Tisíce předmětů se po letech vrátily do zámku v Hradci nad Moravicí

Nahrávám video
Tisíce předmětů se vrátily do zámku Hradec nad Moravicí
Zdroj: ČT24

Po šestatřiceti letech se na zámek v Hradci nad Moravicí vrátilo zámecké vybavení. Jde o tisíce uměleckých a historických předmětů. V moderních depozitech je tak opět uložena největší zámecká sbírka orientálního umění v Česku, vzácné knihy či oblečení šlechty.

První zmínky o Hradci a jeho hradisku pocházejí z poloviny jedenáctého století, svou současnou podobu ale získala dnešní památka až empírovou přestavbou. Sbírky dokládající jeho historii se dochovaly i díky tomu, že se zámku vyhnulo poválečné rabování.

Víno se vypilo, vybavení ale zůstalo

Nicméně Rudá armáda, přestože na vrata pověsila ceduli, že je objekt pod vojenskou ochranou, v něm zanechala stopy. V památce se usadila na tři měsíce a vojáci se k zámeckým interiérům nechovali zrovna s úctou. „Rozsekali šlechticům na obrazech obličeje a vymlátili dveře ve sklepeních, kde vypili všechna vína,“ popisuje kastelán Radomír Přibyla. 

Škody po vojácích se podařilo napravit, i tak se ale všechno vybavení před třiceti šesti lety stěhovalo kvůli rekonstrukci na zámek Raduň. Vracelo se postupně od poloviny devadesátých let, kdy byl objekt po téměř dvou desetiletích znovu otevřen veřejnosti.

Zámecký mobiliář a další předměty se nejprve umístily do zámecké instalace, později do depozitářů vybudovaných ve východním křídle. „Dneska jsou úplně plné,“ podotýká kastelán.

Meč japonského kata i portrét od Kokoschky

Portrét Mechtilde Lichnovské od Oskara Kokoschky
Zdroj: NPÚ

Ve sbírkách má hradecký zámek přes šestnáct tisíc kusů mobiliáře, stejný počet knih a stovky předmětů ze sbírek moderního umění. Lichnovští, kteří zámek koupili v druhé polovině osmnáctého století, byli vášnivými sběrateli. A také cestovateli – mezi vzácné předměty patří ty, jež si dovezli z Orientu, třeba japonský popravčí meč či oblek mandarína. 

V depozitáři obrazů se najdou například díla Oskara Kokoschky, který mimo jiné v roce 1916 vyobrazil manželku tehdejšího knížete, německou spisovatelku a skladatelku Mechtilde Lichnovskou. „Je to populární obraz, často je vystavován ve Vídni i v Německu,“ poznamenává kastelán. 

Šlechta ze zámku prchla v dubnu 1945 před postupující frontou, po válce byl zámek coby německý majetek zkonfiskován. Veřejnost mohla do obsáhlých sbírek nahlédnout třeba při Hradozámecké noci, další výstavy kastelán chystá, až to protiepidemická opatření umožní. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Koloseum chystá obranu proti překupníkům se vstupenkami

Pokud se lidé chystají do Itálie, musí se připravit na komplikace se vstupenkami na nejžádanější památky. Z oficiálních předprodejů je totiž vykupují překupníci a nabízejí za vyšší ceny. Platí to například pro římské Koloseum, které už kvůli tomu chystá změnit podmínky on-line prodeje. Podle redaktora ČT Vladimíra Piskaly většina lidí vstupenky na prohlídku tohoto amfiteátru nekupuje v oficiálním předprodeji, ale u někoho jiného a většinou dráž.
před 7 hhodinami

Rocky konečně zdolal „své“ schody. Philadelphské muzeum ale sochu léta odmítalo

Herec, scenárista a režisér Sylvester Stallone už v osmdesátých letech věnoval městu Philadelphia sochu znázorňující nejslavnějšího tamního obyvatele, který nikdy nežil – filmového hrdinu Rockyho Balbou. Stát měla u ikonických schodů, na nichž hollywoodský boxer-outsider trénoval. Jenže ty vedou k Muzeu umění, které se desetiletí stavělo proti umístění kýčovité rekvizity. Názor změnilo až nyní – a spornou sochu rovněž uznalo jako outsidera, který nakonec díky vytrvalosti dosáhl svého.
před 7 hhodinami

Touha po dokonalosti nás dohání, upozorňuje Šindelka v Systémech něhy

Dvojnásobný držitel Litery za prózu Marek Šindelka vydal nový román Systémy něhy. Ve své zatím nejrozsáhlejší knize se zaměřil na vztah otce s dcerou a také na posedlost dokonalostí, která člověka může proměnit ve stroj.
včera v 11:30

VideoRestaurátoři opravují největší sousoší na Karlově mostě

Na Karlově mostě pracují restaurátoři na renovaci barokního sousoší svatého Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana poustevníka. Jde o největší sochařské dílo na mostě. Kromě kompletního vyčištění také opraví části, u kterých hrozil pád. „Z přední strany se tam vloží nerezová armatura, která to bude fixovat,“ popisuje příklad technického řešení rozsáhlé praskliny restaurátor Jan Brabec. Práce odborníkům potrvají do konce léta a Galerii hlavního města Prahy, která postupně restauruje všech třicet soch a sousoší na mostě, vyjdou na bezmála milion korun.
25. 4. 2026

Major Zeman nebyl „jen“ krimi, jeho případy sloužily propagandě, ukazuje ÚSTR

Seriál 30 případů majora Zemana, vysílaný v sedmdesátých letech, promyšleně propojil populární krimi žánr s politickým zadáním, tedy ovlivnit u veřejnosti vnímání poválečných dějin. „Je to typická esence komunistické propagandy,“ poznamenal náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Marianou Novotnou. Právě ÚSTR připravil ve spolupráci s Muzeem Police ČR a ČT cyklus přednášek, který poodkrývá kontext „českého Bonda normalizace“.
24. 4. 2026

U žen s ADHD se čekalo, že budou hodné holčičky, říká spoluautorka knihy Roztěkané

Cenu Magnesia Litera za publicistiku získala nedávno kniha Roztěkané o ženách, které žijí s diagnózou ADHD. „Je to rok, co knížka vyšla, a my dodnes dostáváme spoustu krásných reakcí od žen, kterým nějakým způsobem pomáhá. Takže to je možná větší benefit než Magnesia Litera, i když za ni jsme samozřejmě velmi vděčné,“ podotkla v Událostech, komentářích v rozhovoru s Terezou Řezníčkovou spoluautorka knihy Klára Kubíčková.
24. 4. 2026

Audiokniha roku 2025 vznikla na základě telefonátů Ukrajinců rozdělených válkou

Audioknihou roku 2025 – a zároveň absolutním vítězem – se stalo zpracování telefonátů Ukrajinců po napadení jejich země ruskou armádou, které vyšlo pod názvem Hovory. Nejlepšími interprety jsou Vasil Fridrich a Jitka Ježková, která tak obhájila loňské prvenství.
24. 4. 2026

Spiklenci vystihli atmosféru po komunistickém převratu. Na překlad čekali 75 let

Román Spiklenci napsal Friedrich Bruegel před tři čtvrtě stoletím, česky ale poprvé vychází nyní. Popisuje fungování režimu v Československu v roce 1949, tedy rok po únorovém převratu. Německy píšící autor působící v československých diplomatických službách vylíčil atmosféru doby, v níž žil.
24. 4. 2026
Načítání...