„Žádný náš pořad nebyl nikým připomínkován,“ vzpomněl Fenič na dobu před třiceti lety

8 minut
Události, komentáře: Třicet let s pořady z dílny Febio
Zdroj: ČT24

Před třiceti lety vznikla společnost Febio, značka, která stala symbolem populárních dokumentů a provokativní zábavy. Začala tak éra pořadů jako Gen, Oko, Česká soda nebo Cestománie. Na období spojené s jejich vznikem zavzpomínal zakladatel společnosti Fero Fenič v rozhovoru pro Události, komentáře.

Začátky popisuje režisér jako východisko z bezradnosti: „Čekal jsem, zda někdo jiný vytvoří nějakou platformu, ve které by se mohli shromáždit čeští filmaři,“ řekl.

Po sametové revoluci podle něj nastalo meziobdobí, kdy se rozpadly všechny obvyklé struktury, ať šlo o Filmové studio Barrandov, nebo Krátký film Praha. „Většina umělců především mého a staršího věku, kteří byli zvyklí na stálé zaměstnání, byla velmi nešťastná, “ uvedl.

Jeho životní heslo „co si neuděláš, to nemáš“, ale i nečinnost ostatních ho nakonec podnítily k založení vlastního studia. „Nečekal jsem, že to bude nějaká velká firma. Spíš jsem to vnímal jako platformu pro mě a pár přátel,“ prozradil a dodal, že i proto prý název vychází z jeho jména: FEničův BIOgraf.

První alternativa k médiím veřejné služby

Febio podle něj bylo první soukromou společností, která začala dodávat své pořady České televizi. „Na nás se v podstatě Česká televize učila, jak pak dál spolupracovat s jinými soukromými výrobci,“ konstatoval režisér.

Vzpomněl také na výrok Václava Havla, který jeho firmu označil za „štiku v českém rybníku“, protože prý vytvořila přirozenou konkurenci tehdy ještě hodně těžkopádné Československé televizi.

„Byli jsme schopni velmi rychle reagovat, naše pořady se probojovaly do hlavních vysílacích časů a měly velkou odezvu,“ doplnil s tím, že mu s přípravou pomáhali nejlepší tvůrci v zemi.

GEN měl připomínat nové republice její hodnoty

Rozdělení Československa bylo impulzem ke vzniku cyklu GEN, v němž se střídaly portréty českých osobností. Včetně těch, které se narodily na Slovensku a žily a pracovaly v Česku, jako například Hana Hegerová. Již od voleb v roce 1992 prý Fenič cítil, že se rozpad blíží, a tehdy přišel s nápadem na Gen.

„Já jsem Slovák, takže pro mě to nebylo jednoduché přijmout, že země, kde jsem se narodil, se rozpadla,“ řekl režisér a vysvětlil důvody vzniku série: „Myslel jsem si, že bude nutné nové České republice připomenout hodnoty, ze kterých by měla vycházet a které předtím byly popírané.“

Česká soda už by dnes neprošla

Také populární satirický pořad Česká soda pocházel z dílny společnosti Febio. Podle Feniče by ale v dnešní době něco takového nemohlo projít. „Žádný náš pořad nebyl nikým připomínkován. Co jsme natočili, bylo pouze na mé zodpovědnosti.“ To, co tehdy přinesl na kazetě, prý Česká televize odvysílala v nezměněné podobě.

„Febio bylo dítětem sametové revoluce a vzniklo v tom nadšení. A tím, že bylo první, nebyla ještě přijata žádná pravidla,“ zavzpomínal na tehdejší dobu. Veřejnoprávní televize si podle něj ještě vyjasňovala, co je veřejnoprávnost, a proto se k tvůrcům chovala s určitou nejistotou.

Fero Fenič chtěl dokonce spustit plnoformátovou televizi Febio. Tento projekt se ale neuskutečnil. „Beru to sportovně. Mrzí mě to, protože si myslím, že na českém mediálním trhu by dnes Febio mělo významnou roli,“ uzavřel režisér. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 16 mminutami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 10 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 20 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...