Posvátné umění vznikalo i v nesvaté době. Od Medka či Čermáka, ale i díky farníkům

Téměř dvě stovky exponátů představuje Muzeum umění Olomouc na výstavě Posvátné umění v nesvaté době. Věnuje se období komunistického režimu – etapě československých dějin, která sakrálnímu umění nepřála. Přesto vznikla řada duchovních uměleckých děl a projektů od umělců jako Mikuláš Medek nebo Otmar Oliva. Součástí výstavy jsou i nerealizované architektonické projekty.

Výstava například připomene příběh projekční kanceláře Huť Jaroslava Čermáka, která vyprojektovala několik pozoruhodných staveb a úprav kostelů. Jedním z nich byla i novostavba domova sester společně s kaplí Božského Srdce Páně, která se dodnes nachází ve Fakultní nemocnici Olomouc.

„Architekt Čermák hodně pracoval s funkcionalistickým tvaroslovím, takže se jedná o čistou, pravoúhlou architekturu,“ popisuje kurátorka Šárka Belšíková. Svému účelu sloužila kaple do roku 1957, kdy řádové sestry musely nemocnici definitivně opustit. Už o rok později se z kaple stal přednáškový sál a pro přednášky slouží dodnes. Z bohaté výzdoby zbyla jen vitráž v předsíni.

Ukryto na farách a v kostelích

Výstava mapuje sakrální umění vytvořené od únorového převratu v roce 1948 až po revoluci v roce 1989. Autoři výstavy objeli během dvou let příprav na stovku kostelů a kaplí. „Spíše překvapilo správce farností než nás, co se na farách nebo v kostelích ukrývá,“ podotýká kurátorka.

Třeba plastika sochaře Luďka Tichého ležela na kúru kostela v Praze-Braníku, odlomená od kříže, a potřebovala zásah restaurátorů. Stejně jako návrh nástěnné malby pro hustopečskou kapli svatého Rocha. Ten zůstal od šedesátých let srolovaný.

Výstava zahrnuje obrazy, kresby, sochy a grafiky, ale také modely, architektonické plány, vitráže, relikviáře, svícny či textilní předměty. Jsou mezi nimi díla takových umělců, jako jsou Mikuláš Medek, Jan Exnar, Jan Jemelka, Ludvík Kolek, Otmar Oliva, Miroslav Rada, Miloslav Troup či například Vojmír Vokolek.

3 minuty
V Olomouci vystavují Posvátné umění v nesvaté době
Zdroj: ČT24

Odvaha nová díla prosadit

Moderní umění vznikalo v době komunistické totality často pro venkovské kostely, spíše na Moravě, což však nelze podle Belšíkové úplně zobecnit. „Uskutečněné projekty jsou spíše než s geografií spjaty se jmény výrazných osobností kněží, kteří měli odvahu nová díla prosadit navzdory době a především pro ně dokázali získat věřící,“ říká.

Příkladem je kostel v Senetářově, který na rozdíl od jiných návrhů nezůstal jen na papíře. „Byla to vůle pátera Vavříčka, ale především farníků, kteří stavbu realizovali sami svou prací,“ doplnila kurátorka.

Návštěvníci si mohou prohlédnout plány architektů Jana Sokola, Jaroslava Čermáka, Tomáše Černouška, Lubomíra Šlapety a dalších. Ve zvláštní sekci představují autoři také české umělce působící v zahraničí – například vitráže, které vytvořil Josef Šíma pro kostel svatého Jakuba ve francouzské Remeši.

Posvátné umění v nesvaté době bude v Olomouci k vidění do 9. dubna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 3 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 13 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 23 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...