Nové Strašecí chce na kruhový objezd umístit hlavu Kelta
Vzácná památka je datována do třetího století před naším letopočtem. Hlavu, rozbitou na několik kusů, našel v roce 1943 Josef Šlajchrt v pískovně u Mšeckých Žehrovic. Zavolal pracovníky Národního muzea, kteří kamennou hlavu patrně keltského druida převezli do muzea. V utajení, aby se o objevu nedozvěděli nacisté.
„Měli jsme v těch místech pole a jeho součástí byla pískovna. Při těžbě písku se tam objevily kusy opuky. Vzal je domů a dal do krabice pod postel. Mně v té době byl rok a s těmi kousky jsem si hrál. Měl jsem dražší hračku než některý mahárádža,“ vzpomíná syn nálezce František Šlajchrt. Jen pojistka keltské hlavy se v současnosti pohybuje okolo 100 milionů korun.
Zneuctění, nebo uctění památky?
Podle kritiků připomínka tak vzácné památky na kruhový objezd nepatří. „Oslovili jsme několik odborníků a většina se k tomu staví tak, že jde o zneuctění,“ namítá například Pavel Novák z iniciativy Společně pro Nové Strašecí a Pecínov. „Já to podporuju, protože si myslím, že region Novostrašnicka bude vnímán atraktivněji,“ domnívá se naopak starosta Nového Strašecí Karel Filip (ČSSD).
S připomínkou vzácného objevu mají částečně problém i obyvatelé obce, na jejímž území k nálezu došlo. „Mají pocit, že nám chce Nové Strašecí hlavu ukrást, což určitě není pravda,“ vysvětluje starostka Mšeckých Žehrovic Romana Metelková (SNK Mšecké Žehrovice a Lodenice). Ona sama prý vítá, že by socha na kruhovém objezdu mohla k významnému nálezu přitáhnout větší pozornost.
Třímetrová plastika se bude od původní sochy lišit. Měla by být kompletní, zatímco pravému druidovi část hlavy chybí, chybějící díl se nenašel.
Originál vystaví v Olomouci
Originál se vystavuje méně často než třeba korunovační klenoty, roli hraje nejen významnost památky, ale i křehkost opuky, z níž je vytvořena. Hlava je uschována v depozitáři Národního muzea, a pokud ho opustí, provází ji eskorta.
V nejbližší době si ji budou moci prohlédnout návštěvníci Vlastivědného muzea v Olomouci. Tamní výstava, věnovaná největším záhadám a tajemstvím světa, představí mezi koncem ledna a května také třeba obří repliku sochy Moai nebo maketu takzvané Ďáblovy bible.