Vysoká škola báňská – Technická univerzita slaví 75 let svého působení v Ostravě. Její historie ale začala už před 180 lety v Příbrami. Dnes má univerzita přes 11 tisíc studentů a několik výzkumných pracovišť, třeba Národní superpočítačové centrum. Výuku v Ostravě zahájila 7. listopadu 1945.
Báňská univerzita působí v Ostravě už 75 let. Její historie se ale píše už téměř dvě století
Profesor Jan Schenk promoval na Vysoké škole báňské v roce 1960. Hned po studiu nastoupil na katedru důlního měřictví jako asistent. Technickou univerzitu si vybral z ryze praktických důvodů. „Víceméně z toho důvodu, že můj otec zahynul v Osvětimi, takže s maminkou jsme jenom žili tady a nechtěl jsem jít studovat pryč z Ostravy,“ popsal.
Tehdy byla v Ostravě báňská univerzita jedinou vysokou školou. Rozhodnutí ale Schenk nelituje. Rád vzpomíná na osobnosti, které tady přednášely, a zpětně i na náročnost studia. Termíny zkoušek si tehdy studenti sami volit nemohli. „To bylo někdy dost složité, protože třeba složitější předmět se dělal za tři dny po jiném předmětu,“ vysvětlil Schenk.
Výuka na VŠB v roce 1984
Nyní slaví Vysoká škola báňská 75 let svého působení v Ostravě. Její historie je ale delší. V roce 1716 vznikla první hornická akademie v Jáchymově. V polovině 19. století vedla průmyslová revoluce a rozvoj těžby olovostříbrných rud k založení předchůdce univerzity, Montánního učiliště v Příbrami.
Příbramský revír patřil od 13. století mezi nejvýznamnější horní oblasti v Čechách, přesto obtížná jednání u dvora trvala 19 let. Zřizující dekret vydal až v roce 1849 císař František Josef I. Montánní učiliště bylo tehdy dvouleté a vychovávalo technický důlní personál. V Příbrami pak vydrželo až do roku 1945.
„Rozhodnutím prezidenta Beneše byla naše univerzita přesunuta do Ostravy, tak, aby tady plnila roli jakéhosi akcelerátoru tohoto regionu,“ uvedl rektor Václav Snášel. Předpokládalo se, že hutní závody a šachty na Ostravsku budou pro posluchače výhodou. V roce 1951 se pak univerzita poprvé rozdělila na fakulty. Těch má nyní sedm včetně několika výzkumných center. Od roku 1995 nese škola název Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava.
Superpočítače, 3D tisk i nanotechnologie
Škola dnes nabízí technické i ekonomické vzdělání. Patří též mezi přední vědecko-výzkumná pracoviště v České republice. Zajišťuje i odborný poradenský a expertní servis průmyslu, bankovnímu či podnikatelskému sektoru.
Při univerzitě existuje několik výzkumných center, například Centrum nanotechnologií, Institut čistých technologií těžby a užití energetických surovin nebo Institut environmentálních technologií.
V roce 2015 bylo při VŠB-TUO zprovozněno Národní superpočítačové centrum IT4Innovations, které poskytuje výpočty z biologických věd, chemie, léčiv a inženýrství. Příští rok by zde měl být instalován nový EuroHPC superpočítač, nejvýkonnější v Česku a zřejmě i jeden z deseti nejvýkonnějších v Evropě.
Ostravská univerzita provozuje mimo jiné i největší pracoviště 3D tisku v Česku a na Slovensku. Centrum Protolab disponuje několika průmyslovými 3D tiskárnami pro tisk kovových slitin, polymerů a kompozitních materiálů.
Podle univerzity zde nyní studuje 11 600 studentů a působí přes 760 pedagogů. Mezi absolventy VŠB je 40 procent žen. Univerzitní kampus v městské části Poruba se v uplynulých letech rozrostl o řadu nových budov.
