Kmoníček: Pozice V4 proti kvótám získává příznivce mezi těmi, co byli velmi bruselští

28 minut
Hynek Kmoníček v pořadu Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Poprvé v historii visegrádské čtyřky je tato skupina významným evropským hráčem, řekl ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Hynek Kmoníček v pořadu Interview ČT24. Podle něj jako první řekla, že kvóty na přerozdělování migrantů technicky a logicky fungovat nemohou, zároveň si její pozice začala získávat příznivce. Podle Kmoníčka musí Evropská unie zůstat taková, aby řešila na národní úrovni to, co na národní úroveň patří, a na nadnárodní to, co na národní úrovni vyřešit nelze.

Visegrádská čtyřka se stala podle ředitele zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Hynka Kmoníčka významným evropským hráčem ze dvou pohledů. „Jako první řekla, že kvóty technicky a logicky fungovat nemohou, protože Evropa je o Schengenu, ten je o otevřených hranicích a poslat někoho proti jeho vůli do jednoho místa Schengenu bez možnosti ho tam hlídat, přikovat, je teoretický nesmysl. Nelze přikázat Syřanovi, který chce být v Berlíně, že bude žít v Přelouči a pak ho tam dvě stě let hlídat,“ uvedl Kmoníček.

„Zároveň tato pozice V4 začala pomalu získávat příznivce i mezi těmi, kteří nechtěli jít tak ostře do sporu a na začátku byli velmi bruselští. Čím hlouběji se do problematiky zakusovali, tím více se z nich stávali Češi. Dám příklad vyvíjející se pozice Holandska. Když jsem s jejich diplomaty hovořil před rokem a půl, tak jsem měl pocit, že německá pozice je měkká. Když jsem s nimi hovořil asi před čtvrt rokem, to už zněli jako Maďaři,“ dodal.

Zastáncem přerozdělování uprchlíků prostřednictvím kvót je německá kancléřka Angela Merkelová, která o tom diskutovala s nejvyššími českými představiteli během své pražské návštěvy. Kvóty odmítl jak premiér Bohuslav Sobotka, tak prezident Miloš Zeman. Zvláště pro prezidenta bylo podle Kmoníčka důležité vypíchnout téma migrace.

Česká pozice je taková, že uděláme hory, doly, blesky proti tomu, aby migrační politika nepřešla z národních rukou do evropskounijních.
Hynek Kmoníček

Podkladové materiály k návštěvě kancléřky přitom měly podle něj šestnáct kapitol, přičemž až předposlední dvě se týkaly migrace. „Tohle téma je jenom jedno z mnoha, ale je to téma tak výrazné, které může do velké míry ovlivnit ve středně a dlouhodobém pohledu celou naši budoucnost,“ řekl. „Prezident považoval za důležité, aby téma z kapitoly čtrnáct a patnáct předřadil před kapitolu jedna, aby na něj určitě došlo,“ dodal.

Německé straně potřeboval podle Kmoníčka sdělit základní zprávu. „Nejen že na kvótách se nedohodneme, ale je-li nějaká těžko přestoupitelná hranice pro českou stranu, je to připravované jednání, kde jsou návrhy, aby migrační problematika přešla z národních rukou do Bruselu. To by pro nás bylo naprosto smrtelné,“ prohlásil. Na národní úrovni se má řešit to, co na národní úroveň patří, a na nadnárodní to, co na národní úrovni vyřešit nelze. 

Jak obývat společný evropský dům

S tím, že na kvótách nedojde shody, se však podle Kmoníčka počítalo na obou stranách. „Německo je náš nejsolidnější, nejdelší, nejstandardnější a zdaleka nejdůležitější partner. Že dvě kapitoly z šestnácti jsou mediálně nejzajímavější, tam se prostě nedohodneme, tam máme jiné národní zájmy. Těch čtrnáct předchozích nás ale živí,“ upozornil.

„Jsme stejní Evropané jako Němci a chceme sdílet stejný evropský dům. Kancléřka hezky mluvila o tom, že jenom sjednocená Evropa má v jednadvacátém století šanci. S obří Čínou, s obří Indií, s odchodem ekonomiky do Asie ani velké a silné Německo samo o sobě nemá ekonomicky do budoucnosti šanci. Tu máme jenom všichni společně,“ přiblížil.

„Musíme se ale domluvit, když obýváme společný evropský dům, co v domě má být, co ne, jaký typ nábytku si koupíme a jaký typ se tam vysloveně nehodí,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...