Praha – Společnost ROPID, která organizuje veřejnou dopravu v Praze a okolí, by chtěla rozšířit tramvajovou síť za hranice města. Jednalo by se o propojení tramvajových tratí s železnicí, výsledkem by potom byla tzv. vlakotramvaj. Ta by měla jezdit například do Hostivice, Rudné či do Mělníka. Nejde o žádnou novinku, obdobné systémy existují například v Německu, a to hned v několika podobách.
Pražští dopraváci představili vlakotramvaj, má jezdit do Mělníka i Hostivice
Nastoupit na Václavském náměstí do tramvaje, dojet jí do Řep a bez přestupu pokračovat do Hostivice – takové cestování chce v budoucnu nabídnout ROPID v rámci dalšího propojování pražské městské a příměstské dopravy. Má jít o tzv. vlakotramvaj, tedy prostředek využívaný především ve městech kolem 100 až 300 tisíc obyvatel v Německu nebo Rakousku. Podporu nalezl ROPID i u vedení města. Podle radního Jiřího Pařízka by mohly vlakotramvaje odlehčit stávající dopravě. „Stačí postavit několik desítek metrů tramvajové tratě a propojit ji se stávající železniční tratí. Tento systém může zlepšit mobilitu v celém regionu,“ uvedl radní Pařízek.
Výhodou vlakotramvají je podle Ropidu kombinace rychlosti vlaku s flexibilitou tramvaje, která projíždí městskými ulicemi. „Tento systém má zásadní význam v tom, že dokáže vyčistit mnoho autobusových terminálů od autobusové dopravy,“ uvedl ředitel Ropidu Pavel Procházka. V případě malých lokálek ve středních Čechách mohou představovat dokonce jedinou budoucnost. „Tímto způsobem bylo zachráněno mnoho regionálních tratí, kterým hrozilo úplné zrušení,“ poukázal ředitel Ropidu. Takto by mohly vlakotramvaje zajistit další existenci například staré dráhy z Kralup nad Vltavou do Neratovic, která figuruje jako součást jedné ze čtyř zvažovaných vlakotramvajových tras. Šlo by o dráhu z Prahy do Mělníka přes Odolenu Vodu a Neratovice, která by na dnešní tramvajovou síť navázala v Kobylisích.
Kam by také mohly jezdit vlakotramvaje z Prahy
- Praha – Hostivice – Chýně (na tramvajovou síť naváže na konečné Sídliště Řepy)
- Praha – Rudná – Nučice (na tramvajovou síť naváže u smyčky v Hlubočepích)
- Praha – Brandýs nad Labem – Stará Boleslav (nenaváže na tramvajovou síť, ale vznikne nová trať odbočující od současné železnice Vysočany–Neratovice ve Kbelích)
zdroj: ROPID
Vlakotramvaj nebrzdí jenom chybějící infrastruktura, ale hlavně legislativa
V nejbližší budoucnosti ale vlakotramvaje u Prahy jezdit nebudou. K jejich zavedení by bylo nutné rekonstruovat železniční trati – ROPID uvažuje o provozu tramvají na drahách, které jsou dnes neelektrizované, tramvaje navíc mají jiný trakční systém (600 V ss) oproti železnici (u Prahy 3 kV ss), takže úpravy by byly nutné i v případě, že by měly vlakotramvaje vyjet na úsek železnice, která již elektrizována je. K propojení tramvajové sítě s železnicí by byly nutné také kolejové spojky. „Nicméně první krok se udělal, a to je začátek výměny kolejnic za železniční profil na některých tramvajových tratích,“ upozornil Pavel Procházka. Samotné tramvaje by potom bylo za určitých okolností nutné vybavit vlakovým zabezpečovačem. „Záleží na tom, jaký je na dráze použitý zabezpečovací systém,“ poznamenal Miroslav Penc z pražského dopravního podniku.
Možná závažnější problém však představují pravidla, která se případných vlakotramvají týkají. „Je potřeba v prvé řadě v České republice řešit legislativní otázky – znamená to zásah do zákona o drahách,“ podotkl Miroslav Penc. Dodal, že eventuelní úpravy železničních tratí by navíc znamenaly zásah do územních plánů.
Tomu, aby tramvaj dojela do avizované konečné Hostivice brání více než jen známý zličínský "skokánek" – nákladní plošina určená k vykládání tramvají z ČKD
Vlakotramvaje mají spíše menší města než Praha
Vznik systému vlakotramvaje v Praze by ovšem v podobě, jakou představil ROPID, představoval unikát. Jak upozornil Pavel Procházka, fungují vlakotramvaje například v Karlsruhe, Saské Kamenici nebo Mylhúzách, tedy ve městech zhruba s 200 až 300 tisíci obyvatel. Například u Karlsruhe funguje vlakotramvaj tak, jak by mohla fungovat u Prahy – tramvaje dělí o koleje s běžnými regionálními, částečně i dálkovými vlaky. „Lidé se dostanou do centra města rychleji než vlakem, autobusem nebo autem, popularita vlakotramvají v těchto městech je obrovská,“ podotkl Pavel Procházka, podle kterého se zvýšil počet lidí využívajících veřejnou dopravu o stovky procent. Milionových a větších měst, kde díky existenci podzemní dráhy nejsou tramvaje klíčovým (a nejrychlejším) prvkem MHD, není mnoho, lze však jmenovat například Vídeň. Tzv. Wiener Lokalbahn do Badenu má však vlastní trať, která funguje (téměř) odděleně od státní železniční sítě, jde tedy spíše o meziměstskou tramvaj než vlakotramvaj typu Karlsruhe, která využívá již existující železniční infrastrukturu.
Vlakotramvaj (tram-train) z Karlsruhe do Baden-Badenu
Ve Zwickau funguje "vlakotramvaj naruby". Do města zajíždějí železniční dieselové jednotky zajišťující dopravu na okolních tratích.
V minulosti se návrhy na vytvoření vlakotramvajového systému v Česku již objevily. V 90. letech se takto hovořilo o možné rekonstrukci tratě z Prahy do Dobříše, projekt Regiotram Nisa navrhoval propojení liberecké tramvajové sítě s železničními tratěmi v okolí města. Základem se měla stát již existující meziměstská tramvajová trať do Jablonce. Podle Pavla Procházky by připadalo v úvahu zavedení vlakotramvají také na Ostravsku, kde ostatně v minulosti meziměstské tramvajové trati existovaly, většina však byla v minulém století zrušena.
Vlakotramvaj může jezdit z Prahy do Mělníka i Hostivice (zdroj: ČT24)