Továrna Porkert, která vyvážela mlýnky na maso do celého světa, přestala vyrábět před pěti lety. Dnes areál vypadá, jako by právě skončila válka. Zachránit už se nedá a likvidace je podle obce jediným řešením. Starosta Skuhrova nad Bělou Milan Bárta (nestr.) k tomu říká: „Budovy dospěly do stadia, odkud není cesty zpět. A jsem moc rád, že firma Hiragana sehnala potřebné finance a potřebné povolení, aby ty chátrající budovy zmizely ze světa.“
Všichni obyvatelé obce ale z demolice tak nadšení nejsou. Například Marie Krejčíková uvedla: „Bolí mě z toho srdce, protože moji rodiče tady dělali celý život, já jsem tam taky chvíli dělala a mrzí mě to, protože to zaměstnávalo celé okolí a celý Skuhrov, nikdo jinde nepracoval nežli ve slévárně a je to věčná škoda.“ V dobách největší slávy ve firmě Porkert ve Skuhrově nad Bělou pracovalo asi pět set lidí.
Areál patří firmě Hiragana, která by většinu budov ráda zbourala do konce roku. Vyčistit se ale musí i plocha pod továrnou – v zemi jsou zbytky chemikálií. Podle starosty Milana Bárty (nestr.) nicméně firmy, které dělaly průzkum, nezjistily žádné obrovské znečištění, kterého se v obci dříve obávali. „Nicméně tady budou nějaké jímky a využitím filtrace písku budou ta ložiska znečištění přefiltrována,“ dodal starosta. Sanace zeminy by měla skončit příští rok na podzim.
Miroslav Matejka, jednatel, společnost Hiragana nastínil plány s areálem takto: „Jednou z možností, jak potom využít příslušné pozemky, je buď je využít na lehkou průmyslovou výrobu, a nebo na výstavbu skladů.“
Muzeum železářské výroby v Orlických horách
Ve Skuhrově nad Bělou připomíná železářskou výrobu muzeum. Po krachu provozovatele, firmy Porkert, mu hrozil zánik, ale nakonec ho v roce 2011 koupila obec. Poté, co firma se 150letou tradicí zkrachovala, byla totiž sbírka jako součást podniku na prodej a hrozilo její zničení. To vzbudilo rozruch mezi muzejníky i památkáři. Železářská výroba v Orlických horách fungovala už od 14. století.
Kuchyňské mlýnky, lisy, váhy, ale také například rámy od klavírů a mnoho dalších exponátů z konce devatenáctého a z dvacátého století. To vše se na poslední chvíli podařilo zachránit. Sbírku za 150 tisíc korun koupila obec, většinou přispěl Královéhradecký kraj.
Firma Porkert se v roce 2005, kdy ještě fungovala, potýkala s padělky svých mlýnků, které produkovala firma z Číny a prodávala je i na českém trhu. Padělané mlýnky byly 3x levnější než originály.
Hodnota sbírky v Muzeu ve Skuhrově nad Bělou spočívala podle památkáře Pavla Mertlíka v její úplnosti. Tím, že zahrnuje výrobky od starších po nejnovější, vytváří ucelenou řadu a dokládá vývoj určité strojírenské výroby. Úplně všechny exponáty se sice nakonec zachránit nepodařilo, ale většinu ano. Sbírka je umístěna v budově obecního úřadu.
Zajímavostí je, že rodina Porkertových vlastnila kromě továrny ve Skuhrově nad Bělou i další známou firmu z východních Čech - továrnu na výrobu fotografického vybavení Foma v Hradci Králové.
