Hodný, zlý a ošklivý nebo Tenkrát na západě znají nejspíš i ti, kteří nejsou zrovna fanoušky westernu. Historie italských snímků tohoto žánru je ale mnohem delší a bohatší, ukazuje nová kniha filmového badatele Jana Švábenického.
Ironie a násilí, shrnuje italský western autor knihy
K mezinárodní slávě pomohl italskému westernu režisér Sergio Leone, především drama Pro hrst dolarů. Začátek volné trilogie z poloviny šedesátých let proslavil i filmového pistolníka beze jména Clinta Eastwooda.
Napodobenina Ameriky?
„Sergio Leone přeformuloval ta stylistická a tematická pravidla jak amerických, tak italských westernů. Ale není pravda, jak se mnohdy tvrdí, že je zakladatelem nebo otcem italského westernu, protože ty filmy se natáčely už mnohem dříve,“ uvádí na pravou míru badatel Jan Švábenický.
Westerny se v Itálii točily už v němé éře kinematografie. Švábenický italský western nepovažuje za pouhou napodobeninu toho amerického. Ve své knize analyzuje vývoj žánru a jeho specifika, jako je humor, nejednoznační hrdinové, ale také křesťanská ikonografie.
Prostředí Divokého západu využívali tvůrci odlišně. Vznikaly westernové komedie s Budem Spencerem a Terencem Hillem, ale i vážněji a krvavěji pojaté snímky. „Italský western bych definoval dvěma slovy: ironie a násilí. Tyto dva prvky dovedli Italové velice obratně kloubit dohromady,“ podotýká.
Western jako kulturní dědictví
Kořeny badatelova zaujetí italským westernem vedou k Velkému tichu od Sergia Corbucciho. „Viděl jsem ho jako jedenáctiletý kluk. Zapůsobil na mě velmi svou syrovostí, brutalitou, temným pojetím,“ prozradil Švábenický.
„Tam na mě taky poprvé zapůsobila Morriconeho hudba, přes kterou jsem se také dostal k italské kinematografii, protože jsem začal vyhledávat všechny filmy s jeho hudbou,“ dodal. Se skladatelem si od střední školy dopisoval, později se i dvakrát setkali. Právě hudba – a nejen ta Morriconeho – měla podle Švábenického významný podíl na úspěchu italských westernů.
„Pro Itálii je ten žánr svým způsobem národní kulturní dědictví. Italové k němu přistupují s určitou hrdostí,“ upozorňuje. Největší rozmach ale už pominul. Zatímco dříve v Itálii vznikaly desítky westernů za rok, teď jsou to spíše osamělé tituly. K žánru se ovšem občas nostalgicky vrací nejen italští filmaři, ale jistou poctu mu svou tvorbou vzdává třeba Quentin Tarantino.
Kniha o italském westernu (zdroj: ČT24)