Poezie všednosti v maximálně očištěném prostoru. Markéta Othová ve Veletržním paláci ukazuje tři dekády práce

3 minuty
Události v kultuře: O co se snaží Markéta Othová
Zdroj: ČT24

Národní galerie ve Veletržním paláci představuje odkládanou výstavu Markéty Othové s ironickým názvem Již brzy. Ohlédnutí za třicetiletou kariéru umělkyně přináší v neobvyklé formě a zároveň poprvé představí soubor barevných fotografií určených speciálně pro funkcionalistický prostor galerie. Fotografie Othové nejsou v Národní galerii k vidění poprvé.

Své výstavy Markéta Othová znovu vzkřísila ve formě architektonických modelů původních výstavních prostor, jde tak o třicet let práce v jedné místnosti v měřítku 1:10. Pro Othovou je příznačné, že se sice vyjadřuje hlavně fotografií, ale za fotografku se vůbec nepovažuje. S médiem si hraje, používá ho svobodně, nečekaně. Z neobvyklých úhlů a někdy krkolomných pozic návštěvníky nutí sledovat svou tvorbu právě svérázné uspořádání.

„Člověk vystoupí z konvence, kdy chodíme na retrospektivy a víme, jak se máme chovat. Najednou tady z rámce vypadneme a prožíváme výstavu úplně jinak,“ popisuje kurátorka Adéla Janíčková.

V Národní galerii se představuje i série Kolemjdoucí ženy, kterou před lety Othová vyfotila právě u Veletržního paláce. Fotografie Othové zpočátku reflektovaly snahu poznávání sebe sama a jejího nejbližšího okolí, následně se okruh rozšířil a autorka pozorování nasměrovala na další osoby v sekvenčních časových záběrech.

Umělkyně Markéta Othová
Zdroj: ČT

Citlivost intuice a odvaha osvobodit se od konvenčních pravidel ji přivedla k barevným snímkům běžných předmětů a výjevů. V podání Othové se ale všednost stává něčím výjimečným. Autorka je neodmyslitelně spojována se svými fotografickými instalacemi, v nichž dochází k dialogu mezi konkrétním výstavním prostorem a fotografiemi. Vznikla tak původní umělecká koncepce určená speciálně pro prostory pátého patra Veletržního paláce. Architekturu výstavy obstaral Dominik Lang, grafiku Adéla Svobodová.

„Koncepce je taková, že prostor je maximálně očištěn. Všechny panely, které tady běžně bývají, jsou pryč, záclony jsou roztažené, můžeme se dívat ven. Odkryla se nám řada deseti nádherných sloupů, na které jsem takhle nehorázně umístila 20 fotografií. Procházkou kolem nich vidíme deset pohledů, nedůležitých, nejasných, obyčejných. Pak se otočíme a vidíme dalších deset jiných pohledů při zpáteční cestě. To je ten koncept, tohle jsem si přála,“ popisuje Othová.

Přestože chce, aby divák vnímal sérii jako celek, všimla si, že jednotlivé fotografie změnily za dva roky od svého vzniku význam a znovu jde o každodennost. Obyčejný košík s jablky představuje na východ od československých hranic toužený obraz klidu. To, co bylo obyčejným letním dnem, můžeme dnes číst jako obraz zmařené sklizně. Uprostřed klasů roste mák. Symbol padlých ve válce.

„Každý obyčejný pohled je najednou strašně smutný, protože není každému umožněno, aby mohl normálním způsobem pokračovat ve svém životě,“ dodává Othová.

Fotografie Markéty Othové
Zdroj: Národní galerie

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 9 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 19 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026
Načítání...