Archeologové objevili na Malé Straně pozůstatky po městských hradbách

Praha – Část městského opevnění z druhé poloviny 13. století objevili archeologové při průzkumu během rekonstrukce paláce v Thunovské ulici na Malé Straně. Archeoložka Jarmila Čiháková z Národního památkového ústav význam objevu popsala takto: „Podařilo se získat průřez opevněním od západního okraje příkopu až po hradbu.“ O malostranském opevnění se totiž ví poměrně málo a archeologové předpokládali, že se z hradeb prakticky nic nedochovalo.

5 minut
Z metropole: Archeologický objev na Malé Straně
Zdroj: ČT24

Jarmila Čiháková z NPÚ doplnila, že objev hradby v tomto místě je zásadní, protože dosud archeologové neměli z hradby v západní části Malé Strany vůbec žádný nález. „Měli jsme tam jen jeden nález, ale bylo to pouze základové zdivo, které bylo v paláci v Nerudově ulici, kde teď jsou poslanecké byty,“ doplnila Čiháková s tím, že tento objev učinili archeologové už před 10 lety.

Díky výzkumu se archeologům podařilo zaplnit dosud prázdná místa na mapě Malé Strany. Na zahradě paláce v Thunovské ulici našli velký příkop, ve kterém byly zbytky obezdění. V těsném sousedství Nových zámeckých schodů se zachoval kamenný můstek, který souvisel s výstavbou opevnění. Jarmila Čiháková, archeoložka z Národního památkového ústavu, k tomu dodala: „Nyní se nám podařilo po několika letech výzkumu konečně objevit místo, kde probíhala hradební linie. A toto je věžovitý útvar, který z té hradební linie předstupuje.“

Jak se tedy nyní ukázalo, táhly se hradby od severu k jihu a napojily se na příkop. Odkrytím románské cesty, která vedla na Pražský hrad, se archeologům podařilo doplnit další díl do historické mozaiky. Cesta, kterou se podařilo odkrýt, podle všeho procházela skrz bránu nebo věž. Průzkum to zatím jednoznačně neodhalil. Jisté ale je, že kolem ní jezdil král Přemysl Otakar II. „Podařilo se nám získat alespoň některé důležité rozměry této brány. Je pravoúhlá, takže máme její šířku - 7,1 metru. Síla zdiva je asi 1,8 metru a vnitřní prostor 3,55 metru. Výšku máme zhruba tak 4 metry zachovaného zdiva,“ upřesnil Martin Müller, dokumentátor z Národního památkového ústavu v Praze.

Věž při stavbě odkryli náhodou, když v paláci vybírali dělníci zeminu pro zřízení nové místnosti v přízemí. Tento cenný nález dokazuje celistvost hradeb Malé Strany. Martin Müller z NPÚ dodal: „Takovýchto věží je v Praze málo - stojí jediné dvě. Jsou na Starém Městě v Bartolomějské ulici v areálu Policie České republiky a nejsou přístupné.“

Vznik hradeb se dá datovat po roce 1257, kdy Přemysl Otakar II. vyhnal Čechy z Malé Strany. Usadil zde německé obyvatelstvo, které bylo dostatečně bohaté na to, aby mohlo začít budovat Malou Stranu a její hradby. Za Karla IV. hradby zanikly. Archeoložka Jarmila Čiháková to doplnila: „Praha vlastně nebyla jedno město, bylo to několik měst, vesměs to byla města královská - Staré Město, Malá Strana a Hradčany. Měla své samostatné hradby. Karel IV. trochu předběhl svou dobu, protože on obehnal celý ten konglomerát i výstavbu Nového Města jedinou hradební linií.“ A tak hradby uvnitř ztratily význam a postupně zanikly. 

Na místě, kde nyní pracují archeologové, se v 15. století začaly stavět obytné domy. V renesanci zde vznikla šlechtická rezidence Berků z Dubé. Později po bitvě na Bílé hoře získal tento objekt řád theatinů, a palác je tak znám jako theatinská kolej. V období sekularizace za Josefa II. byl objekt prodán v dražbě a využíván jako nájemní dům, k těmto účelům byl také adaptován. Posléze ho koupil řád redemptoristů, který tam sídlil až do 20. století.

