Zajímavý summit v ruské Jaroslavli

V Jaroslavli, ležící 250 km severovýchodně od Moskvy, se v úterý 14. září sešla značná část politologické elity světa, včetně řady současných vlivných politiků, ekonomů i vojenských stratégů. Ruský prezident Dmitrij Medveděv od nich jako účastník světového fóra také přijímal blahopřání ke svým 44. narozeninám. Ale proto do historického města na Volze, které v příštím roce samo oslaví 1000 let svého založení, toto fórum pod názvem „Moderní stát a globální bezpečnost“ nesvolal.

Konání konference bylo koncepčně dohodnuto především mezi Ruskem, Francií a Španělskem – přesně týden před jednáním G-20 v Pittsburghu, aby byla s předstihem oznámena stanoviska k tomu, co je důležité při dalších krocích proti stavu světa, který tak globálně a tvrdě zasáhla nejdříve finanční a pak celková hospodářská krize.

První teze je zcela jasná a adresná: „Krizi způsobila nepromyšlená finanční politika jednoho státu!“ – Pro nikoho nebylo nutné vyslovit v této tezi jméno státu, o který jde.

Vedle Medveděva byli hned po jeho úvodním uvítacím projevu představeni jako hlavní řečníci ministerští předsedové Španělska a Francie – Zapatero a Fillon. A v předsednictvu byl i bývalý italský premiér Prodi. V první řadě pak bývalý generální tajemník NATO George Robertson a bývalý čínský ministr zahraničí Tan Tia-siuan.

Medveděv mluvil částečně spatra – neboť v projevu okamžitě a potěšeně reagoval na výsledky svých rozhovorů se Zapaterem a Fillonem, které měl bezprostředně před zahájením fóra. Akcentoval základní teze, které vyslovil hned začátkem roku v Evianu, což pak s uznáním kvitoval také francouzský premiér F. Fillon.  Mezi ně patří především klidný pragmatismus státní politiky, hledající konsensus, odmítnutí politiky vojenských dobrodružství a silových řešení mezinárodních problémů, spolupráce se všemi ve vzájemném respektu. Ruský prezident Dmitrij Medveděv pak rozebíral problematiku demokracie, jejíž standardy je nutné posilovat, ale stěží mohou být všude stejné: „Každý jsme jiný. Standardy jsou významné, ale nemohou být vtěsnány do forem unifikace“.

Zapatero se při příchodu k řečnickému stolku objal s Romano Prodim a stejně vřele se s ním setkal také francouzský premiér Fillon. Oba kladli otázku „kam směřuje současný svět“? Akcentovali, že jsme se ocitli ve světě nesmírné neodpovědnosti bankéřů, kteří se v příštím globálním uspořádání budou muset zásadně zodpovídat za to, jak bude fungovat finanční koloběh na planetě.

Francois Fillon byl ostřejší ve svých formulacích než jeho španělský kolega Zapatero. Mluvil o naprosto nemorální lavině bankovních spekulací, při nichž „ti, kteří operovali s trhem, přivedli světovou ekonomiku na okraj propasti“.  A naznačil, že i německý postoj je stejný – a že Angela Merkelová není přítomna jen pro volební situaci v Německu.

Moderní stát musí být na straně globální bezpečnosti napříště i jako bedlivý arbitr nad ekonomikou včetně především finančních trhů, jinak krize důvěry překonána nebude. Premiéři Zapatero a Fillon nakonec vyjádřili důvěru v ruské postoje, prezentované Dmitrijem Medveděvem.

Projevy Medveděva, Zapatera a Fillona jsou až překvapivě dobře a sehraně koncipovaným postojem rusko-evropských stanovisek jen týden před setkáním G-20 v Pittsburghu.

  • Dmitrij Medveděv autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/714/71358.jpg
  • José Luis Rodríguez Zapatero autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/714/71359.jpg
  • Francois Fillon autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/202/20165.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...