Česká cena za architekturu 2022 míří do rodinného domu na Kozině v Trhových Svinech. Pro sebe si ho navrhli Jiří a Barbora Weinzettlovi z Atelieru 111 architekti. Porota mluví o „výjimečném architektonickém počinu“, na němž oceňuje využití potenciálu ve vztahu města a venkova.
Architekti Jiří a Barbora Weinzettlovi si postavili dům v Trhových Svinech. Patří jim Česká cena za architekturu
Autoři z Atelieru 111 architekti si vytvořili svůj vlastní domov propojením dvou sousedních domů určených k rekonstrukci a spojených přes dvorky s domem třetím. Vznikl tak byt, garáž i dílna propojené třemi dvorky, přičemž jeden z nich je prodloužením obývacího a jídelního prostoru, další je propojen se zelenou zahradou.
Porota oceňuje, že architekti si dali záležet na interiéru. „Je to dům, kde žádná zástrčka nebo vypínač nebyly náhodné. Vše má své místo a účel,“ stojí ve vyjádření porotců. Všechny původní prvky zůstaly zachovány nebo byly recyklovány. „Vzhledem ke staletím, která tyto materiály vydrží, a zdrojům ušetřeným rekonstrukcí namísto demolice můžeme hovořit o skutečné udržitelnosti,“ všímá si porota.
Atelier 111 architekti uspěl v České ceně za architekturu již v minulosti. V ročníku 2019 se stal finalistou za realizaci Chaty u rybníka a o rok později porota vybrala mezi finalisty hned dvě jeho díla, Rodinný dům v Jinonicích a Dílny Opatov.
Čestné ceny pro finalisty
Cena, organizovaná Českou komorou architektů, vybírá z realizací dokončených v posledních pěti letech. Do sedmého ročníku se přihlásilo na dvě stě projektů. Čestné ocenění dostávají také finalisté soutěže, celkem jich je pět.
Porotu zaujala Hlídka na Stráži (2021) navržená Janem Machem a Janem Vondrákem z ateliéru Mjölk architekti. Soubor pěti abstraktních vyhlídkových konstrukcí osazený na skalních výběžcích na hřebeni kopce Stráž nad Rokytnicí nad Jizerou je „výsledkem intenzivního dialogu mezi topografií, vegetací a vizuálním vlivem na místo“. A také „architekturou pro smysly, kde se poezie potkává s důvtipem“.
Blízko k vítězství měla letos i Knihovna IGI Vratislavice od studia atakarchitekti. Jedná se o projekt, který přeměnil stávající budovu bývalé fary propojenou s novostavbou knihovny na nový městský komunitní prostor. Porota ocenila, že „vznikl funkční mix, který mohou využívat všichni od těch nejmladších až po nejstarší“.
Další finalista, rekonstrukce a konverze Paláce elektrických podniků v Praze, je prací Marka Tichého a spoluautorů z ateliéru TaK Architects. Podle porotců „úspěšně vdechuje nový život architektonickému komplexu a okolní čtvrti“ a současně „podtrhuje význam a potenciál architektonického dědictví dvacátého století“.
Finalistou se stal také Pavilon Z na výstavišti v Českých Budějovicích . Realizace navržená Martinem Krupauerem, Pavlem Kvintusem, Danielem Jeništou a Petrem Hornátem z kanceláře A8000 podle poroty ukazuje, že je možné pracovat „s vynikajícími výsledky také na stávajících budovách, vyhnout se zbytečným demolicím a obnovit i s nevelkým rozpočtem prostory s netušenými stavebními a architektonickými kvalitami“.
Porota udělila navíc čestné uznání Sportovní hale a tělocvičně Základní školy v Novém Hrozenkově (Consequence forma).
Ceny partnerů vyzdvihly revitalizaci brownfieldu bývalé továrny Vlněna v Brně (Studio acht); citlivé umístění Lihovaru s pěstitelskou pálenicí v krajině Svijanského Újezdu (Objektor architekti); inovativní přístup k řešení nového bydlení v bytových domech Bleriot v Praze (Machar & Teichman); práci s denním světlem v pražském Domě propojeném se zelení (Iveta Langerová architekti) a rovněž promyšlené řešení energeticky úsporného bydlení v pražské Rezidenci Michelangelova (Podlipný Sladký architekti).
Ocenění za výjimečný počin náleží Janě Kostelecké za přiblížení architektury dětem. Kostelecká je autorkou několika knih týkajících se právě architektury.