Sicílie mě při každé nové návštěvě něčím překvapí. Tento rok to bylo město Gibelina. Brzy jsem pochopila, že ostrov je v kontextu Evropy vskutku ojedinělý, nesrovnatelný s čímkoli jiným a přičítala jsem to určité ostrovní izolaci a bouřlivému historickému vývoji, který (především přičiněním mafie, ale také církve) zamrzl kdesi na přelomu 19. a 20. století.
A tak mě specifický způsob osídlení, malá města přilepená na skále nebo se pyšně vypínající přímo na vrcholu, sice okouzlovala, uváděla v nadšení, ale nepřekvapovala. Brala jsem to tak, že je obdivuhodné, kde všude je možné stavět a že skalní barokní města, v některých oblastech dokonce stavěná z lávy, jsou krásná, se zvláštní atmosférou, ale v podstatě normální.
A pak jsem přijela do města Gibellina a rázem se ocitla jakoby v úplně jiném světě, v jiném století, v jiné galaxii. Supermoderní město postavené na „zelené louce“, ve velkolepém urbanistickém rozmachu, za účasti architektů a výtvarníků z celého světa. Historie je taková: v roce 1968 postihlo pohoří, kde se nacházelo i staré město Gibellina, ničivé zemětřesení. Nářky přeživších občanů poté, co zjistili, že město už nikdy z trosek nepozvednou, došly sluchu státních a dokonce i evropských činitelů a zrodil se plán výstavby nové, moderní Gibelliny.
Na konci 80. let se podle grandiózního, až megalomanského projektu začalo s výstavbou nového města, vzdáleného asi 20 km od původní Gibelliny. Vzniklo tak město, které je v sicilském kontextu naprosto ojedinělé. Obytné domy jsou podle jednoho vzoru postaveny na širokých bulvárech, které se paprskovitě rozbíhají na pravou a levou stranu od hlavní, příjezdové cesty. Kromě nich je pak po celé aglomeraci roztroušeno mnoho veřejných budov, které urbanisticky spojuje jen to, že každá sama o sobě je nezařaditelná, s ničím nesouvisející, čím podivnějších tvarů, tím lépe. To vše je pak dotvořeno uměleckými skulpturami, kde se už fantazii meze nekladly vůbec.
Ale přes zřejmý záměr postavit moderní, ničím nezatížené, vzdušné město, celkový dojem z něho je podivný až úzkostný. Myslím, že tento pocit nevyvolává ani tak fakt, že ty největší budovy a stavby v důsledku toho, že štědré dotace na projekt města se záhadně kdesi ztratily, zůstaly nedokončeny, jako spíš ve zvláštní atmosféře, která městem proniká.
Zatímco úzké uličky ostatních sicilských měst předurčují obyvatelstvo ke družnosti, tady na bulvárech nepotkáte ani nohu. Na náměstích starých měst sedí před každým barem dědci, kteří buď mastí karty nebo jen tak plkají, v Gibellině zejí obrovská prostranství prázdnotou. Chodíte městem, kroutíte hlavou nad nápady i realizacemi, ale pulzující život jiných sicilských měst necítíte. Jako byste byli ztraceni v čase i prostoru.
Přesto má nová Gibelina své nepochybné kouzlo, které nespočívá jenom v prvotním překvapení - tohle jsme ještě neviděli. Někde tam se vznáší touha, naděje a usilovná snaha o lepší budoucnost, ale tím, že je vše vytrženo z kontextu a tradic ostrova, tvůrčí vzepětí je sráženo na kolena. Nemohu říct, že je město ošklivé nebo nesmyslné a rozhodně není nezajímavé, v každém případě je zvláštní. Je to podivné město Gibellina.
- Náměstí o rozměru poloviny pražského Václavského náměstí stále zeje prázdnotou. autor: Marie Třešňáková , zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/164/16328.jpg
- Ze starého města Gibelina zůstaly jen ruiny a obrovský pomník-sarkofág od výtvarníka Alberta Burriho. autor: Marie Třešňáková , zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/164/16329.jpg
- Oltář kostela, jehož dostavba je kdesi v nedohlednu autor: Marie Třešňáková , zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/164/16327.jpg
- V této stavbě se v přízemí nachází bar, v prvním patře vpravo byla kdysi pekárna. Kromě fungujícího baru je dnes budova opuštěná. autor: Marie Třešňáková , zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/164/16325.jpg
- Silnice pod plánovaným kulturním centrem, které je pod lešením už 10 let, nikem nevede. autor: Marie Třešňáková , zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/164/16326.jpg
- Zadní část kostela autor: Marie Třešňáková , zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/164/16324.jpg
