K únorovému převratu pomohla komunistům jednota i sociální demokrat Fierlinger

Ruské archivy v Moskvě stále skrývají neprobádané dokumenty, které se týkají února 1948 v Československu. Podle Jana Němečka z Historického ústavu Akademie věd ČR je ale důležitější než hledání bílých míst zamyšlení nad tím, co převratu předcházelo. Jak dokázali komunisté dostat bez násilí do ulic statisíce lidí? Vidí za tím dlouholetou práci strany, která si i po válce dokázala udržet jednotu a jasný program, kterému ostatní nedokázali čelit. Převratu podle něj tehdy pomohla i rozpolcená sociální demokracie.

Obratnou komunistickou politiku lze podle Němečka sledovat nejen od doby osvobození v roce 1945, ale už v dobách předchozích.

„Byla to dlouholetá trpělivá práce. Komunisté si udrželi stranickou strukturu po celou dobu druhé světové války doma i v zahraničí. V okamžiku osvobození vystoupili jako jednolitá strana, která přišla i s jasným programem, kterému ostatní nekomunistické strany nedokázaly čelit,“ řekl České televizi.

Komunistům podle Němečka tehdy pomohlo i to, že v sociální demokracii došlo po válce k rozpolcení. Centristické křídlo stálo za Bohumilem Laušmanem, druhé křídlo vedl Zdeněk Fierlinger. To ovšem směřovalo k jednoznačné podpoře komunistů. Fierlinger nakonec v únoru sehrál důležitou roli, když sociální demokraté nepodali demisi a podpořili vládu.

9 minut
Rozhovor s Janem Němečkem
Zdroj: ČT24

Ještě v době první republiky a druhé světové války byl přitom zkušený diplomat Fierlinger nejbližším přítelem Edvarda Beneše. Za druhé světové války ale působil na postu velvyslance v Moskvě, kde „podlehl kouzlu“ Sovětského svazu. V průběhu poválečných let se přiklonil na stranu KSČ, získal post v jejím ústředním výboru a dopomohl komunistům k převzetí moci. Jeho celoživotní přítel Beneš ho nakonec zavrhl jako zrádce.

Vítězný únor, nebo puč?

Na události února 1948 existují stále dva pohledy. Pro komunisty jde nadále o vítězný únor, na opačném pólu vnímání je komunistický puč či nezákonné převzetí moci. „Leckdy je i pro učitele problém vytříbit si svůj vlastní názor,“ poznamenal Němeček.

Jak to tedy bylo podle historiků? „V únoru 1948 vidíme některé prvky zákonné – byla podána demise, prezident ji přijal, byla jmenována nová vláda. Zdánlivě je to formálně správný proces. Nicméně musíme vidět tu nezákonnost, která je za tím – vytváření nezákonných akčních výborů Národní fronty, vytvoření ozbrojeného orgánu lidových milicí a další věci, které se zákonností nemají vůbec nic společného,“ uvedl Němeček.

Česká televize bude připomínat události února 1948 celý tento týden každé ráno v 8:20. V neděli 25. února pak ČT24 nabídne celodenní speciál k tématu 70 let od komunistického převratu v Československu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...