Jezuitu Martina Středu, který během švédského obléhání Brna v roce 1645 pomáhal s úspěšnou obranou města, nově připomíná čtyřmetrová bronzová socha na nároží Beethovenovy a Jezuitské ulice. Odhalili ji na den přesně 375 let poté, co Středa pomohl k odražení generálního útoku Švédů.
Zastavit dělovou kouli. Brno odhalilo sochu jezuitovi, který bránil město před Švédy
Socha je dílem Jana Šebánka z brněnské fakulty architektury. Zachycuje Středu jako kněze s rukama sepjatýma v gestu modlitby. V podstavci má dělovou kouli. Pověst totiž tvrdí, že poslední koule vypálená na Brno z největšího švédského děla dopadla k nohám Středy a nehybně zůstala ležet.
Podle brněnského biskupa Vojtěcha Cikrleho by socha měla být nejen připomínkou historických událostí, ale také návodem, jak řešit konflikty dneška. „Modlit se a pracovat pro druhé není nikdy zbytečné,“ řekl Cikrle.
Pomník za více než dva miliony korun je součástí projektu Sochy pro Brno financovaného magistrátem. „Vzdáváme tak hold Martinu Středovi i neohroženým Brňanům, kteří nenechali své město napospas nepříteli,“ uvedla primátorka Markéta Vaňková (ODS).
Sáhnout si pro štěstí
Socha stojí před kostelem Nanebevzetí Panny Marie, kde je Středa pochovaný. Je obrácená směrem k blízkému kostelu svatého Jakuba, kde je pohřben vojenský velitel Brna z roku 1645 Louis Raduit de Souches. Sochař Šebánek vyjádřil naději, že Brňané Středovu sochu přijmou za svou. Na bronzovou dělovou kouli si lze sáhnout pro štěstí, nejspíš tak bude brzy lesklá třeba jako některé sochařské prvky na Karlově mostě v Praze.
Středa, nebo také Stredonius, se narodil v roce 1588 v Hlivicích ve Slezsku, zemřel v roce 1649 v Brně. Proslul jako teolog a řečník. V době švédského obléhání vedl brněnskou jezuitskou kolej. Stal se duchovní oporou obránců Brna. Pomáhal nejen modlitbou, ale také organizačními schopnostmi. Dal vycvičit oddíl studentů ve zbrani.
Po Středovi je pojmenovaná jedna z nejkratších brněnských ulic a je spolupatronem duchovního centra v Brně-Lesné.