Zemřel velký hledač Ivan Vyskočil, šedá eminence divadla šedesátých let

3 minuty
Zemřel Ivan Vyskočil
Zdroj: ČT art

Zemřel spisovatel, divadelník a pedagog Ivan Vyskočil, den po svých čtyřiadevadesátých narozeninách. Velký hledač, zneklidňovač a posedlík, jak ho v Dálkovém výslechu nazval Václav Havel, patřil k předním osobnostem divadelní alternativy. Mimo jiné spoluzakládal Divadlo Na zábradlí a byl osobností experimentální pražské scény Reduta. Objevil se i ve filmech jako příležitostný herec.

„Vždy ho bavilo hrát si, objevovat, ptát se a ponoukat,“ napsali o Ivanu Vyskočilovi autoři publikace Šest z šedesátých, věnované divadelním legendám malých scén. „V tvořivosti, schopnosti zkoušet, experimentovat a uvádět do souvislostí jsem si vždy liboval,“ přiznával sám Vyskočil.

Důležité není, co se nesmí, ale co se může

Vystudoval herectví a režii a následně i psychologii a pedagogiku. Z toho pak podle něj organicky a „ku potěše ducha“ vyrostlo to ostatní. K divadlu se dostal koncem padesátých let. S Jiřím Suchým rozjížděl legendární text-appealy v pražské Redutě. Vznik malých scén v té době šel proti zavedené praxi, kdy i umění vznikalo pod dohledem úřadů. 

„Není nutné vázat se na to, co se nesmí, ale na to, co se může. V opačném případě by si člověk mohl dělat nevědomky alibi pro svoji lenost. My jsme se v té době odvažovali. A protože bylo co nacházet, na co navazovat, komu odpovídat a s kým se sejít, tak se to začalo organicky objevovat. Zpočátku nešlo o umění, spíše o skutečnost, že se lidé mohli setkat, být pohromadě a rozumět si. Dnes to považují za samozřejmé,“ uvedl k tehdejší době Vyskočil.

Ivan Vyskočil a Jiří Suchý
Zdroj: ČTK

V Redutě s ním kromě Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra vystupovali také Josef Zíma, Ljuba Hermanová a Miroslav Horníček. „Bylo to skromné, vždyť co jsme mohli dělat na dvou metrech čtverečních? Navíc tyto prostory byly vyřazeny z užívání a objevilo se tam nové publikum. Zejména studenti byli citliví na určité signály, věděli, co potřebují, za čím a proč jít,“ vzpomínal.

Humor jako životní síla

Vyskočil se podílel i na vzniku Divadla Na zábradlí, kde byl prvním uměleckým šéfem. „Podstatný byl při tom všem právě moment objevování specifického humoru jakožto určité životní síly, které bylo velmi zapotřebí. Když totiž někde existuje stav nouze, máte daleko větší schopnost přijmout, co potřebujete. Nejste naobědvaný či zlhostejnělý,“ vysvětlil.

Po odchodu z tohoto divadla se vrátil do Reduty. Založil i vlastní klub Nedivadlo, v němž hrál až deset rolí najednou. Vyskočil bývá označován za vůdčího ducha, hybatele i šedou eminenci divadla šedesátých let. Divadlo v jeho podání je založeno na hravé komunikaci mezi aktéry představení a publikem. Bavilo ho rozehrávat absurdní a groteskní situace a příběhy.

Porevoluční kulturní scénu nehodnotil dobře. Považoval ji za přesycenou, ale zároveň i zahnojenou, zatímco tehdy byla podle něj ta zahnojenost všeobecně známá. „Dnes lidé nevědí, že ten škvár je škvár. Stále se domnívají, že to je chutné, i když je to kýč,“ uvedl v rozhovoru u příležitosti oslav osmdesátin.

26 minut
Ivan Vyskočil hostem pořadu Uchem jehly
Zdroj: ČT24

Za normalizace kočovník, po revoluci profesor

V době normalizace upadl Vyskočil v nemilost, a tak spolu se svými divadelními partnery Evou Olmerovou, Pavlem Boškem, Leošem Suchařípou a dalšími kočoval po malých scénách v celé republice. Vedle toho vyučoval v lidové škole umění a u pedagogické činnosti zůstal i po pádu komunismu.

Kromě řady divadelních a rozhlasových her napsal sbírky povídek, zahrál si i v několika filmech, například O slavnosti a hostech, Faunovo velmi pozdní odpoledne, Akumulátor 1 či Kytice, ale kývl i na roli historika umění v Kamarádovi do deště. 

Léta vedl Katedru autorské tvorby a pedagogiky na DAMU. V roce 1992 byl jmenován profesorem. Oceňoval, že se od svých žáků sám hodně dozvěděl. „Radost ze setkání je pro mě nejlákavější a nejpřitažlivější,“ říkal v souvislosti se svou pedagogickou činností. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 9 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
včeraAktualizovánovčera v 19:37

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
včera v 17:23

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
včera v 16:46

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
včeraAktualizovánovčera v 13:28

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
16. 1. 2026
Načítání...