iPhone před deseti lety přinesl myšlenkový obrat

Před deseti lety představil Apple první iPhone. Smartphone, který měl překonat všechny „dětské telefony“ – jak o konkurenci rád hovořil Steve Jobs. A povedlo se mu to. Můj text proto nebude ani tak o samotném iPhonu, jako o revoluci která změnila celé jedno průmyslové odvětví.

Když se na toho podivína v černém triku stojícího 9. ledna 2007 na podiu podíváme optikou dneška, je vlastně trochu směšný. Steve Jobs tehdy držel v ruce miniaturní přístroj s „opravdu obrovskou“ obrazovkou s úhlopříčkou 3,5 palce. Když demonstruje jednotlivé schopnosti, je jasně vidět, že nový jablečný zázrak je vlastně dost pomalý a funkce, jimiž disponuje, jsou možná „úžasné“, ale není jich mnoho.

Sledovat uvádění nových výrobků společnosti Apple, tzv. „keynotes“, tehdy ještě ani pro technologické nadšence nebyla povinnost. iPhony jsme proto my poučenější civilové viděli až v okamžiku, kdy pro ně první Češi začali jezdit do Spojených států. A pořád jsme tomu kouzlu nerozuměli. Copak tahle přihlouplá placka s omalovánkami na obrazovce může nahradit naše dokonalé Nokie?

Osobně jsem v roce 2007 používal model N95. Vzpomínáte si na něj? Nemyslím si. Lepší smartphone ale tehdy koupit nešel. Neuvěřitelně velký displej, kterému bychom se dnes vysmáli i u lepšího cyklocomputeru. Konstrukce tzv. slideru skrývala klávesnici a vysouvala se na obě strany. Kvůli tomu byl telefon dost tlustý a displejová část ani v nevysunutém stavu nevydržela v klidu a povrzávala. I webové stránky se na telefonu daly prohlížet pohodlně. Pokud se tedy člověk smířil s kurzorem v podobě šipky, kterým se po milimetrech posouval stiskem kurzorového tlačítka.

Operační systém se nahrával kabelem, pro každý typ telefonu byl jiný

Aplikace operačního systému Symbian se tehdy nestahovaly v centrálním obchodě, ale jen na webových stránkách vývojářů. Nebo pirátů – ale to samozřejmě …ehm… nikdo nedělal. Do telefonu se nahrávaly kabelem a bylo potřeba doufat, že se budou korektně zobrazovat – pro každý typ telefonu totiž tvůrci museli napsat separátní verzi programu.

Už o půl roku později i Nokia přišla se svým prvním dotykovým telefonem – zákazníci chtěli „něco jako iPhone“. Jenže to nedostali. Displej reagoval pouze na dotyk nehtu nebo pera, jemuž se Steve Jobs hlasitě vysmíval. Prostředí se zasekávalo. Ovládání bylo krkolomné.

O pár let později Nokii kupuje Microsoft a zanedlouho poté ji odesílá na smetiště dějin. Počkala tam na BlackBerry, Motorolu a další velikány, které si před deseti lety Steve Jobs slíbil porazit.

Jedno tlačítko na vše

Porážka to byla drtivá. A teprve dnes přicházíme na to, proč se odehrála. Zatímco do roku 2007 se lidé přizpůsobovali IT technologii, iPhone přinesl myšlenkový obrat. Uživatelé mohli přestat myslet na to, zda korektně ukončili aplikaci aby neběžela nepozorovaně na pozadí. Stačilo vědět, kde je „tlačítko Home“. Nemuseli se přeučovat na odborníky v IT terminologii: iPhone si vystačil s ikonami, které vypadaly jako skutečné předměty.

Šlo ale i o ještě menší drobnosti. Už jen málokdo si vzpomene, že na prvních dotykových telefonech se menu posouvalo jen tažením jezdce na straně obrazovky – tak jako na stolním počítači. Do ikonek na displeji iPhonu krytém opravdovým (!) sklem stačilo přirozeně šťouchat jako do předmětů na stole.

Dnes je téměř jisté, že podobnou revoluci už Apple nezopakuje. Společnost z Cupertina, která se kdysi odmítla přizpůsobit trhu a proti všem si trh zformovala dle svých představ, dnes patří mezi ty samé dinosaury, které se kdysi zavázala zničit. Noví revolucionáři se ale možná už dnes připravují na svou první keynote.

Vystudoval žurnalistiku a mezinárodní vztahy. V České televizi pracuje jako moderátor Studia ČT24 a večerního bloku 90'ČT24. Kromě dvou dcer a vystupování s kapelou Funk Corporation vyplňují jeho volný čas i mobilní telefony a komunikační technologie. Pět let spolupracuje s odborným magazínem Mobilizujeme.cz. Jeho rukama prošly desítky přístrojů všech platforem.

Tomáš Drahoňovský
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
před 20 hhodinami

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...