Narodil se v Brně, zemřel v Dachau. Dědici zavražděného kabaretiéra dostali zpátky obrazy za miliony

Dědicové rakouského kabaretiéra a brněnského rodáka Fritze Grünbauma, který zemřel v nacistickém koncentračním táboře Dachau, dostali zpět sedm obrazů rakouského expresionistického malíře Egona Schieleho. Podařilo se vypátrat, jak se umění ukradené nacisty dostalo do amerických galerií a soukromých sbírek. Rodina o navrácení děl z Grünbaumovy sbírky usiluje více než čtvrtstoletí. V americkém soudnictví jde o jeden z nejdéle trvajících restitučních případů umění z období holocaustu, píše list The New York Times.

Navrácení obrazů připomíná, že „největší masová vražda v dějinách dlouho skrývala největší masovou loupež v dějinách,“ prohlásil jeden z Grünbahumových dědiců, soudce Soudu Spojených států pro mezinárodní obchod Timothy Reif. Výsledek sporu vedený s několika americkými muzei a galeriemi může podle něho posloužit jako precedens pro jiné případy, v nichž potomkové obětí holocaustu usilují o restituce z období druhé světové války.

Rakouský umělec Fritz Grünbaum shromáždil ve své sbírce na čtyři stovky děl. Podle jeho dědiců byl ve vězení donucen podepsat plnou moc, která opravňovala jeho manželku, aby sbírku předala nacistickým úředníkům.

Včetně jednaosmdesáti děl expresionisty Egona Schieleho, jehož umění nacisté označili za zvrhlé. Sbírku koncem třicátých let vydražili nebo prodali do zahraničí, získané peníze sloužily k financování nacistické strany. Grünbaum zemřel v roce 1941 v koncentračním táboře Dachau, jeho žena o necelý rok později ve vyhlazovacím táboře Malý Trostinec.

Díla rozprodal Hitlerův kurátor

Americké ministerstvo zahraničí bylo po válce znepokojeno přílivem nacistických uměleckých děl a výslovně varovalo galerie a muzea, aby byly obzvláště ostražité vůči uměleckým dílům přicházejícím do USA během války nebo po ní – mimo jiné z Rakouska.

Kde se Schieleho díla z Grünbaumovy sbírky nachází, nebylo jasné, dokud se v padesátých letech neobjevila na trhu  spolu s dalším uměním z kolekce. Americkým vyšetřovatelům se podařilo zjistit, že je prodával švýcarský obchodník Eberhard Kornfeld (zemřel letos ve věku rovných sta let).

Ten v poválečných letech navázal obchodní vztahy s Corneliem Gurlittem, synem Hitlerova osobního kurátora umění pověřeného za nacistické vlády rozprodávat takzvané zdegenerované umění, včetně právě děl Schieleho. Kornfeld díky těmto kontaktům získal stovky uměleckých děl ukradených nacisty obětem holocaustu.

Frtiz Grünbaum (druhý zleva) před jedním z vídeňských kabaretů (1908)
Zdroj: Wikimedia Commmons

V polovině padesátých let švýcarský obchodník prodal většinu Schieleho děl z Grünbaumovy sbírky majiteli newyorské galerie Otto Kallirovi. Americký galerista věděl, komu obrazy původně patřily, protože si je od Grünbauma kdysi, v roce 1928, zapůjčil na výstavu, kterou pořádal ve Vídni. Dokonce si je prohlížel u kabaretiéra v bytě.

Kallir získané obrazy dále rozprodal různým soukromým sběratelům a institucím, kde je dohledal a zabavil úřad státního zástupce.

Podpis vynucený zbraní se nepočítá

Kauza týkající se jejich restituce sahá do roku 1998. Přerostla tehdy dokonce v diplomatický spor, do něhož se zapojila i ministerstva zahraničí.

Manhattanské státní zastupitelství se totiž pokusilo u soudu domoci nařízení, aby Muzeum moderního umění v New Yorku nemuselo vracet zpět do Rakouska dvě zapůjčená Schieleho díla. Jako důvod státní zástupce uvedl nutnost prověřit obvinění, že obrazy zabavené židovským majitelům se po druhé světové válce dostaly neoprávněně do soukromých sbírek. V tomto případě díla zapůjčila do newyorského muzea vídeňská nadace. Soud ale zabavení zamítl.

