Církev přestěhovala ostatky biskupa, který zachraňoval choré před Hitlerem

Opava – Téměř po sedmdesáti letech přestěhovala církev ostatky významného kněze vratislavské diecéze, který byl za války pomocným biskupem olomouckým, z Opavy do polských Branic. Tam rodák z Hlučínska skoro celý život působil a založil tam psychiatrický ústav Městečko Milosrdných, ve kterém zachránil mnoho lidí před nacistickými plynovými komorami.

Téměř osmdesátiletý Josef Martin Nathan měl být podle rozhodnutí polských úřadů jako německý biskup po válce odsunut do Německa, nakonec se podařilo vyjednat, aby mohl přesídlit do nedaleké Opavy. I tak to velmi špatně nesl. Zemřel v opavském ústavu Kongregace dcer Božské lásky v lednu 1947 šest týdnů poté, co musel Branice opustit. „Jsem rád, že konečně napravujeme křivdu, kterou mu způsobila naše tehdejší vláda tím, že mu nedovolila v Branicích zůstat,“ prohlásil branický kněz Alojze Nowak.

Josef Nathan se narodil roku 1867 v německé rodině v Hlučíně. Jako kněz a pozdější vikář a biskup sudetoněmecké části olomoucké arcidiecéze odmítal i za války dělat rozdíl mezi národy. Jeho největším dílem je vybudování léčebny pro psychicky nemocné lidi Městečko Milordných v Branicích. Do obce, která byla původně německá a po válce polská, přišel jako mladý kaplan.

Ústavu vtiskl na svou dobu moderní podobu. A velmi důležité bylo, že v léčebně, která už začínala se dvěma tisíci pacienty, zavedl pracovní terapii, což tehdy nebylo vůbec běžné. „Vize Městečka milosrdenství byla taková, že to nebude jen nemocnice se všemi standardy, ale především dá pacientům domov a zázemí,“ líčil prezident Diecézní charity ostravsko-opavské Jan Larisch. Mnozí nemocní tam nenašli jen zázemí, ale také ochranu před Hitlerem. „Když byly schváleny nacistické zákony o eutanazii, biskup Nathan obhájil důležitost pacientů pro ústav, protože tam také pracovali. Nebýt toho, skončili by v plynových komorách. To je ohromný přínos biskupa Nathana,“ vysvětloval Jan Larich.

Ústav pro duševně choré funguje v Branicích dodnes a návrat Nathanových ostatků slavilo i vedení léčebny. „Máme velkou radost, že zakladatel ústavu, který vybudoval celé zařízení, se vrací na místo, kde žil a pracoval. Ostatně, přál si být pochovaný právě v Branicích,“ uvedl ředitel Městečka Milorsdných Krysztof Nazimek.