Praha – Události, komentáře nabízejí tento týden rozhovory s pěticí kandidátů na generálního ředitele České televize. Všichni budou dotazováni na 4 základní okruhy. Kandidáti jsou zváni v abecedním pořadí, proto začíná Roman Bradáč, výkonný ředitel ČT24. Bradáč se narodil roku 1966. Po gymnáziu vystudoval na Univerzitě Karlově v Praze kulturologii. Několik let strávil v obchodních firmách, než začal pracovat pro ČT. Veřejně známým se stal především jako zpravodaj ve Spojených státech. Od 1. srpna 2010 je ředitelem zpravodajství České televize.
Jaké plány má kandidát na ředitele ČT Roman Bradáč?
1. Rozvoj České televize – vize pro ČT a naplňování veřejné služby
„Domnívám se, že Česká televize se v současnosti nachází na velice zásadní křižovatce. Čas, který na té křižovatce tráví, je už delší, řekl bych, že přešlapuje. V podstatě očekává, že bude moci dokázat v nových podmínkách, že je stále veřejně prospěšnou institucí. Těmi novými podmínkami myslím nejen změnu sociální, která je přirozená a která se nějakým způsobem odráží na našem každodenním životě, ale především změnu technologickou. To znamená, že ČT může nyní dokazovat, že v rámci technologického pokroku může být daleko účinnější jako veřejně prospěšná instituce,“ vysvětluje Bradáč.
Události, komentáře s Romanem Bradáčem (zdroj: ČT24)
"Prvotní a nejdůležitější je, aby se ČT vyhranila, aby ukázala, že se nejedná o televizi, ale že se jedná o televizi veřejné služby. Tady existuje dlouhou dobu jakési vakuum definice veřejné služby. Mám pocit, že mnohdy se všechny televize v České republice slučují pod
jedno měřítko. Myslím si, že by bylo zásadní kromě definice připravit i novou metodu zkoumání toho, jak je televize úspěšná. Tam je potřeba začít,„ popisuje Bradáč priority. Sledovanost je přitom podle Bradáče jen jedním z měřítek. “Je to sekundární, terciární měřítko," tvrdí.
2. Budoucnost jednotlivých programových okruhů
Tím nejsložitějším, co se týká programových okruhů, je program ČT1. „Jsem velice rád, že existuje plnoformátový kanál. Pokud řekneme 'ČT1', tak si musíme zároveň vybavit heslo 'důraz na původní českou tvorbu', protože to je jeden z pilířů veřejné služby v médiích, kromě zpravodajství samozřejmě. Myslím, že na Jedničce by určitě mělo jít široké spektrum pořadů, nikoli jen těch nejlepších, výběrových, protože to by vyvolávalo vakuum na ostatních kanálech. Ale jak by měla Jednička vypadat? Pokud mám být co nejkonkrétnější, tak samozřejmě původní tvorba pro dospělé i pro děti. Pro děti s co největší možnou mírou interaktivnosti, protože dnešní děti jsou trošičku jiné, než jsme byli my, žijí jinak. Někdy mám pocit, že jim zůstáváme dlužni, nebo jim jdeme až moc naproti. Neznamená to ale, že by se měla nějak omezovat jejich fantazie,“ uvažuje Bradáč.
Od soukromých televizí by se ČT1 měla prý odlišovat kvalitou. „A ta kvalita by měla být měřitelná podle nově nastavených měřítek. Je třeba začít od definice, jaký je rozdíl mezi veřejnou službou a komercí. Co je cílem veřejné služby? Určitá normotvornost, například kulturní a sociální. Cílem komerčních televizí je pouze generace zisku. Z tohoto úhlu pohledu by se měla vytvořit nová metodologie.“
3. Financování České televize
„Sedmnáct let je dlouhá doba a drtivou většinou času jsem se na tom nepodílel,“ odpovídá Roman Bradáč na otázku, jak chce ČT změnit, když se na stávající podobě sám podílel. „Neměl jsem přímý vliv na to, kam se Česká televize bude ubírat. Situace teď je jiná a myslím si, že se musíme pokusit vytvořit instituci, která bude ve společnosti jedinečná a bude vytvářet veřejně prospěšný prostor.“
Bradáč se ovšem musí potýkat s výraznou kritikou. Odborová organizace České televize vydala zprávu, ve které se píše: „Proč rada České televize deklarující nutnou změnu ve vedení ČT vybrala do pětice finalistů kandidáta, který je dlouhou dobu součástí dnešního managementu, tzv. týmu Jiřího Janečka, který přispívá k destabilizaci a komercionalizaci televize veřejné služby a uvnitř ČT nemá absolutně žádný kredit.“
„Tu zprávu jsem zaznamenal a nemám z ní žádnou radost. O to víc že si nemyslím, že ten hlas z televize je většinový. Jsem velmi rád, že rada ČT umožnila veřejný přístup k jednotlivým projektům kandidátů. Pokud tam někdo v mé části najde prvky komercionalizace, tak budu zaskočen mnohem víc. Naopak, mnoho let se profiluji jako zastánce veřejné služby, a nikoliv komercionalizace. Pokud se mě zeptáte, co je důvodem té zprávy, kterou vydala odborová organizace, mohu jenom spekulovat. Ale myslím, že to nemá přímo osobní vazbu na mě, ale spíše jde o určitou frustraci z toho, že ta předvolba nedopadla tak, jak si někteří lidé uvnitř ČT představovali,“ reaguje na kritiku Bradáč.
