Na pouhé dva dny je vystaven nejdražší obraz Františka Kupky. Stál 78 milionů

Ve výstavní síni v areálu zámku v Opočně je jenom tuto sobotu a neděli možné si prohlédnout obraz Plochy příčné II. od Františka Kupky. Malba bude k vidění pouhé dva dny, poté se vrátí do soukromé sbírky. V květnu byl obraz vydražen za 78 milionů korun a stal se tak novým rekordmanem českých aukcí.

Obraz zřejmě není k vidění naposledy, upozornil Milan Dospěl z galerie Kodl, která dílo dražila a pomáhala s jeho vystavením v Kupkově rodišti. „Lze předpokládat, že obraz bude zapůjčován na Kupkovy významné výstavy, retrospektivy a podobně, takže jej lidé ještě uvidí,“ uvedl Dospěl. Podle dostupných informací vlastní dílo čeští sběratelé.

Dvoudenní výstavu provázejí přísná bezpečnostní opatření. Obraz na místo přivezla profesionální agentura specializovaná na přepravu uměleckých děl, na vše dohlížela bezpečnostní služba.

Obraz je za krytem z plexiskla a je pod stálým dozorem. Lidé k němu mohou přistupovat postupně v omezeném počtu, takže se ve výstavní síni Františka Kupky a Luboše Sluky v sobotu tvořila dlouhá fronta.

2 minuty
Události: Na dva dny je vystaven nejdražší obraz Františka Kupky
Zdroj: ČT24

Obraz Plochy příčné II je protějškem k malbě Plochy příčné l, která má téměř shodný formát a je ve sbírce Národní galerie v Praze. Vzájemně se prolínající diagonálně vertikální a horizontální plochy byly Kupkovým oblíbeným kompozičním tématem.

„Obraz má nesmírnou sílu. Je to jedna ze zásadních prací Františka Kupky,“ říká o malbě Plochy příčné II historička umění Anna Strnadlová z galerie Kodl. Podle ní dílo promlouvá ke každému jinak, barvami, abstrakcí i jakousi levitací tvarů.

Plochy příčné II z roku 1923 jsou jedním z nedůležitějších děl Kupkovy tvorby a ukázkou progresivního výtvarného jazyka, kterým Kupka značně předstihl vývoj světového malířství. Obraz namaloval ve Francii a v roce 1946 ho věnoval svému pražskému příteli za pomoc s retrospektivní výstavou v pražském Mánesu. V roce 1968 byl součástí velké Kupkovy výstavy ve Valdštejnské jízdárně, pak se vytratil z povědomí veřejnosti a 50 let jej nikdo neviděl. Stále ho vlastnila rodina původního majitele až do aukce, kdy se letos 26. května 2019 vydražil. 

František Kupka byl český malíř, grafik a ilustrátor, který patřil k zakladatelům moderního abstraktního malířství.

Narodil se 23. září 1871 v Opočně. V Dobrušce se vyučil sedlářskému řemeslu, ale malířský talent jej dovedl na pražskou Akademii výtvarných umění (AVU) a později až do Paříže. Tam se při výtvarných studiích živil malováním plakátů, vyučoval náboženství, a dokonce vystupoval jako spiritistické médium. Kolem roku 1903 se poprvé mezinárodně proslavil publikací satirických kreseb.

Kupka se podílel na vzniku a realizaci nového výtvarného směru – orfismu, tedy směru, který přibližuje malířství jiným uměním (hudba, poezie). Byl průkopníkem nefigurativní malby založené na působení barvy – v jeho kompozicích námět nehraje téměř žádný význam, rozhodující je skladba barev a linie.

Na pařížském Podzimním salonu v roce 1912 vystavil své první dva abstraktní obrazy – Amorfu, Dvoubarevnou fugu a Amorfu, Teplou chromatiku. Tato událost bývá považována za první veřejné uvedení abstraktních děl vůbec.

V roce 1914 odešel Kupka dobrovolně na frontu první světové války, v bitvě u řeky Aisne byl raněn. Za své zásluhy získal hodnost kapitána a pomáhal organizovat československé legie ve Francii po návratu do Paříže, kde založil takzvanou Českou kolonii. Po válce byl jmenován profesorem pražské Akademie, kde v roce 1920 také přednášel. Rovněž později v Paříži přednášel československým stipendistům.

Zemřel 24. června 1957 na pařížském předměstí Puteaux.

Zdroje: ČTK, ČT24

František Kupka
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 7 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 7 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 8 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 11 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 18 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...