Holocaust je vážné téma, bez zlehčování ale snese i humor. Zvlášť když se o své dojmy dělí třináctiletá dívka, která je navzdory tragickým okolnostem pořád dospívajícím děvčetem. Deník Dory Grayové nenapsala ovšem ona, ale „místo ní“ současná autorka Naďa Reviláková jako svou literární prvotinu.
Hlavní hrdinka, třináctiletá Hanka, najde náhodou na půdě starý zápisník, který si vedla její vrstevnice Dora Grayová. Ovšem ve čtyřicátých letech minulého století. Sešitku se tehdy svěřovala se svým životem i osudem židovské kamarádky.
Deník Dory Grayové vyšel letos na jaře poté, co nejvíce zaujal porotu literární soutěže nakladatelství Albatros. Soutěžním zadáním byl příběh pro děti na téma odvaha. Naďa Reviláková by knihou ráda dětským čtenářům více přiblížila vzdálenou a tíživou historii. Z práce v Českém rozhlase, kde se věnovala popularizaci vědy, ví, že školní osnovy takové zadání ne vždy splní.
„Když jsem poslouchala ankety, kdy děti vůbec o holocaustu, o druhé světové válce nemají ponětí, přestože by si člověk myslel, že o tom musí slyšet ze všech stran, řekla jsem si, že zkusím napsat knížku tak, aby zaujala i děti, které se o něco takového normálně nezajímají,“ potvrzuje spisovatelka.
Dobrodružství, humor i dojetí
O někdejších událostech proto vypráví z pohledu hrdinek ve věku čtenářů, pro něž je kniha zamýšlena. „To, co prožívala Dora, bylo závažné, tragické, ale svým způsobem se v jejím pohledu na svět v roce 1942 dá najít i humor. Stejně jako u Hanky, která Dořin deník našla. V příběhu je humor, ale i dobrodružství a je, myslím, i trošku dojemný,“ popisuje Reviláková.
Přeje si, aby fiktivní příběh inspiroval čtenáře k hledání příběhů ve vlastní rodině a okolí, protože ty jim učebnice nezprostředkují. „Můžou být ale o to poutavější, že jim je vypráví jejich babička nebo prababička,“ domnívá se autorka.
V rodinné historii se rozhodne pátrat i Hanka v knižním pokračování Deníku Dory Grayové. Naďa Reviláková už má prý „dvojku“ téměř dopsanou.