Archeologický průzkum v Thunovské ulici přinesl významné poznatky – a zdá se, že nálezům ještě nemusí být konec. Zhruba pět metrů od objevené brány narazili archeologové na doklady dokonce slovanského osídlení. Podle Martina Müllera je to dům z konce 9. století, přičemž šance najít takové objekty je zejména na Malé Straně velmi malá. „Dost nás překvapilo, že na vysokém a prudkém svahu něco takového mohlo být,“ uzavřel Martin Müller.

Terénní průzkum v Thunovské ulici probíhá už od roku 2011 a archeologové předpokládají, že svou práci ukončí koncem příštího roku.

Podrobnější informace archeologů na webu NPÚ je možné si přečíst zde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Na Štědrý den řešili hasiči nejvíce požárů za pět let

Hasiči v Česku na Štědrý den vyjížděli k 72 požárům, což je nejvíce za posledních pět let. Nikdo při nich nezemřel, zranění utrpělo dvanáct lidí. Některé požáry přímo souvisely s Vánocemi, způsobilo je například neopatrné zacházení s prskavkami. Celková škoda je přes třicet milionů korun, informovala mluvčí generálního ředitelství hasičů Klára Ochmanová.
09:05Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Zdravotní klauni přinášejí vánoční radost dětem v nemocnicích

Ne všechny děti mohou strávit vánoční svátky doma – některé musí zůstat na nemocničním lůžku. Zpříjemnit jim pobyt v nemocnici a vykouzlit úsměv na tváři se v rolích sester a doktorů snaží zdravotní klauni. Malé pacienty navštěvují celoročně, o Vánocích jsou jejich klauniády obzvlášť důležité.
včera v 13:00

O tradiční rybí polévku byl na Staroměstském náměstí velký zájem

Tradiční rozlévání štědrodenní rybí polévky podle receptu s koňakem a karamelem na Staroměstském náměstí v Praze opět provázel velký zájem. Dlouhá fronta se začala tvořit už půl hodiny před začátkem vydávání, kterého se s pomocníky ujal pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS). Rozlévání vánoční rybí polévky se v metropoli uskuteční i na Kampě u Karlova mostu nebo na náměstí Republiky.
včera v 12:35

Trojice bratrů spojila síly, obec na Zlínsku se tak dočká opraveného betlému

Vánoční svátky v Nedašově na Zlínsku budou po letech zase kompletní – tedy včetně bezmála devadesát let starého mechanického betléma. Mohutný model devět měsíců opravovali tři bratři – Jakub, Karel a Tomáš Suří a tchán jednoho z nich. Betlém rozložili v garáži, historické součástky postupně nahrazovali novými. Do radosti pro druhé investovali desítky tisíc korun. Nyní na úplný závěr prošlo dílo závěrečným testem. Opravený betlém má pro Nedašov mimořádný význam. I podle statistiků je tu víra pořád silně zakořeněná. Při posledním sčítání se k církvi přihlásilo 855 z 1315 obyvatel vesnice. První veřejné předvedení betlému bude v kostele na Štědrý den během sváteční půlnoční mše.
včera v 08:00

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste, aerolinky přicházejí z celého světa

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste. V hangárech na pražské Ruzyni servisuje své stroje víc než desítka aerolinek z celého světa. Během dekády se jejich počet zdvojnásobil. I proto tam hledají nové zaměstnance. Lidí ve specializovaných profesích je ale málo.
včera v 07:30

Skauti rozvážejí Betlémské světlo. Někde až domů

Skauti a skautky i letos rozvážejí Betlémské světlo po celém Česku. Lidé si ho mohou vyzvednout na náměstích, v kostelech nebo v nákupních centrech, někde s plamínkem skauti obcházejí domácnosti osobně. Tradice, která symbolizuje mír, naději a přátelství, se v Česku udržuje už více než pětatřicet let.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Výstraha ČHMÚ: Na Šumavě až dvacet centimetrů sněhu, silný vítr na východě Česka

V Pošumaví a na Šumavě může ve středu napadnout pět až dvacet centimetrů sněhu, hrozí i sněhové jazyky. Vyplývá to z výstrahy, kterou vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). V části Moravskoslezského a Olomouckého kraje bude na Štědrý den také foukat silný vítr, v nárazech může mít až 70 kilometrů za hodinu.
23. 12. 2025

Kdy a kde bude na Štědrý den sněžit? Podívejte se na přehlednou mapu

Na některých místech Česka by mohlo na Vánoce sněžit. Nebude jich mnoho, sněhu bude spíše málo, ale naděje na bílou pokrývku existuje.
23. 12. 2025
Načítání...