Vánoce – šance pro srdce

Takříkajíc požehnaný vánoční čas je za dveřmi a mnozí se možná ptáme, čím (nebo kým) je požehnaný a proč. Zvláště my starší, veteráni už desítek Vánoc, ztrácíme v  povrchním a uspěchaném světě ten dětsky okouzlený pohled z dob našich prvních stromečků a tajuplných dárků.

V dnešní době se ani není čemu divit. Koho by při  gruntování či shánění zbytečností v přeplněných supermarketech napadlo, že „urovnává cestu Páně“, jak praví Bible. Je to ale tak: tím, že připravujeme  pohodu a radost druhým, v podstatě děláme to, k čemu nás vyzývá biblický prorok Izaiáš. Protože v konání dobra pro druhé je skryto i dobro pro nás samotné, chápáno utilitárně. Však nás také vydatně hřeje u srdce, vidíme-li radost v očích bližního. A to je skoro celé: vánoce jsou o radosti.

Tu radost před dvěma tisíci lety dal lidem malý Hebrej prostě tím, že se narodil; stejnou radost jsme my udělali našim rodičům, naše děti nám, atd. Stále méně však můžeme říci, že všichni lidé mají z početí a narození všech dětí radost. Jenže to už je právě to, co vánoční radost kalí, že se někdo narodit nesmí, protože se to komusi jaksi nehodí. Ani narození Ježíše Krista nebylo bez problémů. Chudá dívka Maria nežila s Josefem v manželství, což byl vždycky handicap, takže měla značný náběh stát se (i tehdy) pohrdanou matkou samoživitelkou. Ježíš se narodil sice ve chlévě, ale narodil se, Josef od Marie neutekl, nýbrž přijal synka za svého. Ač, nebo právě proto, že on i Maria věděli, věřili (laskavý čtenář si škrtne, co se mu příčí), že to s tím dítětem není jen tak. Copak, že je to děcko od Boha, to by se při známých nejistotách početí jakžtakž připustit dalo (nevěříme-li přímo, že život je Boží dar), ale že se Marii narodil Boží syn - přímo BOŽÍ SYN! -(představme si sami sebe v té situaci!), to bychom pochopit a přijmout dokázali asi sotva.

Než tak už tomu bylo, ti dva to dítě přijali i s tím jeho synovstvím Božím (jak to řekl Marii archanděl), neprodleně s ním prchli před Herodovými zabijáky do Egypta, pak je jako každé jiné Žídě vychovávali v domovském Nazaretu, a jen Maria synovy zvláštnosti „uchovávala ve svém srdci“. Geniální fyzik, matematik a astronom Isaac Newton o Ježíšově růstu napsal: „Když byl dítětem, zneklidnil krále, když byl chlapcem, udivil doktory, když byl mužem, otřásl celým národem i základy veleříše římské.“

Nezabíhejme však s Newtonem příliš do Ježíšova života, který, jak víme, skončil ve 33 letech potupnou, leč statečnou a dokonce slavnou smrtí na kříži. To už je ale jiná kapitola, tajemství Velikonoc, z nichž vyšel Kristus vzkříšený jako zakladatel křesťanství. Zůstaňme u požehnání vánočního času, neboli díků za zrození dítěte, díků za vše dobré, co dostáváme či dáváme, nejen pod stromeček, ale vůbec, aniž by bylo třeba se o to extra přičinit. Ono přičinění se, přiznejme si, není podle Ježíšova učení zrovna lehké. Právě kvůli jeho mravním nárokům na nás, jsme jej mnozí nepřijali nebo opustili. Nicméně vánoční svátky jsou pro všechny a jednou za rok znovu a znovu útočí na city každého člověka.

Tradiční Betlémy, jesličky a dárky jsou sice pěkné, ale jen vnější symboly Vánoc. O tom, co pro lidstvo skutečně znamenalo a znamená Ježíšovo narození, více svědčí takřka nekonečné bohatství koled a vánočních písní. V nich je uložena citovost i duchovní poselství nesčíslných generací. Ta pravá zpráva Vánoc, která bere za srdce, se zpívá: „…nám, nám, narodil se!“ Každý, kdo tu zprávu „uchovává ve svém srdci“, přijímá největší požehnání Vánoc. Přejme si to vzájemně, přeju to i Vám.

  • Betlém autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/23/2234.jpg
  • Ježíš Kristus autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/196/19530.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...