Hollandová vysílá do kin Občana Jonese, aby informoval o ukrajinském hladomoru

2 minuty
Agnieszka Hollandová vysílá do kin Občana Jonese
Zdroj: ČT24

Režisérka Agnieszka Hollandová si pro silné filmové příběhy ráda vybírá skutečné události. Výjimkou není ani její nejnovější snímek Občan Jones. Politický thriller sleduje britského novináře, který se ve třicátých letech minulého století snažil podat zprávu o ukrajinském hladomoru. Západní svět ale jeho článkům nevěřil. Film začnou 25. října uvádět polská kina, česká premiéra zatím není známa.

Gareth Jones pracoval nejprve pro britského premiéra Davida Lloyda George jako poradce pro zahraniční záležitosti. Společně s ním se vypravil i do Sovětského svazu. Politickou kariéru ale poté opustil a stal se reportérem. Mimo jiné informoval z Německa o nástupu nacistů k moci. Poté zamířil opět do Sovětského svazu, na Ukrajinu. Jonesův zájem o tuto zemi podnítila jeho matka, která byla učitelkou v rodině ocelářského průmyslníka Johna Hughse, jenž založil dnešní Doněck.

(Ne)uvěřitelná zpráva o hladomoru

Na Ukrajinu přijel Jones v březnu 1933 tajně, aby si ověřil zvěsti z Moskvy, že svazovou republiku trápí hladomor zaviněný záměrně sovětským režimem rekvírujícím úrodu venkovanům. Hlady zemřely na Ukrajině miliony lidí (podle různých odhadů od 3,3 až po 10 milionů).

Mladý žurnalista tak viděl, co neměl – a navíc si to nenechal pro sebe. Západní svět o ukrajinské tragédii ale přesvědčuje jen těžko. „Jeho svědectví nejprve dva deníky otiskly, pak ho ale jiní novináři, naklonění Stalinovi, zpochybnili. Zpráva o sovětském teroru se s rostoucí Hitlerovou silou nehodila ani politikům,“ přibližuje dobový kontext Hollandová.

„Komunistické zločiny byly zapomenuty a odpuštěny. Jako by se rozplynuly. Moc málo se o nich mluví,“ obává se režisérka. Vysvětluje tak zároveň, proč se k příběhům z totalitních dob opakovaně vrací, včetně těch, které se více či méně dotýkají českých dějin. Takovým bylo v roce 2013 drama Hořící keř vztahující se k oběti Jana Palacha a tuzemské historie se dotýká i chystaný snímek Šarlatán. K němu se režisérka inspirovala životem léčitele Jana Mikoláška, jenž byl odsouzen ve vykonstruovaném procesu.

Varování před manipulací

V širších souvislostech kritizuje také roli médií, která ve zprostředkování pravdy selhávají i dnes. „Čím jsou média, co jsou falešné zprávy, co je mediální manipulace, jak to, že média slouží politické agendě?“ vyjmenovává otázky, jež Občan Jones přináší. Na filmovém plátně odvážného žurnalistu ztvárnil James Norton, známý z televizních seriálů Šťastné údolí nebo Grantchester.

Zároveň s uvedením snímku vychází v Polsku o osudech Garetha Jonese i kniha. Její autor Miroslaw Wlekly, sám novinář, se na rozdíl od filmového scénáře úplně obešel bez fikce. A Jonesův příběh dovyprávěl až do konce. „V roce 1935 se dostal do Mongolska, kde byl za záhadných okolností unesen a o pár dní později zastřelen. Jak se po letech ukázalo, byla to akce NKVD,“ tvrdí s odkazem na sovětskou tajnou službu. Jones zemřel den před svými třicátými narozeninami.

K intelektuálům, kteří jeho zprávám o ukrajinském hladomoru uvěřili, patřil mimo jiné tehdy začínající spisovatel George Orwell, pozdější autor dvou zásadních alegorií totalitních režimů. Obrazy vylíčené Jonesem se prý staly jednou z inspirací pro napsání Farmy zvířat. Záběrem na Orwella při práci na tomto románu film Agnieszky Hollandové začíná. 

