Kruhový objezd v Novém Strašecí má strážit hlava Kelta. Někteří nad tím kroutí hlavou

3 minuty
Nové Strašecí chce na kruhový objezd umístit hlavu Kelta
Zdroj: ČT24

Řidiče projíždějící Rakovnickem zřejmě čeká brzy neobvyklá podívaná. Na kruhovém objektu v Novém Strašecí by mohli míjet hlavu keltského druida. Třímetrová socha připomene třiceticentimetrovou opukovou plastiku, která byla nalezena v tomto regionu a patří ke stěžejním památkám keltské Evropy. Návrh ještě musí projít zastupitelstvem, reakce jsou rozporuplné.

Vzácná památka je datována do třetího století před naším letopočtem. Hlavu, rozbitou na několik kusů, našel v roce 1943 Josef Šlajchrt v pískovně u Mšeckých Žehrovic. Zavolal pracovníky Národního muzea, kteří kamennou hlavu patrně keltského druida převezli do muzea. V utajení, aby se o objevu nedozvěděli nacisté.

„Měli jsme v těch místech pole a jeho součástí byla pískovna. Při těžbě písku se tam objevily kusy opuky. Vzal je domů a dal do krabice pod postel. Mně v té době byl rok a s těmi kousky jsem si hrál. Měl jsem dražší hračku než některý mahárádža,“ vzpomíná syn nálezce František Šlajchrt. Jen pojistka keltské hlavy se v současnosti pohybuje okolo 100 milionů korun.

Zneuctění, nebo uctění památky?

Podle kritiků připomínka tak vzácné památky na kruhový objezd nepatří. „Oslovili jsme několik odborníků a většina se k tomu staví tak, že jde o zneuctění,“ namítá například Pavel Novák z iniciativy Společně pro Nové Strašecí a Pecínov. „Já to podporuju, protože si myslím, že region Novostrašnicka bude vnímán atraktivněji,“ domnívá se naopak starosta Nového Strašecí Karel Filip (ČSSD).

S připomínkou vzácného objevu mají částečně problém i obyvatelé obce, na jejímž území k nálezu došlo. „Mají pocit, že nám chce Nové Strašecí hlavu ukrást, což určitě není pravda,“ vysvětluje starostka Mšeckých Žehrovic Romana Metelková (SNK Mšecké Žehrovice a Lodenice). Ona sama prý vítá, že by socha na kruhovém objezdu mohla k významnému nálezu přitáhnout větší pozornost.  

Třímetrová plastika se bude od původní sochy lišit. Měla by být kompletní, zatímco pravému druidovi část hlavy chybí, chybějící díl se nenašel. 

Originál vystaví v Olomouci

Originál se vystavuje méně často než třeba korunovační klenoty, roli hraje nejen významnost památky, ale i křehkost opuky, z níž je vytvořena. Hlava je uschována v depozitáři Národního muzea, a pokud ho opustí, provází ji eskorta.

V nejbližší době si ji budou moci prohlédnout návštěvníci Vlastivědného muzea v Olomouci. Tamní výstava, věnovaná největším záhadám a tajemstvím světa, představí mezi koncem ledna a května také třeba obří repliku sochy Moai nebo maketu takzvané Ďáblovy bible.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Za Česko půjde do oscarového klání dokument Ještě nejsem, kým chci být

Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) se rozhodla za Českou republiku vyslat do boje o Oscara snímek režisérky Kláry Tasovské Ještě nejsem, kým chci být. Celovečerní dokument zachycuje život fotografky Libuše Jarcovjákové.
08:32Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Videoherní Mafia se v novém titulu vrací na Sicílii

Úspěšná videoherní série Mafia, kterou před 23 lety odstartovali Češi, se vrací v novém pokračování. I tentokrát se na hře podíleli tuzemští vývojáři i herci. Hlavního hrdinu ztvárnil Oskar Hes. Titul s názvem „Mafia: Domovina“ se příběhem vrací na italskou Sicílii. Novinka se svou hratelností výrazně podobá prvnímu dílu z roku 2002, za kterým z velké části stál kreativní ředitel studia Warhorse Daniel Vávra.
před 9 hhodinami

Statisíce lidí přijely do Budapešti na festival Sziget

Budapešť opět žije hudbou a zábavou. Statisíce lidí přijely na jeden z největších festivalů Evropy Sziget. Ten letošní prošel výraznou změnou. Nabízí víc druhů umění, a to i s českou účastí. Do programu už před začátkem zasáhl krok maďarské vlády, která irské kapele Kneecap zakázala přijet. Podle kabinetu podporuje teroristy z Hamásu a Hizballáhu. Skupina to odmítla, stejně jako pořadatelé.
9. 8. 2025

„Nepůsobí jako trpící národ.“ Režisér vzal tři skeptiky na válečnou Ukrajinu

Jednu z prvních projekcí a debatu s diváky má za sebou režisér dokumentu Velký vlastenecký výlet Robin Kvapil. Do centra válečného konfliktu vyrazil filmový štáb v říjnu loňského roku se třemi protagonisty, fanoušky ruského vůdce Vladimira Putina, aby se přesvědčili, jak vypadá válka na Ukrajině, na vlastní oči. „Vidím poprvé v životě sídliště, kde není vůbec nikdo,“ sděluje ve filmu jeden z nich.
8. 8. 2025

Vagnerová zkouší být pod parou v remaku oscarového filmu

Do tuzemských kin vstupuje film z česko-slovenské koprodukce Pod parou. Snímek je remakem dánského oscarového filmu Chlast z roku 2020. Výraznou změnou je, že mužský kolektiv nahradil ženský. Historie kinematografie zná řadu případů, kdy se úspěšný filmový příběh adaptuje v dalších zemích.
7. 8. 2025

Začíná Brutal Assault, zahrají Gojira či King

Do barokní pevnosti Josefov v Jaroměři se vrací Brutal Assault. Na metalový festival se sjede přes sto čtyřicet umělců, hlavními taháky jsou Gojira, Mastodon či Ministry. Návštěvníci musejí počítat se ztíženou dopravní situací.
6. 8. 2025

Před sedmdesáti lety se poprvé promítala Cesta do pravěku

Cestu do pravěku, jeden z nejúspěšnějších filmů československé kinematografie, vidělo publikum poprvé před sedmdesáti lety. Šlo o první celovečerní hraný film režiséra Karla Zemana. A slogan měl: Fantastické putování čtyř chlapců za poznáváním dávné minulosti naší Země. Snímek vznikal dva roky a dostal se do distribuce ve více než sedmdesáti zemích světa. Obdiv k vizuální originalitě filmů Karla Zemana doteď přiznávají jeho zahraniční kolegové, třeba režiséři Tim Burton, Wes Anderson nebo Terry Gilliam. Jednou z na svou dobu nejpůsobivějších scén celého filmu byl souboj mezi dvěma dinosaury – stegosaurem a zřejmě ceratosaurem, který však více připomínal nejslavnějšího dinosaura všech dob, Tyrannosaura rexe.
5. 8. 2025

Láska k manželovi i národu procházela u M. D. Rettigové žaludkem

Nejen pověstný tucet vajec a praktické rady do domácnosti, ale i národní cítění se Magdalena Dobromila Rettigová snažila přimíchat do svého působení zejména na dívky. Duševní potrava pro ni byla neméně důležitá jako dobře uvařená krmě. A to i v kurzech, které tato kuchařka, ale také buditelka a spisovatelka vedla v Litomyšli, kde před sto osmdesáti lety, 5. srpna 1845, zemřela.
5. 8. 2025
Načítání...