Režisérka Agnieszka Hollandová si pro silné filmové příběhy ráda vybírá skutečné události. Výjimkou není ani její nejnovější snímek Občan Jones. Politický thriller sleduje britského novináře, který se ve třicátých letech minulého století snažil podat zprávu o ukrajinském hladomoru. Západní svět ale jeho článkům nevěřil. Film začnou 25. října uvádět polská kina, česká premiéra zatím není známa.
Hollandová vysílá do kin Občana Jonese, aby informoval o ukrajinském hladomoru
2 minuty
Agnieszka Hollandová vysílá do kin Občana Jonese
Gareth Jones pracoval nejprve pro britského premiéra Davida Lloyda George jako poradce pro zahraniční záležitosti. Společně s ním se vypravil i do Sovětského svazu. Politickou kariéru ale poté opustil a stal se reportérem. Mimo jiné informoval z Německa o nástupu nacistů k moci. Poté zamířil opět do Sovětského svazu, na Ukrajinu. Jonesův zájem o tuto zemi podnítila jeho matka, která byla učitelkou v rodině ocelářského průmyslníka Johna Hughse, jenž založil dnešní Doněck.
(Ne)uvěřitelná zpráva o hladomoru
Na Ukrajinu přijel Jones v březnu 1933 tajně, aby si ověřil zvěsti z Moskvy, že svazovou republiku trápí hladomor zaviněný záměrně sovětským režimem rekvírujícím úrodu venkovanům. Hlady zemřely na Ukrajině miliony lidí (podle různých odhadů od 3,3 až po 10 milionů).
Mladý žurnalista tak viděl, co neměl – a navíc si to nenechal pro sebe. Západní svět o ukrajinské tragédii ale přesvědčuje jen těžko. „Jeho svědectví nejprve dva deníky otiskly, pak ho ale jiní novináři, naklonění Stalinovi, zpochybnili. Zpráva o sovětském teroru se s rostoucí Hitlerovou silou nehodila ani politikům,“ přibližuje dobový kontext Hollandová.
„Komunistické zločiny byly zapomenuty a odpuštěny. Jako by se rozplynuly. Moc málo se o nich mluví,“ obává se režisérka. Vysvětluje tak zároveň, proč se k příběhům z totalitních dob opakovaně vrací, včetně těch, které se více či méně dotýkají českých dějin. Takovým bylo v roce 2013 drama Hořící keř vztahující se k oběti Jana Palacha a tuzemské historie se dotýká i chystaný snímek Šarlatán. K němu se režisérka inspirovala životem léčitele Jana Mikoláška, jenž byl odsouzen ve vykonstruovaném procesu.
Varování před manipulací
V širších souvislostech kritizuje také roli médií, která ve zprostředkování pravdy selhávají i dnes. „Čím jsou média, co jsou falešné zprávy, co je mediální manipulace, jak to, že média slouží politické agendě?“ vyjmenovává otázky, jež Občan Jones přináší. Na filmovém plátně odvážného žurnalistu ztvárnil James Norton, známý z televizních seriálů Šťastné údolí nebo Grantchester.
Zároveň s uvedením snímku vychází v Polsku o osudech Garetha Jonese i kniha. Její autor Miroslaw Wlekly, sám novinář, se na rozdíl od filmového scénáře úplně obešel bez fikce. A Jonesův příběh dovyprávěl až do konce. „V roce 1935 se dostal do Mongolska, kde byl za záhadných okolností unesen a o pár dní později zastřelen. Jak se po letech ukázalo, byla to akce NKVD,“ tvrdí s odkazem na sovětskou tajnou službu. Jones zemřel den před svými třicátými narozeninami.
K intelektuálům, kteří jeho zprávám o ukrajinském hladomoru uvěřili, patřil mimo jiné tehdy začínající spisovatel George Orwell, pozdější autor dvou zásadních alegorií totalitních režimů. Obrazy vylíčené Jonesem se prý staly jednou z inspirací pro napsání Farmy zvířat. Záběrem na Orwella při práci na tomto románu film Agnieszky Hollandové začíná.
Světovou premiéru měl Občan Jones v hlavní soutěži filmového festivalu Berlinale. „Část zachycující krutosti na Ukrajině je filmována téměř černobíle. Hollandová po projekci přiznala, že nechtěla, aby tyto scény vyzněly jako pornografie násilí, ale nechtěla také, aby tvůrcům ve vystižení situace bránil stud a ohleduplnost. Polská režisérka i tímto filmem ukazuje, že nebezpečné změny přicházejí pomalu a nenápadně. Varuje před tím, jak snadno je možné ovlivnit názory lidí a manipulovat s nimi. Vidí velké problémy v Evropě i v souvislosti s brexitem,“ informovala tehdy o snímku spolupracovnice webu ČT24 Martina Vacková.