Světovou premiéru měl Občan Jones v hlavní soutěži filmového festivalu Berlinale. „Část zachycující krutosti na Ukrajině je filmována téměř černobíle. Hollandová po projekci přiznala, že nechtěla, aby tyto scény vyzněly jako pornografie násilí, ale nechtěla také, aby tvůrcům ve vystižení situace bránil stud a ohleduplnost. Polská režisérka i tímto filmem ukazuje, že nebezpečné změny přicházejí pomalu a nenápadně. Varuje před tím, jak snadno je možné ovlivnit názory lidí a manipulovat s nimi. Vidí velké problémy v Evropě i v souvislosti s brexitem,“ informovala tehdy o snímku spolupracovnice webu ČT24 Martina Vacková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Unikátní barevné záběry prezidenta Beneše přinesl nový dokument

V předvečer výročí tragických událostí 15. března 1939, kdy začala nacistická okupace Československa, odvysílala Česká televize dokument, který přináší dosud nezveřejněné barevné záběry prezidenta Edvarda Beneše. Autoři snímku našli unikátní záběry v archivu loni na podzim.
před 6 hhodinami

Izraelec a Palestinec spolu natočili film, jinak ale Žádná jiná země rozděluje

Palestinec Basel Adra a Izraelec Yuval Abraham pocházejí ze států, které v dlouhotrvajícím konfliktu patří každý na opačnou stranu. Přesto tito dva muži společně natočili dokument. Snímek Žádná jiná země získal řadu festivalových cen a také Oscara. Navzdory společné tvorbě Adry a Abrahama ale dál rozděluje. Naposledy v Miami Beach, kde kvůli projekci snímku chtěl starosta nechat zavřít kino.
před 11 hhodinami

Juniorský balet Národního divadla Brno přináší meditaci i emoce

Juniorský soubor baletu Národního divadla Brno představuje tři nové choreografie. Vypráví v nich tři příběhy: o vnitřním souboji, o hledání ticha v přehlcené společnosti a o dramatickém soužití uvnitř jedné rodiny.
před 18 hhodinami

Pan Nikdo proti Putinovi vzdoruje propagandě ve školství

Na festivalu Jeden svět se představuje dokumentární snímek o ruském učiteli, který zoufale vzdoruje státní propagandě po zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Aby nezradil své hodnoty, rozhodne se riskovat vše. Hrdina snímku Pan Nikdo proti Putinovi Pavel Talankin v Událostech, komentářích popsal, že po začátku rozsáhlé invaze měly být děti dle představ Kremlu loajální vládě a podporovat válku. „Je to má vlast, místo, kde mám rodinu. Ale je to také agresor a válečný stroj na propagandu,“ řekl.
před 20 hhodinami

Jsme tikka masala, hlásí Bloodywood, první indický metal v americké hitparádě

Bloodywood je první a dosud jediná indická metalová kapela, která se dostala do americké hitparády Billboard. Zaujala fanoušky osobitým pojetím žánru, které těží z východních témat i nástrojů, ale zároveň formace pracuje s tradičním západním zvukem. Skupina tento týden koncertovala v Praze.
13. 3. 2025

První Ceny literární kritiky obdržely Emma Kausc a Iryna Zahladko

Laureátkami prvního ročníku Ceny literární kritiky za rok 2024 v kategorii próza se stala Emma Kausc a v kategorii poezie Iryna Zahladko. Kausc zaujala příběhem Narušení děje, Zahladko sbírkou Jak se líčit v nemoci. Ocenění, které založili zástupci českých literárních časopisů, se udělovalo ve středu v pražském Centru DOX.
13. 3. 2025

Nová Sněhurka kousla do otráveného jablka ještě před premiérou

Remake Sněhurky od Disneyho dorazí na hollywoodskou premiéru po skromnějším červeném koberci, než se předpokládalo. Studio se rozhodlo omezit při slavnostním uvedení přítomnost médií. Důvodem je zřejmě příliš rozdělujících témat spojených s filmem. Pohádkový příběh se zapletl do kulturních válek i konfliktu na Blízkém východě.
12. 3. 2025

Jeden svět začne v Sýrii, probere i Slovensko či mužskou existenci

Mezinárodní filmový festival o lidských právech se letos uskuteční v téměř šedesáti místech po celé republice, hlavní část přehlídky začíná v Praze 12. března. Program zahájí Vzpomínky plné přízraků, meditativní esej o kdysi prosperujícím syrském městě, které válka proměnila v ruiny.
12. 3. 2025
Načítání...