Policisté z kriminálky se na vás nikdy nevykašlou, oceňuje Vetchý. Od září naposledy řeší Případy 1. oddělení

Nahrávám video
Rozhovor s Ondřejem Vetchým
Zdroj: ČT24

Po šesti letech se vrací divácky oblíbená seriálová mordparta. Případy 1. oddělení jsou ve třetí, a prý definitivně poslední sérii založeny opět na skutečných kriminálních činech. Třináct nových epizod začne Česká televize vysílat v pondělí 5. září. Personálně mírně obměněný tým pražské kriminálky povede vyšetřovatel Tomáš Kozák v podání Ondřeje Vetchého. Ten se od podzimu objeví na obrazovkách také v cyklu Česká detektivka jako průvodce historií tohoto literárního žánru.

Předchozí řady pravidelně lákaly k obrazovkám 1,7 milionu diváků. Ondřej Vetchý patřil k těm, kteří si přáli, aby se Případy 1. oddělení neuzavřely druhou sérií, ale dočkaly se ještě pokračování.

Příležitost pro napsání nových dílů nastal po odchodu skutečného šéfa pražské mordparty Josefa Mareše od policie. Mareš je spolu s novinářem Janem Malindou autorem scénáře už k prvním dvěma řadám, scenáristicky se podílel také na prequelu Případů – neméně divácky úspěšném seriálu Devadesátky.

Alter ego Josefa Mareše

Ondřeje Vetchého s Josefem Marešem pojí přátelství. Potkali se při natáčení dramatu Nevinnost, kde elitní policista působil jako poradce. Když Mareš psal svůj scénáristický debut, tedy první řadu Případů 1. oddělení, jako své seriálové alter ego si vybral právě Vetchého.

„Měl jsem strach, že ten jeho obrovský potenciál nebude úplně vytěžený,“ obával se prý Vetchý po Marešově odchodu z kriminálky. „Dělal jsem ještě ověřovací pokusy, pustil jsem si znovu jednotlivé díly, a zjistil jsem, že to funguje jako dobře namazaný stroj. Znovu jsem zavolal Pepíkovi a prosil ho, ať to přehodnotí, že nějakým způsobem to může posloužit i jako katarze jeho rekvalifikace do civilního života.“

Ta se ostatně promítá i do scénáře. „Myslím, že to, že se pokusil reflektovat i svůj odchod od policie na pozadí jednotlivých příběhů, bude velká přidaná hodnota,“ nepochybuje Vetchý. Mediálně známou osobností se totiž ve třetí řadě stane i major Kozák.

Tým posílí žena a vrátí se „padouch“ Korejs

V třetích Případech 1. oddělení podle Vetchého diváci dostanou, po čem volali, ale trochu v jiné podobě, protože v seriálové mordpartě došlo k personální obměně, což se odráží ve vztazích na pracovišti i vyšetřování. Druhá série skončila odchodem seriálového „padoucha“, šéfa Korejse v podání Miroslava Hanuše, do důchodu navíc odešel doyen Plíšek, jehož hrál Boleslav Polívka.

Nově tým pražské kriminálky naopak posílí vyšetřovatel Netík, jehož ztvární slovenský herec Juraj Loj, a mezi operativce přibude první žena v dosud mužském kolektivu. Role kapitánky Čulíkové je hereckou příležitostí pro Barboru Bočkovou.

Vetchý věří, že na trochu jiné složení mordparty si diváci zvyknou. „Moc je prosím, aby tomu dali šanci, dočkají se nejen svého milovaného Plíška, ale i svého méně milovaného Korejse,“ naznačil, že některé postavy se do seriálu částečně vrátí.

Případy 1. oddělení (třetí řada)
Zdroj: ČT/Lukáš Oujeský

Nemusel jsem předstírat, že neumím s počítačem

Pro představitele majora Kozáka bylo natáčení třetí řady o to náročnější než dvě přechozí, protože zároveň musel překonávat dlouhodobé zdravotní potíže. Na postavě Kozáka znát být nemohly. Major má ostatně dost svých starostí. Během šesti let, které v seriálovém čase uplynuly od konce druhé řady, se na pražském 1. oddělení totiž změnilo mnohé.

Manažerský titul MBA je více než kriminalistická praxe. Porady se vedou po Skypu, zavedly se elektronické knihy jízd a excelové tabulky na vše. „Pro Kozáka je to veliký problém. Je to tradiční policista, který používá tradiční metody. Tiskárna a psací stroj jsou pro něj strop toho, co je schopen obsáhnout. A to se týká i mě,“ přiznává Vetchý. V roli majora Kozáka prý proto nemusel předstírat, že neumí moc pracovat s počítačem.

Vyvíjí se ale také vyšetřovací metody. Věrohodnost policejní práce je jedna z věcí, které nejen diváci na Případech 1. oddělení oceňují. Postupy kriminalistů tvůrci do detailů neodhalují, aby seriál nesloužil jako návod potenciálním pachatelům. Nicméně i v nových epizodách platí, že zpracovávají skutečné případy. Ty mediálně známé i ty méně sledované.

Šokuje mě, co jsou si lidi schopni udělat

Ondřej Vetchý přiznává, že byl v nejednom z případů šokován brutalitou pachatelů. „Když vidíte, jaké hrůzy jsou si lidi schopní navzájem dělat, tak je to šokující a lezou vám oči z důlků. Třeba, když při rekonstrukcích naprosto neosobně a cynicky popisují, jak tu kterou vraždu provedli. Někdy u toho mají dokonce pocit, že jsou vlastně dobří, výjimeční. Ztráta lidského rozměru a lidské sounáležitosti je neuvěřitelná,“ konstatuje.

