Kolaps civilizace má své zákony. „Lidi se nás ptali, co blbneme. Teď už chápou,“ říkají tvůrci dokumentu

Čeká naši civilizaci pád, stejně jako všechny předchozí? Ano i ne. Egyptolog a archeolog Miroslav Bárta i cestovatel a dokumentarista Petr Horký po sedm let hledali po celém světě zákony, podle kterých se civilizace mění. Bárta se dlouhodobě zabývá kolapsem civilizací. Obecně platné principy, na jejichž základě lze lépe pochopit i současný svět, shrnul už knižně, od 13. října je v kinech sděluje rovněž dokument Civilizace. Podtitul Dobrá zpráva o konci světa naznačuje, že kolaps zároveň znamená příležitost k transformaci a že z historie se lze poučit. „Musíme převzít zodpovědnost,“ říká ale Bárta.

Dokument Civilizace je podle tvůrců tak trochu výpravnou reality show o kolapsu naší současné civilizace. „Kolaps tak, jak jej chápeme v souvislostech společenských věd, neznamená genocidu, válku a smrt. Je to změna pravidel, hodnot a složitosti systému, který doposud fungoval, a najednou ztratil svůj smysl,“ vysvětluje Miroslav Bárta.

Příkladem můžou být třeba předkolumbovští indiáni. „Geneticky a kulturně tu do značné míry stále jsou, jenom si vyměnili jazyk a náboženství,“ upřesnil.

Sedm zákonů

Podle něj se najde dost lidí, kteří si řeknou, že i naše civilizace ztrácí smysl. „Ale tak jednoduché to není,“ dodává. Současná civilizace se může chlubit dosud nejvyšší úrovní technologií a znalostí, vyspělostí komunikace a lékařské péče, celkově blahobytem.

Stejně jako dřívější kultury čelí ale výzvám v podobě nárůstu byrokracie, selhávání elit, nadbytku, nebo naopak chybějícím zdrojům energie, ekonomické krizi. Nové jsou možnosti globální komunikace, zettabajty informací, rozpor mezi nashromážděnými poznatky a skutečným poznáním. A navíc schopnost masivně měnit své přírodní prostředí.

„Známe sedm pravidel, která popisují koloběh růstu a kolapsu civilizací. S jejich pomocí je budoucnost v našich rukou,“ říká Miroslav Bárta. Jím popsané principy umožňují podívat se na dnešní svět jako na součást dlouhé časové řady dějin, procesů i dílčích událostí. Univerzální zákony, jimž podléhají všechny civilizace, sepsal Bárta v roce 2021 do knihy Sedm zákonů: Jak se civilizace rodí, rostou a upadají.

11 minut
Rozhovor s Miroslavem Bártou a Petrem Horkým
Zdroj: ČT24

Poučení z historie nabízí nyní i v dokumentu. „Na rozdíl od všech civilizací před námi my máme zdroje, technologie, komunikace, ne informace, ale poznání, a můžeme je využít ve prospěch toho, abychom tu naši krizi zvládli,“ míní Bárta.

Po covidu a válce na Ukrajině je svět už jiný

Dokument vytvářeli s režisérem Petrem Horkým, jenž za čtvrtstoletí své dokumentaristické praxe procestoval na sto zemí světa a ze svých výprav mohl čerpat lokace pro snímek Civilizace. Tvůrci se s kamerou vydali do třicítky zemí a využili záběry ze severního i jižního pólu, od indiánského kmene Waorani ztraceného v ekvádorské Amazonii i třeba z evropské Bretaně.

Civilizace měla mít premiéru už před dvěma lety. Právě události posledních dvou let jsou ale nakonec zkušenostmi, díky nimž podle Bárty diváci sdělení dokumentu dokážou lépe porozumět. „Když jsme začínali, často lidé říkali: ‚Vždyť je všechno na pohodu. Co tady blbnete?‘ Ale už chápou, jak se svět může proměnit ze dne na den,“ podotýká.

Především v posledních dvou letech totiž dával Miroslavu Bártovi světový vývoj za pravdu. „Pokud si někdo myslí, že svět bude stejný jako před covidem nebo před válkou na Ukrajině, tak si nelžete do kapsy. Nebude. Svět už je teď jiný,“ upozorňuje Horký. Bárta už před šesti lety v knize Na rozhraní současnost předvídal, včetně konfliktu na Ukrajině.

„K vědě kromě spousty dřiny a práce s daty patří i určitá intuice. Ve vědě si volíte směr vašeho výzkumu, někdy to může dopadnout dobře, někdy to může vést do slepé uličky. Ale jak říká Jára Cimrman, i slepé uličky jsou pozitivní,“ podotýká Bárta.

Promluví Arthur C. Clarke či Jane Goodallová

Dokument zaznamenal výpovědi i dalších osobností z vědeckého světa. „Byly doby, kdy jsem byla přesvědčená, že ještě existuje časové okno, během kterého je možné změnit náš přístup ke světu. Teď už nevím. Nejsem si jistá. Ale mám zůstat sedět s rukama v klíně?“ ptá se například bioložka Jane Goodallová, která zkoumáním šimpanzů nezvratně doložila schopnost zvířat užívat nástrojů a tím zcela překvalifikovala vnímání lidí v živočišné říši.

Na plátně se objeví rovněž poslední astronaut, který chodil po Měsíci, Eugen Cernan, vizionář a autor sci-fi Arthur C. Clarke nebo norský archeolog Thor Heyerdahl. „Všechny civilizace rostly, až dosáhly svého vrcholu a vymizely. Zatím žádná nedokázala fungovat trvale. A to je největší úkol pro současnou vědu, protože pokud zmizí globální civilizace, co zbude?“ říká v dokumentu Heyerdahl.

Svět se může zlepšit, ale záleží na nás

Sdělení snímku Civilizace má být pozitivní. Cílem tvůrců není diváky zastrašit, vedle krizí nabízí i řešení a vybízí především ke změně myšlení. A nejen tuzemské publikum – snímek už má i mezinárodního distributora.

„Se znalostí sedmi zákonů bychom mohli mnoha věcem alespoň zčásti předcházet. To je jeden z návrhů filmu: Pojďme skutečně převzít zodpovědnost za celý svět. Každý z nás svým dosahem, protože svět se může zlepšit,“ nepochybuje Miroslav Bárta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 1 hhodinou

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 10 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 21 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...