V roce 2018 se dědicové obrátili na soud ve státě New York a získali zpět dva Schielesovy obrazy od londýnského obchodníka s uměním. Rozsudek konstatoval, že Grünbaum vlastnil díla před válkou a nevzdal se jich dobrovolně, protože „podpis pod pohrůžkou střelnou zbraní nemůže vést k platnému převodu“ něčího majetku.

Prodej obrazů podpoří hudebníky, další díla se hledají

„Fritz Grünbaum byl člověk neuvěřitelného ducha a jeho památka žije dál prostřednictvím uměleckých děl, která se konečně vracejí jeho příbuzným. Doufám, že tento okamžik může sloužit jako připomínka toho, že navzdory strašlivé smrti a zkáze způsobené nacisty není nikdy pozdě získat zpět něco z toho, co jsme ztratili, uctít oběti a zamyslet se nad tím, jak jsou jejich rodiny dodnes ovlivněny,“ řekl manhattanský státní zástupce Alvin L. Bragg.

Sedm obrazů, které Grünbaumova rodina nyní převzala, bylo oceněno na 780 tisíc až 2,75 milionu dolarů za jeden (v přepočtu až necelých 63 milionů korun). Samostatně bylo dědicům již dříve vráceno osmé dílo z pozůstalosti sběratele Sergeho Sabarského, odborníka zejména na tvorbu právě Egona Schieleho.

„Požádali jsme státního zástupce, aby prošetřil všechna umělecká díla prodaná přes New York, a věříme, že se jich objeví mnohem více,“ uvedl právní zástupce dědiců Raymond Dowd. Manhattanští státní zástupci oznámili, že vedou vyšetřování nejméně tuctu Schieleho děl, která byla podle nich uloupena nacisty a v určitém okamžiku obchodována přes New York.

„Když nemáte na mýdlo, neprovozujte koncentrační tábory“

K umění měl Fritz Grünbaum blízko díky svému otci, brněnskému židovskému obchodníkovi. V Brně, kde se v roce 1880 narodil, prožil Grünbaum dětství a mládí, poté odešel do Vídně studovat práva. Před právnickou praxí ale nakonec upřednostnil umění – stal se konferenciérem v jednom z vídeňských kabaretů.

Po vypuknutí první světové války Grünbaum dobrovolně narukoval. Z bojů na italské frontě se vrátil jako pacifista. V meziválečném období pendloval mezi kabarety a revuemi ve Vídni a Berlíně. S nástupem Adolfa Hitlera do funkce říšského kancléře v roce 1933 se Grünbaumovy výstupy stávaly stále více politickými a kritickými vůči nacismu. „Nic nevidím, nic nevidím, musel jsem narazit na nacionálně socialistickou kulturu,“ vtipkoval třeba při skeči na setmělém jevišti.

Připojení Rakouska k nacistickému Německu přineslo zákaz vystupování pro židovské umělce. Grünbaum spolu se svou ženou se okamžitě po anšlusu rozhodli prchnout do Československa, přes hranice je ale nepustili. Manželům se načas podařilo skrývat ve Vídni, Grünbaumův úkryt byl nicméně záhy prozrazen a už v květnu 1938 ho čekala deportace do koncentračního tábora Dachau, kde v lednu 1941 zemřel na tuberkulózu.

Na Silvestra ještě vystupoval pro své spoluvězně. Vtipkování na účet nacistů ho prý neopustilo ani za ostnatým drátem. S černým humorem například tvrdil, že systematické hladovění je výborná prevence proti cukrovce. A když mu dozorce odmítl dát kousek mýdla, Grünbaum odpověděl: „Když nemáte peníze na mýdlo, neměli byste provozovat koncentrační tábory.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Muse na desátém albu zachytili signál z vesmíru

Anglická skupina Muse vydává desáté album. Kapela ve své hudbě dlouhodobě čerpá ze sci-fi motivů, její tvorba bývá řazena do žánru vesmírného rocku. Na nové desce The Wow! Signal odkazuje k mimozemským civilizacím.
před 2 hhodinami

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
včera v 11:01

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
včera v 08:00

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
28. 6. 2026

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Evropský pohled