Kutná Hora – Nevyhovující statika je největší problém, který trápí slavnou kostnici v Kutné Hoře. Stavbu čeká ale komplexní oprava, měl by být posílen vzhled z pozdního baroka a kosterní výzdoba bude konzervována. Několikaměsíční práce ale neovlivní přístupnost památky. Návštěvníci mohou unikátní objekt obdivovat i nadále.
První etapa oprav odstartovala na začátku července a měla by trvat patnáct měsíců. V této části projektu by se měli zaměřit na exteriéry. Petr Jakeš, ředitel organizační složky zdejší římskokatolické farnosti, upozorňuje, že nejde o rekonstrukci, legislativa rozlišuje opravu od rekonstrukce a oni nebudou zavádět nové prvky. „My kostnici chceme zachovat jako historický odkaz a chceme opravit to, co tam je, aby to zase mohlo fungovat dál,“ řekl Jakeš.
Kostnice je původně gotická stavba postavená na konci čtrnáctého století, tvoří ji dvě kaple vystavěné nad sebou. Poničil ji požár způsobený husity v roce 1421 a v sedmnáctém století prošla významnou obnovou, na jejíž koncepci se podílel architekt Jan Blažej Santini-Aichl. Jeho přínos stavbě by ale měl zůstat zachován. Exteriér bude nově omítnut a prorazí se některá zablokovaná okna. „Odezdívat budeme některá vybraná okna, kde jsou zazdívky prokazatelně novodobé. U těch z období baroka, které realizoval Santini-Aichl, budou zachovány. Cílem je prosvětlit horní část objektu – kapli,“ uvedl archeolog Filip Velímský.
Zásadním bodem programu je ale náprava problematické statiky. „Celý objekt se nám naklání, protože tam není úplně soudržné podloží,“ uvedl Jakeš. Statik Vít Mlázovský uvedl příklad pilíře, na kterém je založena věž, a který se postupně zabořuje do podloží. „Je vidět trhlina na dlaždici a naklonění dlažby směrem k pilíři,“ řekl Mlázovský. Právě povrchová voda působí problémy v kontaktu s geologickým podložím. Součástí tak bude rovněž provedení odvlhčení. Jednak se vytvoří větraná mezera po obvodu kostnice, v návrhu opravy je i větraná podlaha. „Nechceme používat moderní hydroizolace, takže pod celou podlahou bude větraná mezera napojená na mezeru vnější. Provětráváním se budeme snažit vlhkost snížit na rozumnou úroveň,“ konkretizoval Mlázovský.
Po exteriérech tak dojde na interiéry a záchrana památky se tudíž dotkne i největšího turistického lákadla – kosterní výzdoby. Odborníci budou muset nejprve zmapovat všechny prvky závěsné výzdoby, identifikovat jednotlivé části, druhy kostí i jejich počet a vše opatřit fotodokumentací. „Veškerá závěsná výzdoba bude demontována, odvezena do ateliéru, kde proběhne celková konzervace,“ popsal restaurátor Tomáš Král.
Organizátoři oprav se rozhodli památku neuzavírat. Má to i praktický důvod. Nebrali si žádné granty a budou práce na kostnici financovat z toho, co si památka a zdejší farnost na sebe vydělají.
