Návrh je to geniální. Vlastně by vůbec nešlo o plynovod. Plyn by se neposílal. Posílalo by se přímo kubánské tropické teplo. Prostě teplý vzduch, který by do Evropy proudil podoceánskými trubkami. A objevil se ještě jiný návrh. Trubkami by měla proudit ještě jiná tekutina, která také zahřeje. Kubánský rum! Takže by taky nešlo o plynovod, ale rumovod. Geniální!
Žije či nežije?
No, a když jsme u toho fantazírování, tak jedním takovým se teď (už pokolikáté…) zabývá kubánský exil na Floridě. Teď tam znovu (a mnohem intenzivněji než dřív) mnozí spekulují o tom, že veterán kubánské revoluce už je po smrti. Vede je k tomu skutečnost, že se Fidel Castro neobjevil na veřejnosti ani na žádné předtočené nahrávce u příležitosti oslav 50. výročí kubánské revoluce (1. ledna). Mnozí očekávali, že alespoň vydá natočenou či písemnou zdravici. Nic z toho se nestalo. Naopak - pár dní poté venezuelský prezident Hugo Chávez, který bývá obyčejně o Castrově zdravotním stavu dobře informován, řekl: „Fidel, tak jak ho známe, procházejícího ulicemi měst ve své uniformě a zdravícího šťastné lidi kolem sebe, už se nevrátí. Takové scény už zůstanou navždy jen v naší paměti.“
Tak vážně se Chávez o svém revolučním idolu a jeho zdravotním stavu dosud ještě nevyjádřil. Pro mnohé z kubánského exilu v Miami to byla známka toho, že Castro už je nejmíň v komatu. K tomu je ještě třeba přičíst skutečnost, že Fidel pozastavil i svoji publikační činnost v deníku Granma, kde obyčejně psal zhruba 9 fejetonů/reflexí měsíčně. Ten poslední je z 15. prosince. Naposledy se ukázal na videu v červnu loňského roku, pak ještě dvakrát na fotografiích z listopadu, kdy v Havaně přijal ruského prezidenta Dmitrije Medveděva a čínského prezidenta Chu Ťin Taa. „Už ho mají určitě v mrazničce, jen čekají, až to zveřejní. Nechtěli ho odevzdat Bushovi, čekali až na Obamu,“ tvrdil jeden dotázaný Kubánec v Miami.
To vše vedlo nakonec Cháveze k tomu, že se zmínil o „comandante máximo“ ještě jednou. Bylo to během návštěvy brazilského prezidenta Luly v Caracasu, kdy řekl, že „Castro dál normálně pracuje, píše a sleduje světové dění“.
Žije či nežije? Lepší se jeho zdravotní stav nebo je na tom stále hůř? Myslím, že na rozdíl od toho, co zpočátku mnozí jeho odpůrci očekávali, je to pro vývoj na Kubě celkem jedno. Tamní režim se po jeho odchodu nezhroutil ani neutrpěl. A pro tamní revoluční ideologii bude stejně dobrou ikonou Castro po smrti, jako byl (je) charismatickým vůdcem zaživa. Po smrti se přiřadí k symbolům, které na ostrově představují Bolívar, Martí a Che Guevara. Na případnou změnu režimu v budoucnosti a přechod k demokratickým změnám nebude mít jeho absence velký vliv.
No a mezitím, co jsem tento deníček dopisoval, jako by to sám Fidel Castro vycítil a nechal rozplynout dosavadní naděje kubánského exilu v Miami. Po více než měsíci znovu vydal své reflexe v kubánském deníku Granma. Zmiňoval se v nich o svém setkání s argentinskou prezidentkou Cristinou Fernandezovou tento týden v Havaně, a také reagoval na inauguraci Baracka Obamy americkým prezidentem. Upozornil své spoluobčany a svět, aby si „nedělali velké iluze, protože jeden muž nemůže změnit podstatu takové země, jako jsou Spojené státy,“ a připomněl, že „ve Spojených státech se za posledních 50 let vystřídalo už 10 prezidentů, aniž by se jim podařilo zničit kubánskou revoluci“.
- Kubánský rum autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/636/63534.jpg
- Kubánský rum autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/636/63535.jpg
- Chu-Ťin-tchao a Fidel Castro autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/531/53030.jpg
- Fidel Castro autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/634/63335.jpg
