Obhajoval svobodu i socialistickou revoluci. Výstava představuje Karla Teigeho

3 minuty
Události v kultuře: Výstava představuje Karla Teigeho
Zdroj: ČT24

Byl obhájcem svobody v umělecké tvorbě, ale současně i dogmatickým zastáncem socialistické revoluce. Vůdčí osobnost meziválečné avantgardy, Karla Teigeho, představuje výstava v pražském Muzeu literatury. Ta stojí na jeho osobních denících, které v knižní podobě vyšly loni.

Nová výstava výtvarníka, kritika a typografa ukazuje především skrze jeho vlastní slova. Když bylo Teigemu jedenáct, zapisoval si zážitky ze školy, prázdnin nebo fotbalových utkání. „Nejenom, že si Karel Teige podrobně zaznamenal průběh zápasu, ale přičinil k tomu i krásný obrazový doprovod,“ říká kurátor a vedoucí Literárního archivu Muzea literatury Tomáš Pavlíček.

Umění pronikalo do jeho života čím dál víc. Deníky mu sloužily jako pracovní nástroj i jako prostředek seberozvoje. O vlastních dílech psal většinou kriticky. „Dokázal citovat rozsáhlé části knih. Zároveň byl otevřený novým informacím a vnímal věci, které ho bavily, s určitou vášní a s určitým zápalem, kterým pak dokázal strhnout i ty ostatní,“ podotýká Pavlíček.

Brzy se Karel Teige stal zásadním hybatelem československé umělecké scény. V roce 1920 spoluzaložil uskupení Devětsil, o několik let později definoval nový literární směr – poetismus.

Láska i deziluze

Politicky se řadil k levici a doufal v radikální společenské změny. To se asi nejvýrazněji projevuje v posledním deníku, psaném během cesty do Sovětského svazu v roce 1925. „Ve chvíli, kdy tam cestoval, tak jako řada lidí, kteří se tam vydávali, tak jim naděje nějakým způsobem předurčovaly cestu, a tak trochu zatemňovaly, co reálně viděli,“ míní Pavlíček.

V dopise z Moskvy své matce Karel Teige napsal: „Bolševici jsou nejznamenitější lidé na světě.“ Po návratu do Československa zhodnotil cestu takto: „Byla to pouť v tomto světě nejsvětější. Komunismus je dosud jediná má veliká láska, která mne nezklamala.“

„K deziluzi a nějakému rozbourávání ideologického dogmatismu dochází až v podstatě ke sklonku třicátých let, a to v souvislosti a moskevskými procesy, s vyhrocením, s tou nejtvrdší podobou teroru a – což bylo pro Teigeho speciálně citlivé – s útokem na moderní umění a významné osobnosti sovětské avantgardy,“ vypočítává kurátor.

V komunistickém Československu později sám upadl v nemilost a ocitl se na okraji kulturní sféry. Zemřel v roce 1951 na infarkt.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 2 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 8 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 18 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...