O teorii spiknutí trochu jinak

V souvislosti s devátým výročím událostí z 11. září 2001 se opět připomněly různé pochybnosti o pravdivosti oficiálních informací. Říká se tomu teorie spiknutí. Můžeme si živě představit, co se v té věci asi strhne, až napřesrok bude výročí kulaté. Není to zdaleka jediná historická událost, s níž se různé takzvané spiklenecké teorie spojují. Patří k nim zejména atentát na prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho, smrt princezny Diany a u nás třeba i konec života Jana Masaryka. Společným jmenovatelem těchto i mnoha dalších případů je to, že veřejnost je téměř bez výjimek přijímá jako svého druhu detektivky, s nimiž je podle toho nutné také, jak se patří, nakládat – to jest především hledat pachatele. Tomu se ovšem historické události silně vzpírají, protože na rozdíl od spisovatele detektivek, který své dílo zpravidla napsal proto, aby čtenáře sice nesnadnými cestami, ale přece jen k odhalení pachatele dovedl, u oněch historických detektivek naopak pracuje mnoho sil, které správnému řešení brání.

Je tedy velmi pravděpodobné, že se v takových případech správného řešení jen tak nedopátráme. Při té marné cestě však často narazíme na velmi podezřelé okolnosti, které odporují oficiálním verzím, až to přímo svádí k vymýšlení více či méně pravděpodobných konspiračních teorií, které nabízejí jednoduchá, ale ucelená řešení. Mezi ně – podle mého názoru – patří i to, co jsme zase v minulých dnech vícekrát zaslechli – to jest, že události z 11. září 2001 si americká vláda připravila a provedla sama. Proč by to dělala, o tom už zastánci tohoto tvrzení nemluví, i když některé okolnosti jsou vskutku podivné a vyznavačům spiknutí nahrávají. Ti pak zase vyvolávají odpor vyznavačů oficiálních verzí, kteří a priori označují za nesmírně škodlivé teorie spiknutí, jež je nutné zavrhnout dříve, než jsou vůbec vysloveny.

Tímto způsobem se pravdě nepřiblížíme. Zajímá-li nás, jak něco doopravdy bylo, měli bychom předem na poznání úplné pravdy raději rezignovat a podívat se bez předsudků a emocí na to, co mohlo vyvolat zájem, aby třeba jistá osoba nežila.

Takhle mohlo Stalinovo vedení Sovětského svazu po našich únorových událostech strašit i jméno Masaryk, kdežto nová Gottwaldova vláda považovala tehdy pro sebe za výhodné, když Jan Masaryk v ní přijal funkci ministra zahraničních věcí. Masaryk zase – a proč nevěřit písemně podanému svědectví jemu v té době nejbližší osoby Marcie Davenportové – to považoval za výhodné pro sebe, neboť správně předpokládal, že bude muset být pouštěn i na Západ a tam zůstane. Když tedy tři dny před jeho smrtí Davenportová odjížděla z Prahy do Londýna, výslovně ji požádal, aby vyřídila ústní vzkazy jednak pro jeho starého přítele Bruce Lockhardta a také pro Sira Orma Cargenta, šéfa britského ministerstva zahraničí. Jan jim takto podával zprávu o svém úmyslu uprchnout, ale neuváděl kdy. – Toto jsou přesná slova z knížky Marcie Davenportové „Jan |Masaryk Poslední portrét“ napsané až 19 let po Masarykově smrti.

Přijmeme-li velmi pravděpodobnou tezi, že Davenportová tyto vzkazy vyřídila, a že oba jejich adresáti nemlčeli, musíme připustit, že se o tom dověděla i sovětská KGB a přes hlavu našich komunistů se postarala o to, aby se především kvůli tomu nebezpečnému jménu Masarykův záměr neuskutečnil. Toto zjištění by nám mělo postačit a další pátrání je už pak tou nepříliš důležitou detektivkou.

Podobně si lze dobře představit jistou oprávněnost teorie spiknutí v případě smrti princezny Diany. Vezměme na chvíli do hrsti prostý selský rozum a uvažujme: Diana přece nedlouho předtím strávila určitou dobu na jachtě s Habešanem Dodim. Kdo může vyvrátit dosti vysoké procento pravděpodobnosti, že v důsledku toho otěhotněla? Hlavně však je nutné domyslet, co by znamenalo, kdyby budoucí britský král dostal do vínku nevlastního bratříčka víceméně arabského původu a barvy pleti?

Nu a co si pak počít s téměř nekonečnou přehršlí faktů a nejasností, které už téměř půl století velmi závažným způsobem zpochybňují tvrzení Warrenovy komise o zavraždění prezidenta Kennedyho jediným zmateným střelcem a pak jeho vlastní podivnou smrt přímo před televizními kamerami?

A pokud jde o 11. září 2001, časopis Respekt ve svém 37. čísle nás sice nabádá proti konspiračním teoriím, přitom však na několika stránkách jako by kapal do ohně tak pádná fakta v jejich prospěch, až se čtenář musí zamýšlet nad lecčíms, co ho předtím ani nenapadlo.

Přestaňme tedy pátrat, zdali v tom či onom historickém případě byl vrahem zahradník a všímejme si raději toho, zdali různé pochybnosti, které k nám stále doléhají, mohou mít něco do sebe. Takových si pak všímejme poněkud důkladněji než dosud a nebojme se toho, že nás dogmatičtí stoupenci oficiálních verzí budou prohlašovat za vyznavače konspiračních teorií.

Komentář Jiřího Ješe pro Český rozhlas 6

  • Teroristický útok na New York z 11. září autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/253/25229.jpg
  • Jan Masaryk autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/4/326.jpg
  • Princezna Diana na letišti Heathrow autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1855/185443.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...