Česko poskytne Ukrajincům mobilní Archu pro záchranu vzácných knih

Česká republika pomůže Ukrajině se zachováním tištěného kulturního dědictví. Prostřednictvím Národní knihovny poskytne ukrajinským knihovnám dvě mobilní pracoviště. První z nich vyjde na deset milionů korun, peníze na druhé chce knihovna získat ve veřejné sbírce. Projekt Archa je součástí programu Podpora ukrajinské kultury. Ruská armáda už na Ukrajině zničila stovky kulturních objektů.

Podle ministra kultury Martina Baxy (ODS) projekt Archa demonstruje české odhodlání podporovat ukrajinskou kulturu. „Není to jen reakce na dopady války, ale v případě Putinovy agrese vůči Ukrajině se jedná o reakci na zcela cílený útok proti ukrajinské kultuře jako takové. Archa je symbolem záchrany,“ uvedl. Do podpory projektu jsou vedle resortu kultury zapojeny také veřejné instituce a soukromé firmy. 

První mobilní pracoviště předá Národní knihovna do poloviny příštího roku. Sloužit bude k záchraně poškozených písemných památek, přičemž pomůže postupně na různých místech Ukrajiny podle potřeb tamních knižních institucí. „Mobilní pracoviště nabízí okamžité a cílené zásahy na daném místě. Okamžitá rychlost je velmi důležitá,“ uvedl generální ředitel Národní knihovny Tomáš Foltýn.

Součástí pracoviště budou například přístroje na průzkum fyzického stavu knihovních fondů, stanoviště vakuového balení knih poškozených vodou nebo stanoviště na očistu knih. Rovněž poskytne ochranné pomůcky, chemické látky či filtrační látky.

Podle Foltýna je součástí také záměr sdílet s Ukrajinci znalosti českých odborníků, a naopak od Ukrajinců posléze čerpat zkušenosti a informace o fungování pracoviště v terénu. Po skončení války na Ukrajině může knihovna mobilní zařízení půjčovat třeba při živelních katastrofách.

Digitalizaci děl podporuje sbírka

Druhé pracoviště má sloužit k digitalizaci děl, která jsou v pořádku, avšak hrozí jim zničení. Výroba je odhadována na dvanáct milionů korun. Na výrobu mohou lidé přispět ve sbírce organizované Nadačním fondem pro Ukrajinu.

„Od začátku totální agrese bylo poškozeno nebo zničeno sedmnáct set objektů kulturní infrastruktury. Rusko se snaží zničit ukrajinskou kulturu, útočí na památky, které nepředstavují vojenské cíle. Každý takový útok je genocidou ukrajinského lidu,“ uvedl rada pro politické otázky ukrajinské ambasády Jevhen Kuleša. Česku poděkoval za pomoc při ochraně kulturního dědictví. 

Projekty v programu Podpora ukrajinské kultury společně připravují česká a ukrajinská strana. Ministerstvo kultury například poslalo na Ukrajinu loni v květnu materiální pomoc na ochranu kulturních památek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kdo film neviděl, ať nehlasuje. Nová pravidla Oscarů překvapila

Hlasující v cenách Oscar musí vidět všechny nominované filmy, než rozhodnou o vítězi. Umělá inteligence nevadí. A kaskadéři a castingoví režiséři se dočkají vlastní sošky. Americká Akademie filmového umění a věd oznámila novinky pro příští ročníky cen. Neobešlo se to bez reakcí.
včera v 16:56

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025

Naše deska je stejně monstrózní jako Caligula, říkají Deaf Heart

Tuzemská indie rocková skupina Deaf Heart vydala nové album. Nazvala ho Caligula. „V přeneseném smyslu to znamená divokost, hédonismus, ironii, je to brutální věc,“ vysvětlují muzikanti, proč si vypůjčili jméno římského císaře proslulého tyranií. O nové desce s nimi mluvil Petr Adámek. „Je také monstrózní,“ dodávají.
22. 4. 2025

Trabanty nahradila žába. Žlutý obojživelník se vypravil do Mongolska

Cestovatel Dan Přibáň vyměnil žluté trabanty za obojživelné vozidlo stejné barvy. S ním a s česko-slovenskou partou dobrodruhů vyrazil do Ulánbátaru – a od 24. dubna se vydá i do kin. Cestopisný film Žlutou žábou do země modrého nebe dokumentuje téměř osmnáct tisíc kilometrů mezi Prahou a hlavním městem Mongolska. Vznikl v koprodukci České televize.
22. 4. 2025

Hřebejk a Formanová řeší v komedii Na tělo krizi středního věku

Jan Hřebejk natáčí nový seriál podle knižní předlohy a scénáře Martiny Formanové. Ironická vztahová komedie Na tělo o krizi středního věku, dospívajících dětech a třídním srazu po třiceti letech zamíří na obrazovky jako hlavní titul jarní sezony 2026. V obsazení se vedle Ivy Janžurové či Zuzany Bydžovské objeví také Hřebejkovi režisérští kolegové.
21. 4. 2025

Čtení provází fantazie i nešvary, ukazují v Brně divadlo a výstava

Knihy se staly tématem hned dvou kulturních novinek z Brna. Jak inscenace pro děti Berta mezi řádky v divadle Polárka, tak výstava Člověk čtoucí v Památníku písemnictví se snaží návštěvníkům ukázat, jak je literatura v lidském životě důležitá. A také prozrazuje, že některé čtenářské nešvary se nemění ani po stoletích.
17. 4. 2025
Načítání...