Koncesionářský poplatek by měl podle Bradáče zatím zůstat ve výši 135 korun, nicméně časem bude třeba částku valorizovat. „Zvyšování poplatků není přesný výraz, mluvme o valorizaci. Jeho reálná hodnota v čase zkrátka poklesne. Ale do roku 2015 není důvod tu záležitost řešit. Pevně věřím, že do té doby se najde v rámci úspor v provozní sféře ČT dostatek peněz, aby se to nemuselo řešit i v letech následujících.“
Důraz by měl být kladen také na vyšší efektivitu výroby pořadů. „Česká televize v současnosti je příliš samostatná ve výrobě. Vyrábíme tři čtvrtiny naší tvorby na Kavčích horách se vším všudy. Myslím, že cesta k úspoře je ve změně organizace, v tom, že by mělo být více zakázek. To je velmi důležité: zakázkový systém s plněním uvnitř televize, to je cesta, kterou se dá ušetřit hodně peněz.“
4. Specifika konkrétních kandidátských projektů
„Pokud změnit Události, v tom jsem svými názory známý, tak se to musí řešit komplexně. Nelze vzít moderátora, moderátorku a vyměnit je za jiné. To přinese krátkodobý efekt, ale nebude to nic znamenat pro veřejnou službu. Vezměte si, že studio, ze kterého se vysílá, s drobnými obměnami funguje patnáct, šestnáct roků. Takže musíte spojit všechny čtyři možnosti, na které můžeme dosáhnout. Upravit formu. Upravit obsah, tak aby odpovídal současnému požadavku veřejné služby. Zároveň připravit adekvátní ukotvení na ČT1, to znamená, v kolik se bude vysílat a jakými pořady budou Události obklopené. A také, jakým způsobem je budeme sami propagovat, protože mám pocit, že pro propagaci Událostí děláme stále málo, přijde nám to zbytečné, ale ono to tak není. A pokud nespojíme všechny čtyři tyhle věci, tak efekt z nějaké zásadní změny by byl velmi krátkodobý. Mně by to přišlo jako populistické řešení, což nechci dělat,“ zdůrazňuje Bradáč.
Roman Bradáč na konci srpna Mladé frontě Dnes potvrdil schůzky s předsedou poslaneckého klubu TOP 09 Petrem Gazdíkem. „Že bychom dělali seriály podle toho, jaké by si přál pan Gazdík?“ vtipkuje Bradáč. „Tady nejde vůbec o nějaké skládání účtů, to je nesmysl. Pokud jsem s panem Gazdíkem mluvil, pak jsem tak učinil na prostranství veřejném, nebyl to rozhovor někde v temnotě mezi čtyřma očima. To setkání bylo zaměřeno na to, čím jsem začal, čím jsem se snažil profilovat, vyvolat diskusi na téma, jak redefinovat veřejnou službu v médiích. V podstatě jsem hledal, nechci říci spojence, spíše jsem sondoval, kolik toho lidé vědí. A pana poslance Gazdíka považuji za muže velmi otevřeného a inteligentního. Nebyl jsem zklamán, přemýšlí o tom,“ komentuje to Bradáč.
Na setkávání s politiky tedy nevidí problém. „Samozřejmě, že ne. To bych musel žít ve vakuu. To přece nejde. Můžeme se potkávat tady ve studiu nebo na koncertu vážné hudby. To nejde odstavit. Navíc, důležitá věc: Politici vytvářejí zákon o České televizi a my máme nějakou zodpovědnost vůči tomu. Nelze se uzavírat před politiky,“ uzavírá svou vizitku kandidát na generálního ředitele ČT Roman Bradáč.
Koncepci rozvoje České televize, kterou Radě ČT předložil Roman Bradáč, si můžete prostudovat zde. Bradáčův motivační dopis zde.