Utíkal před nacisty, pak navrhl papamobil. Vychází paměti návrháře Toma Karena

3 minuty
Události: Vychází paměti designéra Toma Karena
Zdroj: ČT24

V Británii vychází kniha pamětí průmyslového návrháře Toma Karena. Ten prožil dětství v Brně a jako dítě musel utéci před nacisty kvůli židovskému původu. Na ostrovech se proslavil svými návrhy hraček nebo aut. Knihu s ním sepsal anglický spisovatel, který stojí za bestsellerem o běžci Emilu Zátopkovi.

Tom Karen zažil světový úspěch například s návrhem kuličkové dráhy, s níž si hraje už několik generací dětí. I ve svých čtyřiadevadesáti letech průmyslový návrhář při školních besedách testuje, zda ji děti mají pořád rády. „Pokaždé vylétla každá ruka, všechny děti ji znaly. Jsem na svoji kuličkovou dráhu tak hrdý,“ říká.

Průmyslového návrháře proslavil také papamobil. Dcera britské královny si pak oblíbila jeho sportovní vůz. Karel tvořil i designy hraček, kol Chopper, vysavačů či vznášedel pro potřeby filmové série Hvězdné války.

Nic by však nenavrhl, kdyby i s rodiči v roce 1939 před nacisty neutekl z Československa směrem do Británie. Musel opustit Brno, kde měl jeho otec cihelnu a cementárnu. Jeho dědeček neuprchl a musel do Terezína a poté do vyhlazovacího tábora.

Pro spisovatele Askwitha je inspirující psát o Češích

O svém dramatickém životě se nyní Tom Karen rozhodl vydat paměti. Sepsat je pomohl oceňovaný anglický spisovatel Richard Askwith. „Ta kniha není jen o velmi zajímavém lidském příběhu, ale také o tom, jak svět vypadá v očích unikátního, mimořádně talentovaného a vlivného návrháře,“ sděluje Askwith.

Askwith je autorem úspěšných knih o Emilu Zátopkovi a odvážné žokejce Latě Brandisové. Česká dramata 20. století ho natolik uchvátila, že se naučil česky a nyní říká, že je pro něj inspirující psát o Češích. V pamětech Tom Karen tvrdí, že být designérem pro něj byla vždy hračka. To obtížné bylo všechno ostatní v životě.

Britský designér Tom Karen, rozený Thomas Kohn, změnil jméno v roce 1947, protože jeho rodiče (židovský otec a katolická matka) nebyli nábožensky praktikující. Nové jméno mu mělo i pomoci, aby nemohl být identifikovaný jako cizinec či příslušník určité víry.

Narodil se ve Vídni, ale dětství strávil v Československu, které jeho rodina opustila kvůli příchodu nacistů v roce 1939. Do Velké Británie přišla v roce 1942 přes Belgii, Francii, Španělsko a Portugalsko. Dědeček z otcovy strany byl průmyslník Max Kohn. Podniky Karenova otce Paula Kohna v Brně byly zabaveny z příkazu říšského protektora jakožto židovský majetek a po roce 1945 znárodněné jakožto německý majetek.

Vystudoval letecké strojírenství na vysoké škole v Loughborough a strávil deset let prací v leteckém průmyslu. Pak si uvědomil, že se více zajímá o design a rozhodl se vystudovat průmyslový design v Londýně.

V roce 1955 nastoupil do designového studia Ford a v roce 1958 vyhrál národní automobilovou designovou soutěž s radikální koncepcí „Rascal“. Umělecké vlohy pravděpodobně zdědil po dědečkovi z matčiny strany, kterým byl slavný maďarský malíř Arthur von Ferraris. Ten maloval portréty rakouského císaře Františka Josefa, německého císaře Willhelma II. či amerického průmyslníka Rockefellera.

Tomas Karen po dokončení studia designu pracoval pro Davida Ogla, Hotpoint a Phillips, kde založil své studio pro bílé zboží v Londýně. V roce 1962 zemřel David Ogle při autonehodě a Karen byl pozván, aby se ujal vedení Ogle Design. Nakonec v křesle generálního ředitele společnosti a hlavního designéra seděl do roku 1999.

Pracoval na slavných návrzích radií Bush, kolu Raleigh Chopper, autu Bond Bug (to ale nebylo úspěšné finančně, rozporuplné reakce se objevily i v tisku), sportovním autě Scimitar GTE (velmi úspěšné), kuličkové dráze pro děti Kiddicraft, kabině nákladního vozu Leyland. Mezi další klienty patřil Electrolux, Renault, Airbus, londýnský dopravní podnik London Transport. V největším muzeu designu na světě Victoria&Albert Museum jsou stovky jeho náčrtů.

Tom Karen
Zdroj: archiv Toma Karena

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Pražské planetárium se pochlubí největší promítací kopulí na světě

Po dvou letech se pro veřejnost 14. června znovu otevře pražské planetárium. Výsledkem rekonstrukce je první plně digitální LED planetárium v Evropě, a to s největší promítací kopulí na světě. Její rekonstrukce stála dvě stě milionů korun, dalších bezmála sto milionů město investovalo i do vylepšení zbývajících částí planetária. Díky tomu využijí i odpadní teplo, které diody vyzařují. Nově se navíc do kopule vejde o skoro sto diváků víc – dohromady 290.
včera v 06:22

Batolata mají své první divadlo v Česku, na představení můžou i jinam

Nedaleko pražského Kačerova začalo fungovat první divadlo pro batolata v Česku. Prostor nazvaný KUK chce střídat inscenace pro nejmenší diváky s hernou. Pro děti ve věku 0+ hrají i jiné tuzemské scény, i když jejich repertoár necílí primárně na batolata. V kladenském divadle vedlo jedno takové představení dokonce ke sporům.
5. 6. 2025

Houslaři v Českém muzeu hudby se chtějí vyrovnat Stradivarimu

V Českém muzeu hudby se koná soutěž, při níž musí houslaři za jeden den dokončit nástroje podle modelu Antonia Stradivariho. Vědci dodnes nedokázali přesvědčivě vysvětlit, proč se novější housle tři sta let starým stradivárkám nedokáží kvalitou zvuku vyrovnat. Jeden vzácný nástroj má ve sbírkách i muzeum, u příležitosti mezinárodní soutěže jej vystavilo.
5. 6. 2025

Mapa událostí v české kultuře

Události v kultuře přinášejí každý den informace o tuzemském kulturním dění. Mapa na webu ČT24 podává přehled aktuálních reportáží o divadelních premiérách, nových výstavách i jednorázových akcích.
4. 6. 2025
Načítání...