Policisté z kriminálky se na vás nikdy nevykašlou, oceňuje Vetchý. Od září naposledy řeší Případy 1. oddělení

Nahrávám video

Po šesti letech se vrací divácky oblíbená seriálová mordparta. Případy 1. oddělení jsou ve třetí, a prý definitivně poslední sérii založeny opět na skutečných kriminálních činech. Třináct nových epizod začne Česká televize vysílat v pondělí 5. září. Personálně mírně obměněný tým pražské kriminálky povede vyšetřovatel Tomáš Kozák v podání Ondřeje Vetchého. Ten se od podzimu objeví na obrazovkách také v cyklu Česká detektivka jako průvodce historií tohoto literárního žánru.

Předchozí řady pravidelně lákaly k obrazovkám 1,7 milionu diváků. Ondřej Vetchý patřil k těm, kteří si přáli, aby se Případy 1. oddělení neuzavřely druhou sérií, ale dočkaly se ještě pokračování.

Příležitost pro napsání nových dílů nastal po odchodu skutečného šéfa pražské mordparty Josefa Mareše od policie. Mareš je spolu s novinářem Janem Malindou autorem scénáře už k prvním dvěma řadám, scenáristicky se podílel také na prequelu Případů – neméně divácky úspěšném seriálu Devadesátky.

Alter ego Josefa Mareše

Ondřeje Vetchého s Josefem Marešem pojí přátelství. Potkali se při natáčení dramatu Nevinnost, kde elitní policista působil jako poradce. Když Mareš psal svůj scénáristický debut, tedy první řadu Případů 1. oddělení, jako své seriálové alter ego si vybral právě Vetchého.

„Měl jsem strach, že ten jeho obrovský potenciál nebude úplně vytěžený,“ obával se prý Vetchý po Marešově odchodu z kriminálky. „Dělal jsem ještě ověřovací pokusy, pustil jsem si znovu jednotlivé díly, a zjistil jsem, že to funguje jako dobře namazaný stroj. Znovu jsem zavolal Pepíkovi a prosil ho, ať to přehodnotí, že nějakým způsobem to může posloužit i jako katarze jeho rekvalifikace do civilního života.“

Ta se ostatně promítá i do scénáře. „Myslím, že to, že se pokusil reflektovat i svůj odchod od policie na pozadí jednotlivých příběhů, bude velká přidaná hodnota,“ nepochybuje Vetchý. Mediálně známou osobností se totiž ve třetí řadě stane i major Kozák.

Tým posílí žena a vrátí se „padouch“ Korejs

V třetích Případech 1. oddělení podle Vetchého diváci dostanou, po čem volali, ale trochu v jiné podobě, protože v seriálové mordpartě došlo k personální obměně, což se odráží ve vztazích na pracovišti i vyšetřování. Druhá série skončila odchodem seriálového „padoucha“, šéfa Korejse v podání Miroslava Hanuše, do důchodu navíc odešel doyen Plíšek, jehož hrál Boleslav Polívka.

Nově tým pražské kriminálky naopak posílí vyšetřovatel Netík, jehož ztvární slovenský herec Juraj Loj, a mezi operativce přibude první žena v dosud mužském kolektivu. Role kapitánky Čulíkové je hereckou příležitostí pro Barboru Bočkovou.

Vetchý věří, že na trochu jiné složení mordparty si diváci zvyknou. „Moc je prosím, aby tomu dali šanci, dočkají se nejen svého milovaného Plíška, ale i svého méně milovaného Korejse,“ naznačil, že některé postavy se do seriálu částečně vrátí.

Případy 1. oddělení (třetí řada)
Zdroj: ČT/Lukáš Oujeský

Nemusel jsem předstírat, že neumím s počítačem

Pro představitele majora Kozáka bylo natáčení třetí řady o to náročnější než dvě přechozí, protože zároveň musel překonávat dlouhodobé zdravotní potíže. Na postavě Kozáka znát být nemohly. Major má ostatně dost svých starostí. Během šesti let, které v seriálovém čase uplynuly od konce druhé řady, se na pražském 1. oddělení totiž změnilo mnohé.

Manažerský titul MBA je více než kriminalistická praxe. Porady se vedou po Skypu, zavedly se elektronické knihy jízd a excelové tabulky na vše. „Pro Kozáka je to veliký problém. Je to tradiční policista, který používá tradiční metody. Tiskárna a psací stroj jsou pro něj strop toho, co je schopen obsáhnout. A to se týká i mě,“ přiznává Vetchý. V roli majora Kozáka prý proto nemusel předstírat, že neumí moc pracovat s počítačem.

