Sci-fi nás na pandemii nepřipravilo, myslí si scifista Zdeněk Rampas

Smyšlené příběhy o pandemiích bychom zažít nechtěli, protože jsou schválně vyhrocené, na druhou stranu jsou na rozdíl od reality přehlednější, míní Zdeněk Rampas. Vydavatel, spisovatel a předseda sdružení Československý fandom byl hostem Událostí, komentářů. V rozhovoru také rozebral, proč se science fiction těšilo čtenářskému zájmu už za socialistického Československa.

Žánr sci-fi a fantasy patřil k oblíbeným už za socialismu. „Možná byl tehdy populárnější než dnes, některé knihy měly náklad i sto tisíc výtisků. Pravda, bylo to celkovou bídou, kdy vycházelo tak málo knih, že si sci-fi koupili i lidi, kteří by dali třeba přednost detektivce,“ vysvětluje Zdeněk Rampas. V Česku i na Slovensku vznikaly i kluby science fiction.

Na popularitě žánru se podle Rampase podílela i doznívající fascinace kosmickými lety a zároveň obavy z jaderné apokalypsy během studené války. A také bylo na co navazovat, byť šlo o literaturu různých kvalit: k science fiction se hlásí díla Karla Čapka, J. M. Trosky či Jana Weisse.

„Většinu náctiletých let jsme prožili vlastně po srpnové okupaci, kdy soudruzi na vše velmi dohlíželi a vyšla třeba jedna nebo dvě dobré sci-fi knihy ročně. Takže jsme prolézali antikvariáty a vlastně jsme měli načteno od první republiky až do toho osmašedesátého,“ dodává Rampas. Dostali se i k literatuře ze Západu. Částečně ve fanouškovských překladech z angličtiny, částečně přes překlady z ruštiny, byť někdy se zkomoleným jménem původního autora.

Sci-fi o pandemii není realita

Námětem science fiction jsou i pandemie. V mnohém podobné té, kterou svět nyní zažívá s covidem-19. Fikci ale podle Rampase nejde zaměňovat za realitu. „Jako ve spoustě případů to nakonec bylo úplně jinak, než autoři předpokládali. Sci-fi nás na to nijak nepřipravilo,“ domnívá se.

Zmiňuje třeba thriller Nákaza od Stevena Soderbergha, premiéru měl už před deseti lety, ale u diváků se stal populární zvláště v začátcích koronavirové vlny. Agresivní vir, který se přenáší vzduchem a kvůli němuž jindy nevinné zakašlání může být předzvěstí smrtícího nakažení, v lecčems připomínal aktuální situaci. I když ta filmová byla mnohem vyhrocenější. To si ale podle Rampase fiktivní příběh žádá.

„Kdyby byla pandemie jako ve filmu Nákaza, mluvíme spolu maximálně po Skypu a jsme nervózní, protože se bojíme o život,“ předpokládá. Rozdílů vidí víc. Něco by si naopak podle něho realita mohla ze smyšleného scénáře vypůjčit. „Ve sci-fi bychom našli spoustu návodů, jak jednat, a motivů, proč se vláda chová, jak se chová. Ale něco na půl cesty, jak teď zažíváme, o tom asi nikdo nepsal,“ říká.

7 minut
Zdeněk Rampas hostem Událostí, komentářů
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 7 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 17 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026
Načítání...