Stav české politické scény není ani tak dramatický jako otravný. Občas z ní přiletí zpráva, že už se věci pohnuly kupředu, abychom za chvíli pochopili, že to byla jenom taková vějička na důvěřivce nebo pokusný balónek vůči druhé straně v jednání. Občanstvo je znechuceno, v novinách se objevují názory, že nám chybějí schopní politici, o státnících nemluvě. Nedávno jsem se dokonce dočetl v dopisu jednoho ze čtenářů, že celá zdejší politika je Augiášův chlév, který by bylo dobře vymést. Dílem nevidět olbřímího Herakla, který by byl schopen tak obrovského díla, dílem je to názor poněkud ne zcela v duchu fair play.
Politiky jsme do složité situace dostali přece my sami tím, jak jsme volili. Tedy zcela přesně: my, voliči, plus neuvěřitelná náhoda. Jako by všelikými shodami okolností skončilo na mistrovství světa v kopané naše utkání s Itálii 8 : 8. Je to neuvěřitelné, ale může se to stát. Že ve světě volebních výsledků, pohybujících se na hraně plichty, dojde k úplně přesné remíze zrovna u nás, je prostě a jednoduše výsledkem vyšší moci, která se na úkor české politiky pobavila. Gruntem všeho jsou ovšem hlasy voličů. A protože nejspíš genius loci zemí Koruny české směřuje neustále víc a víc k rovnovážnosti – aby, proboha, někdo nevyhrál jasně! Co bychom si s takovým počali?
A teď se našim osobám veřejného života podle naší povahy buď posmíváme pro neschopnost hnout s oním nemožným zadáním, které od nás dostaly, nebo jim pro to nadáváme. A při tom je to stejné, jako bychom poslali Marušku v zimě pro jahody. Zvlášť, když navíc očekáváme, že kromě vyřešení složité situace se politici nezpronevěří slibům, které nám dali a pro které jsme je volili. Kompromisy nebereme a nazýváme je hnusným handlem za koryta. Při tom ale všem zúčastněným, chtějí-li dosíci nějakého výsledku, nakonec nezbývá než dojít k takovým kompromisům, až jim samým, politikou otrlým, se trochu chvějí žaludky.
Při pohledu na lopotící se politiky napadá člověka požádat občany, aby měli ještě trpělivost. Vždyť česká politická scéna se nemotorně snaží z cesty odvalit balvan, který jsme tam svým volebním rozhodnutím potměšile spolupoložili. Mějme s našimi zvolenci slitování. Náklad na jejich bedrech je příliš velký. A jak jsme si mohli mnohokrát všimnout v minulosti, zdejší politici silami nijak zvlášť neoplývají. Vezměme to tak, že teprve nyní začínají pořádně posilovat. Třeba to nakonec někam dotáhnou. A ne-li, nezbude jim než nabídnout nám nové volby. A pak uvidíme, co na ně zase vymyslíme! Jak známo, Čech je zoon politikon, plný nevyzpytatelných úskoků.
