Praha – Pankrácká věznice funguje už 125 let. Postavili ji v roce 1889, za Rakouska-Uherska tam věznili tzv. omladináře, za první republiky Antonína Zápotockého. V období protekorátu tam skončili prvorepublikoví generálové i odbojáři, řadu lidí v tzv. sekyrárně popravili. Další temné odbobí věznice zažila po roce 1948 – byli tam političtí vězni a znovu se tam ve velkém popravovalo. Mezi jinými tam nalezla smrt i Milada Horáková. V období normalizace pak na Pankráci byl i Václav Havel.
Rakousko-Uhersko
V roce 1889, kdy byla věznice postavena, sem pěší eskortou přivedli z tehdejší Svatováclavské trestnice první vězně. Tehdy to bylo 800 mužů a areál zcela zaplnili. Na celách jich bylo 8 až 12. Jak tehdejší cela vypadala a jak byla vybavena ukazují ve věznici i dnes – mají tam totiž modelovou historickou celu.
Trestnice byla tehdy soběstačná – vězni chovali prasata i drůbež a u budovy nemocnice stála zelinářská zahrada. Už tehdy museli pracovat. Aleš Kýr z Kabinetu dokumentace a historie na Akademii Vězeňské služby připomíná, že vězni si tehdy vyráběli jídelní misky, kýble na vodu, nádobí do kuchyně i vany. Šili si taky šaty a opravovali boty.
Pankrácká věznice byla postavená ve stylu dvojitého písmene H, v době vzniku patřila k nejmodernějším v zemi. Nechyběly v ní ani technické vymoženosti jako vlastní plynárna, která zajišťovala osvětlení. Pankrácká věznice byla ale až druhou novostavbou v novém vězeňském systému. Ještě před ní vznikla věznice v Plzni na Borech, která je postavená naopak hvězdicovitým stylem. Inspirace pro tento druh stavby přišla tehdy z Ameriky.
První republika
Na konci 20. let 20. století se charakter Pankráce mění. Z trestnice se stává věznicí krajského soudu. A zvyšuje se kapacita na současných 1 104 míst. Zajímavostí z té doby je dodnes používaná podzemní chodba, která spojila věznici s objektem Justičního paláce. Ta byla postavena v roce 1929 a vodí přes ni vysoce nebezpečné vězně, kteří by se mohli pokusit o útěk.
Spolu se změnou statusu věznice začaly v té době i popravy. Aleš Kýr, vedoucí Kabinetu dokumentace a historie z Akademie VS ČR uvedl, že první poprava byla na Pankráci v prosinci 1930. Tehdy byl popraven vrah František Lukšík. Potom se uskutečnilo na Pankráci šest dalších poprav.
Protektorát
Zásadní změna nastala za protektorátu. Místo tehdejších poprav dnes v pankrácké věznici připomíná památník. Jeho součástí je i soudní síň, kde zasedala komise. V místě, které je známo jako Pankrácká sekyrárna, probíhaly popravy v letech 1943 až 45. Za tu dobu tam popravili 1075 lidí.
Podle Jiřího Dolejšího, mluvčího Vazební věznice Praha-Pankrác bylo tehdy popravováno cca 10 lidí denně. „Vždycky se to odehrávalo mezi pátou až půl šestou hodinou, celá věznice věděla, že se popravuje, jelikož čepel gilotiny má 60 kilogramů, takže hluk byl velice velký,“ dodal Jiří Dolejší.
Nacisti prostory v roce 1945 zaminovali a gilotinu hodili z Karlova mostu do Vltavy – dozorcům se ale podařilo výbušniny odstranit a čepel popravčího nástroje najít. Nacističtí zločinci později našli smrt na popravišti na vězeňském dvoře. Této etapě se bude věnovat jeden z dalších dílů pořadu Z metropole.
Období po roce 1948
Druhé temné období pankrácké věznice následovalo po roce 1948 – ve věznici byli političtí vězni a i v tomto období se tam popravovalo. Tehdejší popraviště bylo za starou vězeňskou nemocnicí. Právě tam byla 27. června 1950 popravena Milada Horáková. A na stejném místě našlo smrt 214 odpůrců komunismu – věznice si v tomto ohledu připsala smutné prvenství.
V roce 1954 vzniklo poslední popraviště – v suterénu administrativní budovy. Tady vykonali i vůbec poslední trest smrti na českém území – v únoru 1989. Jak připomněl Aleš Kýr z Kabinetu dokumentace a historie Akademie Vězeňské služby, popraven byl tehdy pětinásobný vrah z východních Čech, který zabil manželku a svoje 4 děti.
Známí vězni pankrácké věznice
Na Pankráci už od počátků trestnice končili lidé nepohodlní aktuální vládnoucí moci. V letech 1891–92 to byli tzv. omladináři, kteří byli vnímáni jako odbojová skupina proti rakouskému císaři. Později tam skončili kladenští socialisté v čele s Antonínem Zápotockým, pozdějším prezidentem.
Gestapo uvěznilo na Pankráci generály Aloise Eliáše nebo Josefa Bílého, odbojáře Josefa Mašína i Josefa Balabána. V období normalizace za pankráckými mřížemi seděl i Václav Havel.
Historici mluví taky o několika pokusech o útěk – až na jednu výjimku – prý vždy neúspěšných. Aleš Kýr z Kabinetu dokumentace a historie Akademie VS ČR popsal úspěšný pokus. Ve věznici byla už od dob Rakouska-Uherska tiskárna a jeden odsouzený se v 60. letech při paletování tiskovin ukryl mezi paletovaný materiál, dostal se do ciziny a potom poslal pohlednici náčelníkovi věznice.
Současnost věznice
Dnes víc než 80 procent odsouzených pracuje. Buď v místní tiskárně, a nebo v dílně. Výrobky prodává e-shop věznice. Podle mluvčího věznice Jiřího Dolejšího má hospodářská činnost obrat za rok asi 20 milionů korun.
Věznice Pankrác má od roku 2013 nové oddělení pro vazbu – s televizí a moderním vybavením. Cely odsouzených ve výkonu trestu se zatím příliš nezměnily – nemají nové vybavení ani teplou vodu.