Vyvíjí se ale také vyšetřovací metody. Věrohodnost policejní práce je jedna z věcí, které nejen diváci na Případech 1. oddělení oceňují. Postupy kriminalistů tvůrci do detailů neodhalují, aby seriál nesloužil jako návod potenciálním pachatelům. Nicméně i v nových epizodách platí, že zpracovávají skutečné případy. Ty mediálně známé i ty méně sledované.

Šokuje mě, co jsou si lidi schopni udělat

Ondřej Vetchý přiznává, že byl v nejednom z případů šokován brutalitou pachatelů. „Když vidíte, jaké hrůzy jsou si lidi schopní navzájem dělat, tak je to šokující a lezou vám oči z důlků. Třeba, když při rekonstrukcích naprosto neosobně a cynicky popisují, jak tu kterou vraždu provedli. Někdy u toho mají dokonce pocit, že jsou vlastně dobří, výjimeční. Ztráta lidského rozměru a lidské sounáležitosti je neuvěřitelná,“ konstatuje.

Vetchý patří k hercům v současnosti nejčastěji obsazovaným v tuzemských televizních počinech do rolí vyšetřovatelů. Sám obdivuje ty skutečné. „Fascinuje mě na policistech, kteří pracují na kriminálce, že když se dostanete do nesnází, tak se na vás nikdy nevykašlou. Stejně jako záchranáři, hasiči, vojáci a jiní policisté. A i kdyby se jim nepodařilo případ objasnit, tak je bude celý život doprovázet,“ domnívá se.

„Jsem z ranku lidí, kteří se na to taky nevykašlou. A kdybych byl policista, myslím si, že bych asi – přestože to může znít nadneseně – mezi ty chlápky patřil,“ vysvětluje si, proč jsou role policistů v jeho filmografii poměrně časté.

Průvodce Českou detektivkou

Kriminálními případy se bude Ondřej Vetchý na podzim zabývat nejen jako major Kozák. Stane se tak průvodcem nového dokumentárního cyklu Česká detektivka. Nový pořad mapuje oblíbený literární žánr od jeho zrodu po současnost.

„Miluju detektivky, kde jako čtenář nebo divák dostávám stejné indicie jako vyšetřovatel,“ přiznává Vetchý. Napětí z postupného sledování stop mu prý poskytly příběhy od Josefa Škvoreckého či Jana Zábrany. „Naopak v kriminálkách, kde pachatele znám, mě snaha ho dostihnout a to, jak on je schopen unikat před spravedlností, spíš iritují,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
před 18 hhodinami

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
před 22 hhodinami

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Není žádný dobrý postoj, říká expertka k politice na kulturních akcích

Ačkoliv se Eurovize snaží prezentovat především jako soutěž písňová, jsou na ní přítomná i politická témata a aktuální ročník není výjimkou. „Určitě apolitická není,“ míní politoložka Šárka Cabadová Waisová ze Západočeské univerzity v Plzni. O propojení politiky s Eurovizí, ale také s bienále v Benátkách mluvila ve Studiu 6 s Pavlem Navrátilem.
15. 5. 2026

Festival muzejních nocí začíná ve Znojmě, poslední „zhasne“ Praha

Přes šest set padesát nejen muzejních institucí po celé zemi se zapojilo do letošního Festivalu muzejních nocí. Akce umožňuje nahlédnout do expozic, výstav a dalších prostor netradičně i po zavíracích hodinách. Celostátní zahájení hostí 15. května Znojmo, oficiálně letošní program uzavře o necelý měsíc později Praha. Zahájení akce je spojeno s vyhlášením výsledků národní soutěže muzeí Gloria musealis.
15. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Farma zvířat, Iron Maiden nebo návrat Top Gunu

Co nám zbylo z lásky je název islandského filmu a také otázka pro rodinu ve zdánlivě všedním příběhu. Farma zvířat dostává na plátna animované zpracování slavného románu. Animované je i francouzské dobrodružství Malá Amélie o poznání a dětské zvídavosti. Do kin se vrací kultovní film o amerických stíhacích pilotech: Top Gun. A dokument Iron Maiden: Burning Ambition rekapituluje půlstoletou historii heavymetalové kapely.
15. 5. 2026

Nepodceňujte Connie, ukáže další knižní pokračování Kmotra

Osudy fiktivní mafiánské rodiny Corleonů se dočkají dalšího knižního pokračování. Nejnovější kapitolu k sáze Kmotr připíše americká spisovatelka Adriana Trigianiová. Román pod názvem Connie má vyjít příští rok na podzim a příběh se bude poprvé soustředit na ženskou hrdinku.
15. 5. 2026
Načítání...