Vetchý patří k hercům v současnosti nejčastěji obsazovaným v tuzemských televizních počinech do rolí vyšetřovatelů. Sám obdivuje ty skutečné. „Fascinuje mě na policistech, kteří pracují na kriminálce, že když se dostanete do nesnází, tak se na vás nikdy nevykašlou. Stejně jako záchranáři, hasiči, vojáci a jiní policisté. A i kdyby se jim nepodařilo případ objasnit, tak je bude celý život doprovázet,“ domnívá se.

„Jsem z ranku lidí, kteří se na to taky nevykašlou. A kdybych byl policista, myslím si, že bych asi – přestože to může znít nadneseně – mezi ty chlápky patřil,“ vysvětluje si, proč jsou role policistů v jeho filmografii poměrně časté.

Průvodce Českou detektivkou

Kriminálními případy se bude Ondřej Vetchý na podzim zabývat nejen jako major Kozák. Stane se tak průvodcem nového dokumentárního cyklu Česká detektivka. Nový pořad mapuje oblíbený literární žánr od jeho zrodu po současnost.

„Miluju detektivky, kde jako čtenář nebo divák dostávám stejné indicie jako vyšetřovatel,“ přiznává Vetchý. Napětí z postupného sledování stop mu prý poskytly příběhy od Josefa Škvoreckého či Jana Zábrany. „Naopak v kriminálkách, kde pachatele znám, mě snaha ho dostihnout a to, jak on je schopen unikat před spravedlností, spíš iritují,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRestaurátoři opravují největší sousoší na Karlově mostě

Na Karlově mostě pracují restaurátoři na renovaci barokního sousoší svatého Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana poustevníka. Jde o největší sochařské dílo na mostě. Kromě kompletního vyčištění také opraví části, u kterých hrozil pád. „Z přední strany se tam vloží nerezová armatura, která to bude fixovat,“ popisuje příklad technického řešení rozsáhlé praskliny restaurátor Jan Brabec. Práce odborníkům potrvají do konce léta a Galerii hlavního města Prahy, která postupně restauruje všech třicet soch a sousoší na mostě, vyjdou na bezmála milion korun.
25. 4. 2026

Major Zeman nebyl „jen“ krimi, jeho případy sloužily propagandě, ukazuje ÚSTR

Seriál 30 případů majora Zemana, vysílaný v sedmdesátých letech, promyšleně propojil populární krimi žánr s politickým zadáním, tedy ovlivnit u veřejnosti vnímání poválečných dějin. „Je to typická esence komunistické propagandy,“ poznamenal náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Marianou Novotnou. Právě ÚSTR připravil ve spolupráci s Muzeem Police ČR a ČT cyklus přednášek, který poodkrývá kontext „českého Bonda normalizace“.
24. 4. 2026

U žen s ADHD se čekalo, že budou hodné holčičky, říká spoluautorka knihy Roztěkané

Cenu Magnesia Litera za publicistiku získala nedávno kniha Roztěkané o ženách, které žijí s diagnózou ADHD. „Je to rok, co knížka vyšla, a my dodnes dostáváme spoustu krásných reakcí od žen, kterým nějakým způsobem pomáhá. Takže to je možná větší benefit než Magnesia Litera, i když za ni jsme samozřejmě velmi vděčné,“ podotkla v Událostech, komentářích v rozhovoru s Terezou Řezníčkovou spoluautorka knihy Klára Kubíčková.
24. 4. 2026

Audiokniha roku 2025 vznikla na základě telefonátů Ukrajinců rozdělených válkou

Audioknihou roku 2025 – a zároveň absolutním vítězem – se stalo zpracování telefonátů Ukrajinců po napadení jejich země ruskou armádou, které vyšlo pod názvem Hovory. Nejlepšími interprety jsou Vasil Fridrich a Jitka Ježková, která tak obhájila loňské prvenství.
24. 4. 2026

Spiklenci vystihli atmosféru po komunistickém převratu. Na překlad čekali 75 let

Román Spiklenci napsal Friedrich Bruegel před tři čtvrtě stoletím, česky ale poprvé vychází nyní. Popisuje fungování režimu v Československu v roce 1949, tedy rok po únorovém převratu. Německy píšící autor působící v československých diplomatických službách vylíčil atmosféru doby, v níž žil.
24. 4. 2026

Akcionáři společnosti Warner Bros schválili převzetí firmy rivalem Paramount

Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery ve čtvrtek schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu korun), informovaly agentury. Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla.
23. 4. 2026Aktualizováno23. 4. 2026

Přemyslovce a jejich dobu přibližuje na devět set exponátů

Národní muzeum otevírá výstavu, která poprvé odvypráví celý příběh dynastie Přemyslovců, která proměnila české knížectví v království a zásadně ovlivnila podobu střední Evropy. Mezi devíti stovkami exponátů se nachází pohřební klenoty krále Přemysla Otakara II. nebo textilie z hrobu svaté Ludmily.
23. 4. 2026

OBRAZEM: Vítěz World Press Photo zachytil rodinné zoufalství při zásahu ICE

Nejlepší fotografii v soutěži World Press Photo v loňském roce pořídila americká fotografka Carol Guzyová, když zachytila zoufalství dcery ve chvíli, kdy agenti Úřadu pro imigraci a cla (ICE) zadržují jejího otce. Vítězné snímky napříč kategoriemi podle poroty „nabízejí mnohovrstevnaté pochopení světa, ve kterém žijeme“.
23. 4. 2026Aktualizováno23. 4. 2026
Načítání...