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) v Česku vloni přibylo zhruba šest set lůžek určených k doléčení, rehabilitaci nebo dožití. Dalších čtyři sta pojišťovna nasmlouvala. Současně zrušila téměř dva tisíce nevyužívaných míst pro pacienty s akutními problémy.
před 21 hhodinami
Načítání...