Akt barokní malířky zakryla dobová cenzura. Restaurátoři ho digitálně odhalí

Raně barokní malířka Artemisia Gentileschiová namalovala v roce 1616 akt, který byl o něco později upraven, aby nepohoršoval. Po několika staletích se dočká odhalení díky restaurátorům. Ti zahájili ve Florencii postupné čištění cenzurovaného díla. Potrvá šest měsíců, poté by mělo být odhaleno ve své původní podobě – ovšem jen virtuálně. Skutečný obraz už vrátit v čase nelze. Restaurování cenzurovaného obrazu má i symbolický přesah, jméno Artemisie Gentileschiové nabývá na významu v souvislosti s hnutím MeToo.

Obraz Alegorie náklonnosti je považován za malířčin autoportrét. Ženský akt v životní velikosti vznikl na zakázku pro domácnost vnuka Michelangela Buonarrotiho. Sedmdesát let po dokončení obrazu člen rodiny Buonarrotiových nařídil překrytí vyobrazené nahoty drapériemi, aby ochránil citlivost své ženy a dětí.

Po znásilnění všem ukázala, čeho je schopna

V éře MeToo se dílu Gentileschiové dostává pozornosti i v souvislosti s jejím životním příběhem. V mládí byla znásilněna malířem Agostinem Tassim, který spolupracoval s jejím otcem. Ten, když se ukázalo, že Tassi se s Artemisií neožení, podal proti němu žalobu, aby očistil dceřinu pověst. 

Během soudu byla Artemisie nucena vypovídat s provazy uvázanými kolem prstů. Postupné utahování smyček ověřovalo upřímnost jejího svědectví. Musela také podstoupit lékařské vyšetření, aby se potvrdilo, že není panna. Nedlouho po soudu její otec domluvil kvůli dceřině cti její sňatek s florentským umělcem Pierantoniem Stiattesim.

„Kdokoliv jiný by touto zkušeností byl zdrcen, avšak Artemisie se odrazí ode dna, stěhuje se do Florencie a získává skvělou zakázku na namalování nahé postavy v celé délce na strop domácnosti Buonarrotiho,“ uvedla hlavní restaurátorka obrazu Elizabeth Wicková. „Myslím, že všem tak ukázala 'Podívejte se, čeho jsem schopna'.“

Artemisia Gentileschiová / Zavraždění Holoferna
Zdroj: Wikimedia Commons

Trauma se zřejmě promítlo i do malířčiny tvorby, v níž se do středu dění dostávají silné hrdinky. Příkladem je plátno Zavraždění Holoferna. Při jeho malování vycházela Gentileschiová z Caravaggiova obrazu se stejným námětem, biblickou scénu ale pojala jinak. Zatímco u Carvaggia se Judita, když uřezává hlavu asyrskému generálovi, snaží udržet odstup, v Artemisiině podání se vražedkyně i její služka pouští do činu s naprostým úsilím a velmi osobně.

Žena v umění ovládaném muži

Jako malířka si Artemisia Gentileschiová osvojila osobitý a dramatický styl podobný právě Caravaggiovi. V současnosti bývá oceňována jak za přínos svého díla italskému baroknímu umění, tak za průkopnickou roli, kterou hrála v ženském malířství v době, kdy svět umění ovládali muži. Ve stejném roce, kdy dokončila Alegorii náklonnosti, se jako první žena stala členkou Malířské akademie ve Florencii.

Díky mecenášství Michelangela mladšího se dostala do tehdejšího kulturního prostředí. Mohla se tak setkat s Galileem a dalšími mysliteli své doby. Během pobytu ve Florencii namalovala díla mimo jiné také pro rod Medicejských.

„Tato téměř negramotná žena byla najednou na univerzitní úrovni a vytvářela díla, která ocenil i (toskánský) velkovévoda a stala se dvorní malířkou,“ upozornila koordinátorka restaurátorského projektu Artemisia Up Close Linda Falconeová. „Prostřednictvím Artemisie můžeme mluvit o tom, jak důležité je restaurovat umělecká díla a jak důležité je vrátit do popředí příběhy žen,“ míní. 

Drapérie lze odstranit jen digitálně

Symbolem se v této souvislosti stává restaurování Alegorie náklonnosti. Protože dílo bylo přemalováno příliš brzo po dokončení originálu, restaurátorský tým nebude schopen drapérie z obrazu odstranit, aniž by se vyhnul riziku poškození díla.

Místo toho tedy vytvoří digitální obraz původní malby. K práci při rozlišování tahů Gentileschiové od těch, kterými byla jiným umělcem překryta její nahota, používají ultrafialové světlo, diagnostické snímky a rentgenové paprsky. Odhalený akt chtějí veřejnosti představit příští rok v září. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 7 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 7 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 8 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 11 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 18 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...