Utíkal před nacisty, pak navrhl papamobil. Vychází paměti návrháře Toma Karena

Nahrávám video
Události: Vychází paměti designéra Toma Karena
Zdroj: ČT24

V Británii vychází kniha pamětí průmyslového návrháře Toma Karena. Ten prožil dětství v Brně a jako dítě musel utéci před nacisty kvůli židovskému původu. Na ostrovech se proslavil svými návrhy hraček nebo aut. Knihu s ním sepsal anglický spisovatel, který stojí za bestsellerem o běžci Emilu Zátopkovi.

Tom Karen zažil světový úspěch například s návrhem kuličkové dráhy, s níž si hraje už několik generací dětí. I ve svých čtyřiadevadesáti letech průmyslový návrhář při školních besedách testuje, zda ji děti mají pořád rády. „Pokaždé vylétla každá ruka, všechny děti ji znaly. Jsem na svoji kuličkovou dráhu tak hrdý,“ říká.

Průmyslového návrháře proslavil také papamobil. Dcera britské královny si pak oblíbila jeho sportovní vůz. Karel tvořil i designy hraček, kol Chopper, vysavačů či vznášedel pro potřeby filmové série Hvězdné války.

Nic by však nenavrhl, kdyby i s rodiči v roce 1939 před nacisty neutekl z Československa směrem do Británie. Musel opustit Brno, kde měl jeho otec cihelnu a cementárnu. Jeho dědeček neuprchl a musel do Terezína a poté do vyhlazovacího tábora.

Pro spisovatele Askwitha je inspirující psát o Češích

O svém dramatickém životě se nyní Tom Karen rozhodl vydat paměti. Sepsat je pomohl oceňovaný anglický spisovatel Richard Askwith. „Ta kniha není jen o velmi zajímavém lidském příběhu, ale také o tom, jak svět vypadá v očích unikátního, mimořádně talentovaného a vlivného návrháře,“ sděluje Askwith.

Askwith je autorem úspěšných knih o Emilu Zátopkovi a odvážné žokejce Latě Brandisové. Česká dramata 20. století ho natolik uchvátila, že se naučil česky a nyní říká, že je pro něj inspirující psát o Češích. V pamětech Tom Karen tvrdí, že být designérem pro něj byla vždy hračka. To obtížné bylo všechno ostatní v životě.

Britský designér Tom Karen, rozený Thomas Kohn, změnil jméno v roce 1947, protože jeho rodiče (židovský otec a katolická matka) nebyli nábožensky praktikující. Nové jméno mu mělo i pomoci, aby nemohl být identifikovaný jako cizinec či příslušník určité víry.

Narodil se ve Vídni, ale dětství strávil v Československu, které jeho rodina opustila kvůli příchodu nacistů v roce 1939. Do Velké Británie přišla v roce 1942 přes Belgii, Francii, Španělsko a Portugalsko. Dědeček z otcovy strany byl průmyslník Max Kohn. Podniky Karenova otce Paula Kohna v Brně byly zabaveny z příkazu říšského protektora jakožto židovský majetek a po roce 1945 znárodněné jakožto německý majetek.

Vystudoval letecké strojírenství na vysoké škole v Loughborough a strávil deset let prací v leteckém průmyslu. Pak si uvědomil, že se více zajímá o design a rozhodl se vystudovat průmyslový design v Londýně.

V roce 1955 nastoupil do designového studia Ford a v roce 1958 vyhrál národní automobilovou designovou soutěž s radikální koncepcí „Rascal“. Umělecké vlohy pravděpodobně zdědil po dědečkovi z matčiny strany, kterým byl slavný maďarský malíř Arthur von Ferraris. Ten maloval portréty rakouského císaře Františka Josefa, německého císaře Willhelma II. či amerického průmyslníka Rockefellera.

Tomas Karen po dokončení studia designu pracoval pro Davida Ogla, Hotpoint a Phillips, kde založil své studio pro bílé zboží v Londýně. V roce 1962 zemřel David Ogle při autonehodě a Karen byl pozván, aby se ujal vedení Ogle Design. Nakonec v křesle generálního ředitele společnosti a hlavního designéra seděl do roku 1999.

Pracoval na slavných návrzích radií Bush, kolu Raleigh Chopper, autu Bond Bug (to ale nebylo úspěšné finančně, rozporuplné reakce se objevily i v tisku), sportovním autě Scimitar GTE (velmi úspěšné), kuličkové dráze pro děti Kiddicraft, kabině nákladního vozu Leyland. Mezi další klienty patřil Electrolux, Renault, Airbus, londýnský dopravní podnik London Transport. V největším muzeu designu na světě Victoria&Albert Museum jsou stovky jeho náčrtů.

Tom Karen
Zdroj: archiv Toma Karena

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Koprodukční český dokument Pan Nikdo proti Putinovi získal cenu BAFTA

Snímek Pan Nikdo proti Putinovi, který vznikl v české koprodukci, získal v neděli cenu BAFTA za nejlepší dokumentární film. Je už rovněž v nominacích na Oscara. Nejlepším loňským filmem je podle britských cen akční černá komedie Jedna bitva za druhou režiséra Paula Thomase Andersona.
22. 2. 2026Aktualizováno22. 2. 2026

Česko-slovenský dokument je nejlepším na Berlinale, může se ucházet o Oscara

Česko-slovenský film Kdyby se holubi proměnili ve zlato české režisérky Pepy Lubojacki získal na mezinárodním filmovém festivalu Berlinale cenu za nejlepší dokument. Autorka v dokumentu natočeném na mobilní telefon zkoumá, proč se její bratr a dva bratranci ocitli bez domova a potýkají se se závislostí. Hlavní cenu Zlatého medvěda získal film Gelbe Briefe (Žluté dopisy) německého režiséra tureckého původu Ilkera Cataka.
21. 2. 2026Aktualizováno21. 2. 2026

Indický umělec Sahej Rahal vypráví pomocí mýtů i obrazovek

Mezi hrou a vyprávěním se pohybuje tvorba indického umělce Saheje Rahala. V pražské Galerii Rudolfinum představují jeho malby, rytiny a sochy, ale i velkoformátové audiovizuální instalace a videohru. Rahal ve své tvorbě mísí dávné mýty, iluze, mluvící tvory i hybridy.
21. 2. 2026

Nejúspěšnější světové hity roku 2025 dostaly poprvé na vrchol K-pop hvězdy

Celosvětově nejúspěšnějším singlem roku 2025 byla skladba APT., kterou společně nahráli Rosé a Bruno Mars. Žebříček sestavila Mezinárodní federace hudebního průmyslu (IFPI). Poprvé se na jeho vrcholu ocitla skladba, která není jen v angličtině a je zpívaná hvězdou K-popu.
20. 2. 2026
Načítání...