Zapomenuté výročí

V těchto dnech (přesně 25. – 29. května) to bude rovných čtyřicet let, co XIV. sjezd KSČ posvětil nástup normalizace. Gustáv Husák se chopil moci v dubnu dva roky před tím. Během těch čtyřiadvaceti měsíců vyčistil spolu s dalšími sekerníky komunistickou partaj (a všechny klíčové i neklíčové posty ve společnosti) od „revizionistů“ a „pravicových oportunistů“ (a také od nekomunistů). Splnil úlohu, zadanou Leonidem Brežněvem, a vyvedl zemi ke „světlým zítřkům“. Právě XIV. sjezd byl definitivním razítkem na to, že svoboda už nebude. Ani ta omezená v rámci mírného pokroku v mezích zákona, abychom citovali klasika. Svoboda se stala „poznanou nutností“ (vymyšleno v jiném myšlenkovém vnímání Benediktem Spinozou, později využito Marxem, jemuž se tato definice nakonec připsala, protože, jak známo, Marx, Engels a Lenin vymysleli všechno, po tom, co se zjistilo, že Stalin krom na popravy a řízený hladomor na nic jiného příliš nemyslel). Hranice poznání i nutnosti určovali komunističtí funkcionáři podle svých schopností a potřeb.

Obecně byla pro období normalizace přijata definice francouzského komunistického (!) spisovatele Louise Aragona – „Biafra ducha“. Básnicky tak přirovnal Československo po srpnu 1968 k africké zemi, tehdy sužované tragickým hladomorem. Někteří naši historici ovšem namítají, že dramatizovat ono období bylo by zpozdilé. Oproti předchozí historické epoše, nazývané v první fázi lidově demokratická, pak socialistická, nacházejí jediný rozdíl: útlak a životní marasmus najednou zažili i příslušníci před tím privilegované vrstvy – komunistů. Ano, ti vyloučení z jejich řad se stali jakýmisi podlidmi. Nezapomínejme ale, že mnozí z nich se před tím podíleli na tom, že do role „bývalých lidí“ se dostalo mnoho občanů jen pro jediný jednoduchý důvod – nesouhlasili s ideologií, která tu od roku 1948 neomezeně a nezřízeně diktovala a určovala způsob života lidí i jejich myšlení. 

Jeden rozdíl mezi dobou přednormalizační a normalizační by se ovšem dal vysledovat: otupující pocit beznaděje. Jakékoliv myšlenky na to, že by se mohlo něco změnit, že by člověk mohl začít používat svobodně kritického rozumu, byly pryč. V lesích parkovaly sovětské okupační jednotky. Dosud se diskutuje, zda to byla či nebyla okupace. Ano, striktně nahlížejíc, některé klasické okupační rysy chyběly. Zemi nevládl přímo nějaký protektor moskevského původu. Platily tu naše zákony. Silové složky státu byly na první pohled samostatné. Vlastně jsme si všechno určovali sami. I jsme dokonce volili. Nicméně: o zemi a jejím lidu rozhodovali pohůnci dosazení ze Sovětského svazu, plnili příkazy Kremlu, ba snažili se tyto carské „ukazy“ uhodnout a vyplnit ještě dřív, než byly vysloveny. Byli jsme nuceni chovat se jako slouhové euroasijské velmoci. 

Když ne okupace přímo „horká“, pak rozhodně „studená“. A, jak už řečeno, bez sebemenší naděje na to, že se něco změní. Poprvé ti, kdož věřili, že se jednou komunistické diktatury zbaví, zažili takový šok v roce 1956, kdy byl maďarský odpor krvavě zlikvidován, aniž by Západ byť jen mrkl. A tanky válcující naděje naší zcela nerevoluční a tolerantní reformy v roce 1968 byly nejspíš pro duše svobodomyslných lidí definitivní ranou. Od onoho počátku 70. let jsme pochopili, že je to navždy a nikdy jinak a našli si v tom omluvu pro přizpůsobení, ba ohnutí se. Ne-li pro dokonalé a dokonané zlomení charakteru. Nejdůležitějšími hodnotami pro většinu bylo: najíst se, mít teplo, dívat se na televizi, jet na chalupu a občas si pomlaskat. Pocit svobody, otevřeného názoru, kritického myšlení a mnohého dalšího, co činí z člověka bytost jedinečnou, to všechno sestoupilo někam do hlubin duší. Obávám se, že je to tam ukryto dodnes a do veřejného prostoru se škrábe jenom pozvolna a ztuha. To je možná to nejaktuálnější poselství výročí komunistického sjezdového razítka na jedno z nejtrapnějších období našich dějin.

  • Pionýrky autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/807/80640.jpg
  • Gustáv Husák s Ludvíkem Svobodou autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/807/80637.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...